Kostel svatého Jakuba Staršího (Veselá)
| Kostel sv. Jakuba Staršího | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Obec | Veselá |
| Souřadnice | 49°19′10,76″ s. š., 15°13′36,53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | pelhřimovský |
| Farnost | Veselá u Kamenice nad Lipou |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Kód památky | 36730/3-3333 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího je gotický farní kostel, který leží v srdci obce Veselá. Rok založení kostela není známý, ale první zmínky o kostele jsou z 1348,[1] kdy se začal církevní majetek zapisovat.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší zprávy o kostele jsou z roku 1359, kdy byl představen nový farář Albert z Kosové Hory po smrti faráře Hodače. Jeho přestavba proběhla v roce 1642 a pak 1856.
Popis kostela
[editovat | editovat zdroj]Kostel se skládá z jedné téměř hranaté lodi na jejíž východní straně je nízké kněžiště, které je zdobeno střešní věžičkou. Na východní straně je zakončeno trojbokým závěrem. Na druhé straně lodi je hranolová mohutná věž – je nejvyšší částí kostela. V horní části věže, která je dřevěná, je zvonice.[2] Věž je zakončena nízkou bání s malou laternou. Bílá omítka kostela zvýrazňuje červené a černé malované pilastry. Na zdech kněžiště a lodě jsou půlkruhová okna, zatímco na věži jsou okna hranatá.
Do kostela se dnes vchází vchodem, který je umístěn na západní straně kostela, kde je podvěží. Samotná loď je osvětlena dvěma okny. Jedním ze severu a jedním z jihu. Celý kostel je pak obestavěn kamennou zítkou s kovovou bránou před vchodem.
Hlavní oltář je barokní, pochází z přelomu 17. a 18. století; oltářní obraz pochází z roku 1896, jeho autorem je Bedřich Kamarýt. Ten namaloval také obraz na bočním oltáři, který je zasvěcen svatému Josefovi. Kropenka je pozdně gotická.[3]
Působení kněží[4]
[editovat | editovat zdroj]- Josef Kůrka (1938-1960)
- Miloslav Váňa (1960-1967)
- Josef Břicháček (1967-1969)
- Václav Roubal (1969-1974)
- Jaroslav Kadlec (1975-2001)
- Václav Šika (2001-2012)
- Jaroslaw Zygmunt (2012-2017)
- Jaroslav Max Kašparů (2018-2021)
- Martin Brácha (2021+)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kostel sv. Jakuba, Veselá. www.hrady.cz [online]. Hrady cz [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Jakuba - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Svazek 4 (T/Ž). Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 218.
- ↑ MAZANEC, Petr a kol. Z minulosti i současnosti Veselé 4. 1. vyd. [s.l.]: Obec Veselá, 2024. ISBN 978-80-908995-5-1. S. 183.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BLAŽEK, Jan. Z minulosti i současnosti Veselé. Pelhřimov: Vydavatelství 999 206 s. ISBN 80-901064-7-1.
- PEROUTKA, František. Obec Veselá: Titulní stránka. www.obecvesela.cz [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
