Kostel svatého Jakuba apoštola (Václavice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jakuba Většího
ve Václavicích
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
okresLiberec
ObecVáclavice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostVáclavice
ZasvěceníJakub Starší
Zánik1976
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Jakuba apoštola ve Václavicích (dnes část Hrádku na Nisou) v okrese Liberec stával na hezkém místě nad silnicí, viditelný již na dálku, a tvořil tak přirozenou dominantu obce. Po II. světové válce nebyl moc využíván ani opravován, až zchátral natolik, že byl roku 1976 rozbořen.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Václavický kostel svatého Jakuba apoštola je znám již roku 1326. Ve 14. století platili zdejší obyvatelé papežský desátek ve výši 6 grošů. Starý václavický kostel byl v nejstarších dobách s největší pravděpodobností dřevěný, z hrubých osekaných trámů, léty rozpraskaných a vyschlých, vypadal asi jako větší stodola. Později byl zvětšován a zvelebován. Byl nejdůležitější stavbou ve vsi, jelikož se tu prováděly křty, svatby, pohřby a bohoslužby.

Za třicetileté války byla obec hodně poničená a kostel prý byl zcela zničen. Později byla na místě zničeného kostela postavena nouzová stavba.

Až roku 1787 začala stavba nového kostela. Ten však po druhé světové válce zchátral a byl zbořen, takže se dochoval již pouze na fotografiích a obrazech. Místo, kde václavický kostel stával, dnes zarůstá náletovými dřevinami a travou. Vše z kostela bylo odvezeno, zničeno nebo ukradeno.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel měl břidlicovou střechu, fasáda kostela byla zdobena římsami a pruhy v omítce, okna byla barevná, složená z tisíců sklíček v olovu. Věž byla mohutná, zakončená lucernou se zvonem a korouhvičkou pocházející ze starého kostela.

Vnitřek kostela byl bohatě vyzdoben. Nejstarší součástí vybavení kostela byla kamenná křtitelnice ve tvaru vejce, pocházející z 15. století. Zvláště působivý byl hlavní oltář z počátku 18. století, vyhotovený znamenitým mnichovohradišťským řezbářem Janem Hájkem. Kazatelna z osmdesátých let 18. století byla též mistrným dílem řezbáře Hájka. Zdobil ji obraz Krista a svaté Trojice. V popředí bylo umístěno několik soch, mezi nimiž se zvláště vyjímaly postavy sv. Petra a Pavla. Oltářní obraz znázorňoval svatého Jakuba, jemuž byl kostel zasvěcen. Postranní oltář byl zasvěcen svatému Janu z Nepomuku, patronu české země a též českých Němců. Mezi cennější výzdobu patřil malý obraz Bolestiplné Matky Boží z 18. století a dále pak obraz významného libereckého výtvarníka Jakoba Ginzela z roku 1835, nazvaný Ecce Homo.

Nejstarší varhany zakoupil kostelu významný občan Josef Thiel roku 1731. Do nového svatostánku byly přemístěny, ale roku 1831 je nahradil nástroj nový, pocházející z dílny libereckého varhanáře Richtera.

Hlavní loď osvětloval obrovský křišťálový lustr z roku 1863, vyrobený ve známé lustrařské dílně v Práchni u Kamenického Šenova. Kuriozitou byl však druhý lustr, vyrobený na počátku 19. století ze dřeva v podobě obřího květu.

V dobách komunistického režimu[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1948 používán jako sklad JZD. V 70. letech 20. století byl již kostel poničený a bez vybavení. Zbořen poté, co se mu propadly střecha a krovy, i když obvodové zdivo a klenby zůstaly v pořádku (zdivo strženo pomocí traktorů). Stál na hřbitově; nyní je dané místo na hřbitově rekultivováno na louku.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Valenčík, Michal: objekt ID 13935, kostel sv. Jakuba Většího. znicenekostely.cz, 2008–2019. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KÜHN, Karl Friedrich. Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. 1934. vyd. Brünn, Leipzig, Prag, Wien: Rudolf M. Rohrer Verlag 342 s. (němčina) 
  • ŘEHÁČEK, Marek; POLDA, Petr. Hrádecko – kraj skal, pelyňku a větrných mlýnů. Liberec: Kalendář Liberecka, 1997. 62 s. ISBN 80-238-3837-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]