Kukačka červenolící
 Kukačka červenolící | |
|---|---|
 Kukačka červenolící | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | kukačky (Cuculiformes) |
| Čeleď | kukačkovití (Cuculidae) |
| Rod | kukačka (Phaenicophaeus) |
| Binomické jméno | |
| Phaenicophaeus pyrrhocephalus (Pennant, 1769) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kukačka červenolící (Phaenicophaeus pyrrhocephalus) je druh kukačky, která se endemitně vyskytuje ve vlhkých lesích střední a jižní Šrí Lanky.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Za taxonomickou autoritu druhu se považuje velšský přírodovědec Thomas Pennant, jenž tento druh popsal v roce 1769. Jedná se o monotypický taxon.[2] Druhové jméno pyrrhocephalus pochází z řeckého purrhos („ohňový“ ve smyslu „červený“) a kephalos („hlava“).[3]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se pouze ve střední a jižní části Šrí Lanky.[4] Obývá starší vlhké stálezelené neporušené lesy s hustým spodním patrem, pouze vzácně zabloudí i blíže k zemědělské krajině. Zůstává převážně ve stromovém baldachýnu, občas může potravu shánět i při zemi.[5] Je možné, že podniká sezónní výškovou migraci.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kukačka červenolící dorůstá do délky 40–46 cm. Silný, dolů zahnutý zobák je nazelenalý, spodní čelist je mírně světlejší než ta horní. Nohy jsou hnědé. Duhovky jsou u samce hnědé, u samice bílé. Čelo, korunka a šíje jsou leskle černé s občasným bílým proužkem. Dominantu hlavy tvoří sytě červená obličejová maska, kterou ještě zvýrazňuje bílý, černě flekovaný proužek na spodní straně masky, který se táhne od spodní čelisti směrem k šíji. Hřbet a křídla jsou černá se zeleným či modrým odleskem. Hrdlo a horní část hrudi jsou černé, zatímco spodní část hrudi, boky, břicho a spodní krovky ocasní jsou bílé. Horní část ocasu je černá s bílými konečky.[5]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Živí se převážně velkým hmyzem jako jsou kudlanky, strašilky, housenky nebo cikády. S uchycenou potravu v zobáku násilně mlátí o strom, než ji spolkne.[6] Potravu doplňuje ovocem a bobulemi.[4] Často je k vidění ve smíšených hejnech s jinými druhy, což je potravní strategie typická pro tropické hmyzožravé ptáky s cílem maximalizace efektivnosti krmení a minimalizaci predace.[6] Kukačka červenolící je převážně tichá. V případě hlasového projevu vydává drsné „snarr, snarr“ nebo měkké cvrčivé „krí-krí“ nebo nízké fňukající „kra“ a „kok“.[7] Staví si hnízdo ve vyšších polohách hustých křovin.[4]
Ohrožení a početnost[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje kukačku červenolící za zranitelný druh.[4] Ještě v průběhu 19. století byla tato kukačka rozšířena po většině zalesněných nížin Šrí Lanky, avšak areál výskytu druhu se postupně snížil do menších, lokalizovaných, kapsovitých populací následkem úbytku a přeměny habitatu.[7] Tento předpokládaný úbytek pokračuje dodnes. Velikost populace se opatrně odhaduje na 4–15 tisíc jedinců.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ Turacos, bustards, cuckoos, mesites, sandgrouse. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010. S. 326. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Phaenicophaeus pyrrhocephalus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22684123A93015295.en. (anglicky)
- ↑ a b ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. S. 242–243. (anglicky)
- ↑ a b SALGADO, Amila. Some observations on the diet of Red-faced Malkoha Phaenicophaeus pyrrhocephalus in Sri Lanka. S. 122–123. Forktail [online]. 2006 [cit. 2023-10-31]. Roč. 22, s. 122–123. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The Cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. S. 300–301. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. (anglicky)
- PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kukačka červenolící na Wikimedia Commons 
Taxon Phaenicophaeus pyrrhocephalus ve Wikidruzích
