Kujataa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kujataa v Grónsku: farmaření Seveřanů a Inuitů na okraji ledovcového pokryvu
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státDánskoDánsko Dánsko
Qassiarsuk
Qassiarsuk
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumv
Odkaz1536 (anglicky)
OblastEvropa
Zařazení do seznamu
Zařazení2017 (41. zasedání)

Kujataa je pojmenování kulturní krajiny na jihozápadě Grónska, která je historicky spoluutvářena lidskou činností. Táhne se v délce přibližně 100 km podél členitého pobřeží ostrova na území kraje Kujalleq. Celá oblast vydává svědectví o historii a kultuře Seveřanů – lovců, sběračů a zemědělců, kteří sem začali přicházet z Islandu v 10. století a udrželi se zde do 15. století a inuitých komunit zemědělců a lovců, které se zde vyvinuly na konci 18. století. Navzdory vzájemných rozdílům tyto dvě kultury vytvořily kulturní krajinu, která je využívána pro zemědělství, pastvu dobytku, ale i lov mořských savců. Kujataa představuje první příklad zavedení zemědělství v sub-arktickém pásmu a první severské osídlení mimo Evropu. V roce 2017 bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO pod názvem „Kujataa v Grónsku: farmaření Seveřanů a Inuitů na okraji ledovcového pokryvu“ pět lokalit v regionu, které zahrnují mimo jiné pozůstatky obytných a hospodářských budov, ale i kostelů. Souhrnná plocha těchto archeologických lokalit je 34,9 ha.

Přehled lokalit chráněných UNESCEM

  • Qassiarsuk – nachází se u fjordu Tunulliarfik, bývalá vesnice založená Erikem Rudým. Nachází se zde pozůstatky několika domů, hospodářských budov a kostela.
  • Igaliku – osada byla založena v roce 1783 obchodníkem Andersem Olsonem na místě ruin obydlí z 12. století.
  • Qaqortukulooq (norsky Hvalsey) – jedno z nejvýznamnějších a nejzachovalejších osídlení Seveřanů v jižním Grónsku, o čemž svědčí ruiny obytných domů a kostela
  • Sissarluttoq
  • Tasikuluulik