Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Malá Morava)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Malá Morava |
| Souřadnice | 50°5′48,12″ s. š., 16°49′33,6″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Šumperk |
| Farnost | Malá Morava |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1688-1689 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 16456/8-1017 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel v obci Malá Morava. Jednolodní raně barokní stavba z roku 1689 byla přestavěna v 18. století. Je na seznamu chráněných kulturních památek ČR.[1] Zdejším administrátorem excurrendo je P. Mgr. Artur Andrzej Górka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jeden z prvních katolických kostelů, které byly postaveny po třicetileté válce. Vystavěn byl v letech 1688–1689 společným přispěním obcí Malá a Velká Morava a Vojtíškov. Malá Morava měla již v polovině 14. století kostel s farou, která až do roku 1421 patřila k biskupství v Litomyšli. Od roku 1563 stál v Malé Moravě dřevěný kostelík, který dal postavit Václav ze Zvole místo zchátralé modlitebny. Až do roku 1621 zde působili protestantští pastoři.[3] V 18. století byla přistavěna předsíň bočního vchodu a v 19. století předsíň hlavního vchodu.[4]
Popis kostela
[editovat | editovat zdroj]
V areálu hřbitova stojící podélná jednolodní stavba s trojboce ukončeným kněžištěm k jehož severní straně přiléhá čtyřboká sakristie. V ose západního průčelí lodi je čtyřpodlažní hranolová věž zakončená bání s vetknutým křížem. Hladké fasády lodi jsou prolomeny okny rozmístěnými do dvou etáží: v přízemí jsou okna půlkruhová, nad nimi obdélná se segmentem a záklenkem. Hlavní vstup do kostela, chráněný čtyřbokou zaklenutou předsíní, vede podvěžím. Portál s půlkruhovým záklenkem v podvěží má na klenáku reliéfní letopočet 1688. Na západní stěně předsíně je zazděn figurální náhrobník Jana, syna místního sklenářského mistra Martina Petra Hansela z roku 1629. Další předsíň je přistavěna ze severní strany lodi a má kamenný portál s obloukem, k němuž vede kamenné schodiště s balustrádovým zábradlím.
Zařízení kostela je převážně z 50. – 60. let 18. století. Hlavní oltář má portálové retabulum, jehož střed tvoří monumentální oválný rám s novodobým obrazem Panny Marie. Nad bočními portály oltáře jsou velké figury andělů a světlonošů. Mistr hlavního oltáře zhotovil také kazatelnu. K jednotnému vybavení náleží také křtitelnice kalichového tvaru a dvoudílné varhany.[4] Jejich autorem je Karl Welzel z Králík. Pozitiv v zábradlí zdobí polychromované postavy dvou andělů se zlacenými křídly. Varhany jsou umístěny na dřevěné kruchtě s kuželkovým parapetem, na kterou navazují tribuny při bočních zdech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Římskokatolická farnost Malá Morava [online]. Arcibiskupství olomoucké [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Obec Malá Morava. www.obecmalamorava.cz [online]. [cit. 2017-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N). 1. vyd. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 452–453.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vlastivěda šumperského okresu: Miloš Melzer-Jindřich Schulz s kolektivem, 1. vydání, vyd. Okresní vlastivědné muzeum a Okresní úřad Šumperk, 1993, ISBN 80-85083-02-7
- Samek Bohumil, Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N), l. vydání, Academia Praha, 1999, ISBN 80-200-0695-8
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons - Sochařská a řezbářská výzdoba barokních varhan v 18. století v Olomouckéarcidiecézi se zaměřením na děkanát Šumperk – diplomová práce
