Kosmas
Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125) byl prvním známým českým kronikářem, autorem Kroniky české (Chronica Boemorum) a v letech 1120 až 1125 děkanem pražské kapituly při sv. Vítu. Takřka všechny informace, které jsou dnes o Kosmovi známé, pocházejí z jeho kroniky, kde se několikrát zmínil o sobě a svých příbuzných. Na svou dobu se dožil vysokého věku, asi 80 let.
Vzdělání a kariéra
O Kosmově původu se mnoho neví, prakticky veškeré informace, které o něm jsou známy, pocházejí z jeho kroniky a jsou zmíněny mimochodem v textu. Na rozdíl od řady autorů středověkých kronik je jeho jméno pravé. Tímto jménem jsou podepsány předmluvy a je uvedeno k připsání jeho smrti v jím psané kronice. Je pravděpodobné, že pocházel z rodiny duchovního a navázal na otcovu kariéru. Někdy se uvažovalo dokonce i o jeho velmožském původu, ale tato varianta dnes není přijímána, protože pro ni neexistuje dost dokladů (většinou byla vyslovována na základě domnělého příbuzenství s Jindřichem Zdíkem). Každopádně Kosmas musel pocházet z rodiny dostatečně zámožné, aby mu zaplatila studia v zahraničí. Je známo, že po absolvování pražské katedrální školy (v 70. letech 11. století) studoval ve škole při katedrále sv. Lamberta v Lutychu, s kterou české prostředí pěstovalo styky už od dob sv. Vojtěcha a která patřila k nejlepším v Evropě. Zde ho vyučoval mistr Frank, který v Lutychu působil v letech 1047–1083. Je možné, že i poté Kosmas pobýval i na jiných evropských školách.
Do Čech se vrátil někdy na počátku 90. let 11. století a ukončil svá studia tedy až jako muž středního věku, což nebylo v té době zvlášť neobvyklé. Po návratu se stal členem pražské kapituly, je možné, že v letech 1091/1092 odjel s pražským biskupem Kosmou a olomouckým biskupem Ondřejem za císařem Jindřichem IV. do Mantovy. V roce 1094 se účastnil jejich vysvěcení mohučským arcibiskupem v Mohuči. Po svém návratu se Kosmas zařadil do skupiny kněžské inteligence, která v českém prostředí už od 11. století tvořila svébytnou skupinu s vlastní kulturou a do určité míry tvořila protipól konkurenční skupině kněží cizího, především německého původu. Částečně byla tato skupina propojena nejen přátelskými, ale také příbuzenskými vazbami.
11. října 1099 získal Kosmas v Ostřihomi spolu s nedávno zvoleným pražským biskupem Heřmanem, který byl do té doby pravděpodobně jen jáhnem, kněžské svěcení. Je možné (ale ne jisté), že už v roce 1110 mohl působit jako děkan pražské kapituly, protože za ni vyjednával o navrácení výnosů z vesnice Sekyřkostele. Jistě byl děkanem v roce 1120.
Rodina
Z kroniky je známo jméno Kosmovy ženy a syna. O Božetěše se Kosmas zmiňuje v souvislosti s jejím úmrtím 23. ledna 1117. Syn Jindřich je v kronice uveden k roku 1123, kdy Jindřich Zdík podnikl cestu do Jeruzaléma. Tato ne příliš jasná pasáž může být vykládána dvojím způsobem, někteří historici dříve spekulovali, že Kosmovým synem byl přímo Jindřich Zdík, což se zdála potvrzovat i přítomnost Kosmova a Božetěšina jména v Horologiu olomouckém, které objednal právě Jindřich Zdík. Dnes se obvykle bere za pravděpodobnější varianta, že se jedná o Jindřichy dva. O Kosmově synovi se předpokládá, že jak bylo v tehdejších Čechách zvykem, navázal na otcovu církevní kariéru, stal se kanovníkem a někdy po roce 1148 i pražským proboštem. S Jindřichem Zdíkem se Kosmův syn dobře znal, v roce 1147 s ním táhl na křížovou výpravu proti Prusům.
Odkazy
Literatura
- Kosmova kronika česká. Přel. Hrdina, Karel, Bláhová Marie. Svoboda, Praha 1975.
- Třeštík, Dušan: Kosmas. Melantrich, Praha 1972.
- Králík, Oldřich: Kosmova kronika a předchozí tradice. Vyšehrad, Praha 1976.
- NECHUTOVÁ, Jana. Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha: Vyšehrad, 2000. 365 s. ISBN 80-7021-305-1.
- Nechutová, Jana: Středověká latina. MU, Brno 1995.
- Šlosar, Dušan, Večerka, Radoslav: Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. SPN, Praha 1972.
- Sadílek, Josef: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů. Petrklíč, Český Těšín 1997.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7422-563-0.
Související články
Externí odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kosmas