Kostel svatého Bartoloměje (Rejštejn)
| Kostel svatého Bartoloměje | |
|---|---|
,_kostel_sv._Bartolom%C4%9Bje_od_jihov%C3%BDchodu.JPG) Kostel sv. Bartoloměje v Rejštejně | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°8′24,89″ s. š., 13°30′59,01″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | Bartoloměj |
| Další informace | |
| Adresa | Rejštejn, Česko |
| Kód památky | 23232/4-3277 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Bartoloměje je dominantou města Rejštejna. Kostel leží na menším návrší nad zlatonosnou říčkou Losenicí.
Kolem kostela je hřbitov s barokním ohrazením.
Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]
Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní stavba původně gotického kostela je z 2. poloviny 14. století nebo z 1. poloviny 15. století. Stáří lze určit dle typu krovu presbytáře a části krovu sakristie.
Poprvé byl písemně doložen v roce 1570. Další stavební vývoj je nejasný. Klenba presbytáře je však sklenuta křížovou klenbou, z exteriéru je presbytář podpírán opěráky. Zdobený vítězný oblouk je patrně až z 1. poloviny 17. století. Nelze přesně určit, zda dochovaný plánek kostela z roku 1721 zachycuje původní nebo již novější stavební vývoj. Loď je však na plánku stejně široká jako presbytář a je tedy pravděpodobnější, že dnešní loď nahradila zcela loď starší, zachycenou na plánku, neboť dnešní presbytář je užší a nižší než současná loď. Další podstatné úpravy se uskutečnily v roce 1792, jsou zachovány o tom písemné doklady. Hranolová barokní věž má cibulovou báň a je zakončena osmibokou oplechovanou lucernou. V 18. století byly upraven venkovní schodiště s přístavkem, sakristie, jednoduchý vstupní portál zakončený půlkruhovým tympanonem a okna. Mezi lety 1963-1976 byla vyměněna střešní krytina a některé výplně oken a dveří, opraveny fasády a odstraněn hodinový ciferník.
Při poslední opravě v letech 1993-1995 bylo odkryto zajímavé malované členění fasád, vyměněna krytina, částečně opraveny krovy, vnější a vnitřní omítky.
Ohradní zeď, hřbitov, márnice[editovat | editovat zdroj]
Ohradní zeď hřbitova s bránou, brankou a schodištěm pochází pravděpodobně z 18. století. Kamenná zeď má opěrnou funkci, dosahuje výšky 4 m (na severu), na dalších stranách je o polovinu nižší. Z vnější strany jsou na několika místech přisazeny opěrné kamenné pilířky.
Hlavní brána se vstupem na hřbitov je ohraničena čtyřbokými pilíři, dvoukřídlá vrata z kovových tyčí mají na horním konci ostny.
K hlavní bráně vede kamenné schodiště. Uprostřed jižní zdi je menší branka.[2]
Hřbitovní márnice je asi z poloviny 19. století.
Vnitřní vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]
Část zařízení je pravděpodobně ze 16. století.
V kostele jsou tři barokní oltáře. Hlavní oltář má rokokový nástavec s obrazem sv. Bartoloměje z pozdější doby, dva vedlejší oltáře mají bohatě řezané akantové nástavce pravděpodobně z první poloviny 18. století. V kostele je zachován vzácný gotický zvon ze 14. století, dva nové zvony daroval kostelu rejštejnský rodák z Bavorska v roce 1994.
Vzácná soška Madony z 15. století byla v 50. letech 20. století z kostela odcizena.
Jednomanuálové varhany s pedálem z počátku 20. století jsou dílem varhanáře Josef Matyáše Wunsche ze Sušice.[3]
Místní farář[editovat | editovat zdroj]
V Rejštejně jako farář působil Jakub Klostermann, nejmladší bratr spisovatele Karla Klostermanna a proto fara bývala místem častých setkání široké rodiny Klostermannovy.[4]
Je pochován na rejštejnském hřbitově (+1901) se svou matkou Charlotou Klostermannovou (+1903, rozená Hauerová, pocházela ze slavného sklářského rodu Abelů).[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog [online]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Katalog památek [online]. Dostupné online.
- ↑ HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. II. Šumavský místopis. Plzeň: Starý most s.r.o., 2014. 312 s. ISBN 978-80-87338-46-9. S. 163.
- ↑ HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. II. Šumavský místopis. Plzeň: Starý most s.r.o., 2014. 312 s. ISBN 978-80-87338-46-9. S. 164.
- ↑ HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. I. Rok v lidových zvycích. Lidové umění. Muzea, Války, katastrofy a jiná nepřízeň.. Plzeň: Starý most s.r.o., 2014. ISBN 978-80-87338-41-4. S. 240, 245.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. Plzeň: Starý most s.r.o., 2014. 2 díly. ISBN 978-80-87338-41-4, ISBN 978-80-87338-46-9
- Hostaš, Karel a Vaněk, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XII, Politický okres Sušický. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. s.100-101.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Fotografie interiéru kostela
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons
