Přeskočit na obsah

Kostel svatého Mikuláše (Bánovce nad Bebravou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Mikuláše (Bánovce nad Bebravou)
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Místo
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrenčínský
OkresBánovce nad Bebravou
ObecBánovce nad Bebravou
Souřadnice
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieZápadní
DiecézeNitranská
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavba15. století
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše Biskupa je gotický kostel v Bánovcích nad Bebravou.

Kostel je situován na návrší v severovýchodní části města a traduje se, že jej začal stavět už v roce 1149 nitranský biskup Mikuláš a práce dokončil biskup Eduard s pomocí arcibiskupa Joba. Ti jej však s největší pravděpodobností nepostavili.

Stavbu kostela můžeme zařadit do první třetiny 15. století. Tento kostelík je velmi starobylý a pevný. Během neklidné rákociovské doby v Uhersku byl odňat katolíkům, aby jim byl opět v roce 1709 navrácen. Začátky nejsou blíže známy a objasněny. Předpokládá se, že jeho předchůdcem byl starší románský sakrální objekt.

V. Kurth kladl jeho začátky už do roku 1198, což však ničím nepodložil. V souvislosti s tím se připomíná bánovský farář Jan, který zaplatil 14 grošů poplatku, nejvíce ze všech okolních far. Z toho vyplývá, že v Bánovcích existoval již před uvedenými lety kostel, který sloužil pod ním postavené vesnici, doložený v písemných pramenech v roce 1232. V době rozšíření reformace od poloviny 16. do 2. poloviny 17. století ho užívali protestanti.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Kostel je ve svatyni klenutý. V roce 1808 byla loď kostela nově obložena. Osvětlená je šesti okny. Na gotickou dispozici upozorňuje hlavní loď, přestavěná věž, vstupní portál, sedile a další doprovodné prvky. Z období renesance (konce 17. století) pochází zděná kazatelna a z baroka přístavba sakristie. Ve vnitřním vybavení je pozoruhodný klasicistní oltář sv. Mikuláše z konce 18. století, dále barokní polychromovaná dřevěná plastika ukřižovaného Krista z 18. století a na chóru se nachází malé čtyřregistrové varhany.

Sklepní prostory kostela vyplňují dobové krypty. Pod jednou má údajně odpočívat i první rektor místního evangelického gymnázia Tobiáš Baticius, který zemřel v roce 1527. Před vstupem do kostela má svůj hrob pravotický farář Ján Crispich, který se pokusil útěkem zachránit před Turky procházejícími v roce 1663 přes Bánovskou kotlinu na Pováží. Údajně ho zabili před kostelními dveřmi a tam byl i pohřben. Kostel se nachází na hřbitově, obklopený částí kamenné ohrady staršího původu. Z pozdějších náhrobních kamenů stojí za povšimnutí pískovcové lidové náhrobní kameny z 18. a 19. století, zřejmě je vyrobili místní kameníci. V roce 1920 byly vyrobeny 3 zvony, které byly pak umístěny na kostelíku pod názvy: Ondřej-Benedikt (největší), Cyril-Metoděj (střední) a sv. Josef (malý, tzv. umíráček).

Po dlouhém období zanedbávání sakrálních památek se dočkal i kostel sv. Mikuláše celkové opravy. Z iniciativy místního děkana mons. ThDr. Kapusty byl v roce 1989 vyměněn šindel na střeše kostela i věže, konzervovaná dřevěná konstrukce a krovy věže. O rok na to byl zrestaurován oltář.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Mikuláša Biskupa (Bánovce nad Bebravou) na slovenské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]