Krizový zákon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krizový zákon
Zákon o krizovém řízení a změně některých zákonů
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisu zákon
Číslo předpisu 240/2000 Sb.
Údaje
Autor Parlament České republiky
Platnost 9. 8. 2000
Účinnost 1. 1. 2001
Oblast úpravy
správní právo, ústavní právo

Zákon o krizovém řízení (zákon č. 240/2000 Sb.), zkráceně Krizový zákon[1] je zákon, který v České republice od 1. ledna 2001 upravuje přípravu a řešení krizových situací, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, ochranu kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení příslušných povinností. Subjekty jsou státní orgány, orgány územních samosprávných celků, právnické a fyzické osoby.

Prováděcími předpisy krizového zákona jsou vyhláška č. 281/2001 Sb., kterou se provádí krizový zákon, vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2001 Sb. a dále cca 75 nařízení nebo usnesení vlády, z toho 70 je z roku 2020.[2]

Obsah zákona[editovat | editovat zdroj]

První část je vlastní znění zákona.

§ 1
určuje předmět úpravy, subjekty zákona, vazbu na předpisy Evropské unie a na evropskou kritickou infrastrukturu.
§ 2 a 3
vymezují tyto pojmy (abecední pořadí)
§ 4 až 8
stanoví působnost a pravomoc Vlády ČR.
§ 9 až 13
stanoví působnost a pravomoc ministerstev a ČNB.
§ 14 až 16
stanoví působnost a pravomoc orgánů s působností na území kraje (hejtman, , HZS, PČR).
§ 18 až 22
stanoví působnost a pravomoc orgánů obce s rozšířenou působností (starosta, obecní úřad).
§ 24
popisuje práci bezpečnostních rad a krizových štábů.
§ 25 a 26
popisují zabezpečení krizového řízení z hlediska financí, informačních systémů (ISKŘ) a geografických podkladů (státní mapová díla a další).
§ 27
popisuje Zvláštní skutečnosti (údaje, které by mohly omezit orgán krizového řízení, ohrozit život a zdraví osob, majetek, životní prostředí nebo podnikatelský zájem právnické či fyzické osoby).
§ 28
odkazuje na působnost orgánů veřejné moci, určuje další úřady, které zpracovávají svůj krizový plán, odkazuje na zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a prováděcí právní předpis.
§ 29 a 30
určují práva a povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob, včetně subjektů kritické infrastruktury a takzvaných hromadných informačních prostředků.
§ 31 a 32
regulují práva a povinnosti fyzických osob a příslušné výjimky.
§ 33 až 37
se zabývají kontrolou, přestupky a náhradami.

Další paragrafy jsou společná a závěrečná ustanovení.

Část druhá popisuje změnu zákona o státní správě ve vodním hospodářství (§ 41), část třetí popisuje účinnost.

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Krizový zákon původně počítal s odškodněním pro všechny podnikatele a občany, kterých se dotkla krizová opatření. Stát se mohl zprostit povinnosti jen v případě, že si dotyčný škodu způsobil sám. Podle návrhu novely krizového zákona by však vláda odškodnila jen skutečnou škodu, kterou způsobily přímo úřady, policisté, hasiči či jiné orgány.[3] Novela by také ve stavu nebezpečí umožnila opakovaně odkládat volby. Nově by se nemusely zveřejňovat informace, které by mohly ohrozit činnost krizových orgánů, jejich přípravu na krize nebo účinnost vyhlášených opatření.[4] Vláda by mohla vyhlásit stav nebezpečí, který je předstupněm stavu nouze. Přitom stav nebezpečí by měl shodné ústavní omezení jako při nouzovém stavu. Omezilo by se tak například právo na nedotknutelnost obydlí, vlastnické právo či svoboda pohybu, shromažďování a podnikání.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.
  2. PSP: Předpis 240/2000 Sb. (cit. 12. 11. 2020)
  3. Hamáčkův krizový zákon přitvrzuje podmínky, za kterých stát odškodní podnikatele, 23. září 2020
  4. Nový krizový zákon je šance do krizové legislativy promítnout zkušenosti z epidemie, tvrdí Hamáček, 24. září 2020
  5. Nový krizový zákon tvrdě zasáhne do ústavních práv. Více omezí získání informací či náhradu škod, 7. listopadu 2020
  6. VANÍČEK, Jiří. Krizový zákon : komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 364 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7552-787-5.