Konkordius ze Spoleta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý Konkordius ze Spoleta
Concordius Spoletanus
Konkordius na fresce ve Spoletu
Konkordius na fresce ve Spoletu
Mučedník
Narození2. století
Řím, Římská říše
Úmrtíasi 175
Spoleto
Příčina úmrtípoprava stětím
Svátek1. leden
4. červen
ObdobíŘímská říše
Místo pohřbeníSan Salvatore Spoleto
Uctíván církvemiŘímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Pravoslavná církev
Atributytonzura, tunicella, kniha
Patronemměsta Spoleto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Konkordius ze Spoleta (latinsky Concordius Spoletanus) (2. století? Řím - 175? Spoleto) byl italský křesťanský mučedník žijící ve 2. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem křesťanského kněze, presbytera Gordiana. Biskup Pius I. Římský jej v Římě vysvětil na podjáhna. Většinu času trávil sám, jako eremita v modlitbě a meditaci.[1]

Za vlády císaře Marca Aurelia byl zajat za svou víru. Ve Spoletu mu Torquatus, guvernér Umbrie, nabídl svobodu, když se vzdá své víry a pokloní se soše boha Jupitera, Concordius však odmítl. Poté byl mučen a po dvou dnech vězení mu byla znovu přinesena socha k uctění, ale Concordius na ni plivl.[1]

Byl sťat mečem asi roku 175.

Hrob a úcta[editovat | editovat zdroj]

  • Jeho ostatky se nacházejí v bazilice San Salvatore ve Spoletu (hrob a centrum úcty) a ve španělské Gironě.
  • Jeho svátek úmrtí se v římskokatolické církvi slaví 1. ledna, svátek translace ostatků do Girony je 4. června, k témuž datu je zaznamenán také v pravoslavné církvi.

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

Je zobrazen jako mladý podjáhen, s vlasy ostříhanými do tonzury, oděn do tunicelly. Nejstarším vyobrazením je gotická freska malíře umbrijské školy ze 14. století v bazilice San Salvatore ve Spoletu. [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Saint Concordius of Spoleto. CatholicSaints.Info [online]. 2009-12-05 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Lexikon der christlichen Ikonographie, svazek 5 (A-Cr). Herder Rom-Basel-Freiburg im Breisgau-Wien 1994, s. 518

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, svazek 5 (A-Cr). Herder Rom-Basel-Freiburg im Breisgau-Wien 1994, s. 518

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]