Kostel svatého Jakuba Většího (Brod nad Tichou)
| Kostel svatého Jakuba Většího | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský |
| Obec | Brod nad Tichou |
| Souřadnice | 49°50′6,09″ s. š., 12°44′48,07″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | tachovský |
| Farnost | Planá u Mariánských Lázní |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Další informace | |
| Adresa | Brod nad Tichou, Česko |
| Kód památky | 19573/4-1712 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího v Brodě nad Tichou je zbarokizovaný gotický kostel v okrese Tachov. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Filiální kostel náleží pod římskokatolickou farnost Planá u Mariánských Lázní plzeňské diecéze.[2]
Stavební fáze[editovat | editovat zdroj]
Z raného, případně vrcholně středověkého kostela, se v současné stavbě pravděpodobně nic nedochovalo. Podle pověstí stál předchůdce kostela ještě výše východním směrem než dnešní stavba. Prameny uvádí první písemné zmínky o zdejším kostele v odlišných letech, v roce 1332, 1352 nebo 1369. Nejstarší dochovanou částí je presbytář, který vznikl jako novostavba na konci 15. nebo počátku 16. století.[3] K jeho původním prvkům se řadí klenba, vítězný oblouk, opěrné pilíře, portál do sakristie, okna a nástěnný sanktuář. K presbytáři přiléhá barokní loď s věží, umístěnou v jejím průčelí. Ze stejného období pochází kruchta se emporami, členění fasády a štít. Nákladná rekonstrukce kostela proběhla na konci 20. století a v nedávné době byl restaurován oltář, sanktuář a hřbitovní zeď.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní kostel sv. Jakuba Většího je na západě opatřen hranolovou věží a na východě je uzavřen pětibokým presbytářem s opěráky. Presbyterium je klenuté křížovou žebrovou klenbou a hvězdicovou žebrovou klenbou v závěru. V presbytáři se dochovala hrotitá okna s pozdně gotickými kružbami a sanktuář. Na severní straně k němu přiléhá sakristie. Loď je klenutá křížovou žebrovou klenbou a zdobena malbami z roku 1817 od malíře Kryštofa Maura Fuchse. Prostor lodi dotváří kruchta a postranní empory. Hladká fasáda lodi je členěná pilastry, které spolu s horizontálními prvky vytváří pravoúhlé rámce, tzv. lizénové rámy. Do nich jsou zasazena půlkruhově uzavřená okna zdobená šambránami.[5][6]
Zasazení do krajiny a historický význam místa[editovat | editovat zdroj]
Pahorek s kostelem, přilehlým hřbitovem, budovami bývalé fary a zaniklým hradem vystupuje na východní straně obce. Kostel je významnou krajinnou dominantou západních Čech. Je ze třech stran obehnaný ohradní zdí, která vymezuje plochu hřbitova. Hlavní brána se nalézá v západním úseku zdi po jižní straně věže. Jižně od kostela stojí barokní fara, k níž vede další branka v ohradní zdi a navazuje na její západní průčelí. Další vstupní bránu lze nalézt mezi farou a hřbitovem.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-05-28]. Identifikátor záznamu 130345 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ filiální kostel sv. Jakuba Staršího, Brod nad Tichou - Plzeňská diecéze. www.bip.cz [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1, Praha 1977.
- ↑ James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991
- ↑ Tachov. kostelycz.cz [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2006
- ↑ Simona Kidlesová, Jiří Špaček, Česká republika od A do Z, Praha 2009
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
