Krukanice (zámek)
| Krukanice | |
|---|---|
 Východní průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekt | Kryštof Dientzenhofer |
| Výstavba | 18. století |
| Stavebník | Klášter Teplá |
| Další majitelé | Klášter Teplá |
| Poloha | |
| Adresa | Krukanice, Pernarec,  Česko |
| Souřadnice | 49°50′37,27″ s. š., 13°5′39,65″ v. d. |
  Krukanice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41534/4-1499 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krukanice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Pernarce v okrese Plzeň-sever. Postaven byl nejspíše v osmnáctém století na okraji hospodářského dvora, který patřil tepelskému klášteru. Zámecký areál je včetně hospodářských budov chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Krukanice byly od konce dvanáctého století centrem panství, které po většinu doby patřilo tepelskému klášteru. Stával v nich poplužní dvůr, u kterého byl před rokem 1788 postaven barokní zámek.[2] Podle Památkového katalogu byl zámek postaven již roku 1698 architektem Kryštofem Dientzenhoferem a budovy hospodářského dvora pochází až ze druhé poloviny osmnáctého století.[3] Ve dvacátém století zámek se dvorem, pivovarem a pozemky získal Sebastián Klička, za kterého roku 1927 proběhla pozemková reforma, při níž byly pozemky statku zmenšeny z 502 na 501 hektarů.[4] Po roce 1945 areál využívala šlechtitelská stanice. Ještě roku 1970 měla v zámku byty, závodní jídelnu a kanceláře,[3] ale v osmdesátých letech dvacátého století byla zámecká budova opuštěna a začala chátrat.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Památkově chráněný areál se skládá ze zámku, pivovaru, hospodářských budov, zahrady s altánem a ohradní zdi se sochou blahoslaveného Hroznaty a soklem sochy svatého Norberta u příjezdové cesty.[3]
Jednopatrová zámecká budova stojí na východním okraji areálu. Původní stavba měla obdélný půdorys, ale později k ní bylo přistavěno boční křídlo.[4] Zahradní průčelí je členěné lizénami a na nádvorní straně stojí dva pozdější věžovité přístavky.[5] Střední částí hlavního křídla vede průjezd do dvora. Z průjezdu se vstupuje do haly se schodištěm do prvního patra a do valeně klenuté místnosti, kde bývala kaple svatého Jana Nepomuckého.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-23]. Identifikátor záznamu 153648 : Zámek – zámeček. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Krukanice – zámek, s. 171.
- ↑ a b c Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Díl 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Krukanice, s. 371–372.
- ↑ Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krukanice, s. 151.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámeček Krukanice na Wikimedia Commons
