Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně
| Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže | |
|---|---|
 Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně | |
| Místo | |
| Obec | Krnov |
| Souřadnice | 50°4′48,07″ s. š., 17°43′17,18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Děkanát | Krnov |
| Farnost | Krnov |
| Zasvěcení | Povýšení svatého Kříže |
| Datum posvěcení | 1731 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1722–1728 |
| Další informace | |
| Oficiální web | http://kostelcvilin.cz/ |
| Kód památky | 29966/8-38 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně je barokní poutní kostel na Předním Cvilínském kopci na jihovýchodě města Krnova. Byl postaven v letech 1722–1728 staviteli Andreasem a Georgem Friedrichem Gansovovými. Kostel je – s několika přerušeními – ve správě Řádu menších bratří konventuálů (minoritů). Od 3. května 1958 je kostel zapsanou nemovitou památkou České republiky[1] a v roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Cornelius Ottweiler, představený minoritského kláštera v Krnově usiloval řadu let o zbudování kaple na Cvilíně (něm. Burgberg). Teprve po jeho smrti jeho nástupce P. Čepán, nechal v roce 1684 zbudovat dřevěnou kapli Povýšení svatého Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Do kaple byly umístěny mariánské obrazy, které namaloval krnovský měšťan a malíř Heinrich Täuber (1652–1738). Kaple se po roce 1690 stala oblíbeným poutním místem a záhy její kapacita nestačila zájmu poutníků. Proto byl vedle ní zbudován v letech 1722 – 1728 zděný poutní kostel. Staviteli byli Andreas Gans a Georg Friedrich Gans, vnitřní výzdobu provedli brněnští umělci, malíř František Řehoř Ignác Eckstein, sochař Ondřej Schweigl a řezbáři Johannes Lehner a Hans Michal Huebner. Dále se na výzdobě podílel krnovský malíř Ondřej Thomas.
V roce 1786 byl kostel uzavřen a nařízením císaře Josefa II. určen ke zboření. Byl ale vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany – A. Philiebem, H. Schmidtem, C. Queskerem a M. Weissem za 406 zlatých. Protože podle císařského výnosu nesměli kostel nadále spravovat minorité, přešel do vlastnictví města Krnova a byl spravován diecézními kněžími. V okolí vrchu Cvilína poté vznikla kolonie domů zvaná Mariánské Pole a kostel znovuotevřený v roce 1795 měl sloužit pro mariánskopolské obyvatele. Začátkem 19. století byly kolem kostela postaveny zděné kaple Křížové cesty.
Dne 21. srpna 1865 zachvátil stavbu požár, který zničil střechu i obě věže. Zničeny byly všechny zvony. Sbírky mezi věřícími vynesly dost prostředků na to, aby kostel mohl být během dvou let opraven.
Během sedmdesátých let 19. století bylo zásluhou městského kaplana Edmunda Friedla zřízeno ke kostelu schodiště o délce 222 schodů.
V roce 1942 získal kostel zpět do své správy řád minoritů výměnou za pozemky. V roce 1945 na konci druhé světové války byl kostel těžce poškozen výbuchem letecké pumy. Kostel byl ale během dvou let opět obnoven a znovu vysvěcen 13. srpna 1947 pomocným biskupem olomouckým Stanislavem Zelou. Velkou zásluhu na obnově kostela má tehdejší představený kláštera minoritů Šebestián Vavrečka.
Po komunistickém převratu přešla v roce 1950 správa kostela opět do rukou diecéze. Minoritům byl kostel navrácen v roce 1994.
V roce 2018 poutní místo získalo status národní kulturní památky.[2]
Vnitřní vybavení
[editovat | editovat zdroj]Součástí nového oltáře z 18. století byly vedle původního oltářního obrazu Sedmibolestné Panny Marie Cvilínské od Heinricha Täubera i sochy Svaté Heleny a svatého Konstantina od brněnského řezbáře Ondřeje Schweigla, které jsou nyní součástí sbírek Slezského zemského muzea.[3]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Správa
[editovat | editovat zdroj]Správu kostela vykonává Konvent minoritů v Krnově; rektorem kostela je P. Sebastian Gruca OFMConv. (2015)
Pouti
[editovat | editovat zdroj]Pouti se konají několikrát ročně od konce dubna do začátku listopadu. Hlavní pouť se koná v neděli blíže k svátku Bolestné Panny Marie (15. září). Mariánské svátky jsou slaveny v neděli blíže k danému svátku. Mše sv. je sloužena každou neděli v 10.00. (2015)[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na kostel z rozhledny Cvilín -
Pohled na kostel od západu -
Závěr křížové cesty s kaplí z roku 1729 -
Kostel pohledem od křížové cesty z Krnova
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-06-16]. Identifikátor záznamu 141376 : kostel P. Marie Sedmibolestné. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Významná poutní místa byla prohlášena za národní kulturní památky - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online.
- ↑ OLŠOVSKÝ, Jaromír. Svatá Helena a svatý Konstantin. In: OLŠOVSKÝ, Jaromír; SCHENKOVÁ, Marie. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum, 2001. ISBN 80-86458-06-7. S. 164.
- ↑ Panna Maria Sedmibolestná na Cvilíně u Krnova Archivováno 30. 9. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Ostravsko-opavské diecéze
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Cvilín: Nejromantičtější místo v kraji. Krnov : Město Krnov, 2020.
- ODEHNAL, Jan M. Cvilín: (Krnovský kopeček): poutní místo západního Slezska. Krnov : Jan Chalupa, 1946.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. Kapitola Poutní kostel Povýšení sv. Kříže a Bolestné P. Marie, s. 215–218.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně na Wikimedia Commons - domovské stránky kostela
