Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jana Křtitele (Chudenice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jana Křtitele
Mírové náměstí, kostel svatého Jana Křtitele
Mírové náměstí, kostel svatého Jana Křtitele
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
ZasvěceníJan Křtitel
Další informace
AdresaChudenice, ČeskoČesko Česko
UliceMírové nám.
Kód památky21906/4-2983 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele je původně gotický (2. polovině 14. století) později barokně upravený (1. polovině 16. století byla přistavěna sakristie, v roce 1660 dostavěna věž). V bohatě zdobeném interiéru s vítězným obloukem se dochovaly gotické nástěnné malby z 15. století. Donátorem chudenického farního kostela byl šlechtický rod Černínů, který zde zanechal i nejstarší rodové sídlo.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1355. Kolem poloviny 14. století byl postaveno kněžiště a hlavní loď. K původním konstrukcím kostela patří klenba presbytáře, vítězný oblouk se štítem, západní portál lodi a sanktuář. Ze 2. poloviny 14. století zřejmě pochází krov presbytáře. V 1. polovině 16. století byl vztyčen krov nad hlavní lodí. Jeho součástí byla čtyřboká věžička. V období gotiky byla postavena také sakristie. Portál do sakristie z presbytáře je asi pozdně gotický, štíty sakristie jsou původní. V roce 1660 byla postavena věž. Do období baroka lze zařadit také kruchtu. Autorem fresky na stropě hlavní lodi datované do roku 1759 je Václav Kaplánek. V 18. století se kolem kostela nacházel hřbitov. A v roce 1810 byla postavena oratoř a předsíň u sakristie. V letech 1912 až 1913 byly vyměněny nosné prvky kruchty a vymalovány interiéry. V roce 1932 byla zavedena elektřina. V roce 1963 byla šindelová střecha věže nahrazena plechem a v roce 1983 byly opraveny veškeré interiéry kostela.

Stavba je obdélníkového půdorysu s presbytářem a závěrem tvaru pravidelného osmiúhelníku. Západní průčelí tvoří osová věž o čtvercové základně. Na severní straně presbytáře se rozprostírá obdélná sakristie.

Po západním boku sakristie je čtvercová předsíň, z níž lze projít do sakristie. Fasády kostela s korunní římsou a mírně předsazeným soklem. Omítky jsou hladké štukové. Kostel kryje kombinace sedlových a pultových střech s bobrovkami. Věž s cibulovou bání a osmibokou lucernou je chráněná měděným plechem.

Hrobka Czerninů

[editovat | editovat zdroj]

Czerninská hrobka se nachází před presbytářem uprostřed kostela mezi postranními otáři. Byl v ní pohřben Humprecht Czernin, zv. Pobožný († 1601) a jeho manželka Ludmila Kocova z Dobrše († 1583), dále Děpold Protiva († 1660), Jan Heřman († 1707) z chudenické větve a schránka se srdcem Františka Josefa (1697–1733) z nedrahovické větve. Tělo posledně jmenovaného bylo uloženo v Czerninské hrobce v kapli sv. Zikmunda v katedrále sv. Víta v Praze. V roce 1895 byla hrobka zazděna a náhrobní kámen vsazen do stěny v presbytáři. Jedná se o pískovcovou desku s kruhy, kterou zdobí rytíř v plné zbroji a rodový erb. Kolem je nápis: Pana Humprechta staršího na Chudenicích a Švihově, podkomořího království českého a hejtmana hradu Pražského, pana otce a paní máteře jeho rodičů nejmilejších. A pro věčnou památku všeho rodu pánů Černínů z Chudenic.[1]

V kostele se také zachovala dvojitá žulová náhrobní deska z roku 1598, která připomíná Jakuba staršího Vřesovce z Vřesova a na Kšenicích († 1598) a jeho manželku Voršilu Vřesovcovou z Janovic († 1558).[1]

  1. a b Černínské srdce [online]. Starý zámek Chudenice - Muzeum Josefa Dobrovského [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]