Kolik andělů se vejde na špičku jehly?
Kolik andělů se vejde na špičku jehly?[1] je fiktivní scholastická otázka, která bývá často připomínána jako příklad nesmyslné diskuse.[2]
V jiných jazycích může převládat mírně odlišné znění, např. v angličtině Kolik andělů může tančit na špendlíkové hlavičce? (anglicky How many angels can dance on the head of a pin?)[3] a v ruštině též modifikovaná otázka „Kolik čertů se vejde na špičku jehly?“ (Сколько чертей может поместиться на кончике иглы?).[4]
Současný pohled[editovat | editovat zdroj]
I když se tato otázka ve zdrojích často traduje, není doloženo, že by se jí středověcí scholastici zabývali. Naopak, jejich metody jsou považovány za předchůdce současných vědeckých metod.[5] Moderní věda považuje problém „andělů na špičce jehly“ za jeden z posměšků a falešných představ, které se rozšířily až v renesanci a v 18. století. Vrcholné období scholastiky ve 13. století přispělo k rozvoji logiky, ontologie, filozofie jazyka, antropologie a dalších vědeckých disciplín.[6]
Nicméně nelze popřít, že se na středověkých univerzitách někdy diskutovalo i o dosti pochybných otázkách, které týkaly andělů. Mistr Jan Hus o tom ve svém výkladu Sentencí Petra Lombardského (Super quattuor Sententiarum, 1407–1409) píše:
Jsou i jiné otázky o andělích, t. zda se anděl pohybuje náhle nebo postupně, zda může býti zároveň na různých místech, zda více andělů může býti zároveň na témž místě, zda se anděl pohybuje od místa k místu a zda anděl v pohybu svém prochází prostředím..., kteréžto otázky odvozovati jest spíše neužitečně čas stravovati, než prospívati.[7]Jan Hus, Výklad Sentencí Petra Lombardského
Ale i svatý Tomáš Akvinský, který je považován za „knížete scholastiků“, rozebírá ve své Summě theologické například tyto problémy: „Zda anděl může býti na více místech zároveň“ nebo „Zda může býti zároveň více andělů na témž místě“.[8]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Fráze „kolik andělů se vejde na špičku jehly?“ se občas připisuje Williamu Chillingworthovi, který ve své práci The Religion of Protestants (1638) psal, že scholastičtí filozofové se zabývali nesmyslnými otázkami typu „Whether a Million of Angels may not sit upon a needles point?“[9] Peter Harrison (2016) vyslovil domněnku, že první zmínka o andělech tančících na špičce jehly se objevuje ve výkladovém díle anglického bohoslovce Williama Sclatera (1575–1626).[9]
V umění a publicistice[editovat | editovat zdroj]
Otázka se objevuje v uměleckých dílech i v publicistice, obvykle jako negativní příklad či v humorném smyslu, např.:
- Christian Morgenstern: Beránek měsíc (Scholastický problém)[10]
- Vladimír Neff: Krásná čarodějka[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сколько ангелов может танцевать на булавочной головке? na ruské Wikipedii.
- ↑ Např. ADÁMEK, Karel. Čtrnáctý věk. Praha: Spolek pro vydávání laciných knih českých, 1878. Dostupné online. S. 32.
- ↑ CRESSWELL, Julia. The Watkins Dictionary of Angels: Over 2,000 Entries on Angels and Angelic Beings. [s.l.]: Watkins Media Limited, 2012. 320 s. Dostupné online. ISBN 9781780283609. S. 149—150. (anglicky)
- ↑ Kolik andělů může tančit na špendlíkové hlavičce? [online]. reefrecovery.org [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Např.MOROZOV, Viktor. Сколько чертей может поместиться на кончике иглы? [online]. Proza.ru, 2019-07-05. Dostupné online. (rusky)
- ↑ HRONOVÁ, M. O vztahu vědy a víry/Středověké principy jsou používány dodnes. Žurnál (Univerzita Palackého). 2002-06-22, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Bocheński 1993, s. 111.
- ↑ Hus, s. 135.
- ↑ AKVINSKÝ, Tomáš. Theologická summa. 1. Olomouc: Bohovědné učiliště řádu dominikánského v Olomouci, 1937. 1041 s. Kapitola LII.2 a LII.3.
- ↑ a b HARRISON, Peter. Angels on Pinheads and Needles’ Points. Notes and Queries. 2016, čís. 63, s. 45—47. Dostupné online. DOI 10.1093/notesj/gjv232. (anglicky) Archivováno 20. 8. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ MORGENSTRN, Christian. Beránek měsíc. Praha: Odeon, 1990. Dostupné online. ISBN 80-207-0143-5. Kapitola Scholastický problém, s. 313.
- ↑ NEFF, Vladimír. Krásná čarodějka. Brno: Jota, 2000. Dostupné online. ISBN 80-7217-122-4. Kapitola V Memmingenu, s. 194. (dostupné online po registraci)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- v češtině
- BALÍK, Stanislav. Kolik andělů se vejde na špičku jehly?. Reflex. 11. srpna 2022. Dostupné online [cit. 2023-09-20].
- BOCHEŃSKI, Józef Maria, 1993. Stručný slovník filozofických pověr. Praha: Aeterna. Dostupné online. ISBN 80-900950-5-4. Kapitola Scholastika. Dostupné online po registraci.
- HUS, Jan, 1904. Mistra Jana Husi sebrané spisy. Svazek III., Spisy latinské. Díl III. Příprava vydání Václav Flajšhans; překlad Milan Svoboda. V Praze: Nákladem Jos. R. Vilímka. 596 s. Dostupné online.
- v cizích jazycích
- Franklin, J., Heads of Pins in: Australian Mathematical Society Gazette, vol. 20, n. 4, 1993.
- Peter Harrison. Angels on Pinheads and Needles’ Points, Notes and Queries, 63 (2016), 45–47.
- Howard, Philip (1983), Words Fail Me, summary of correspondence in The Times on the matter
- Kennedy, D. J., Thomism, in the Catholic Encyclopedia
- Koetsier, T. & Bergmans, L. (eds.), Mathematics and the Divine: a historical study, Ch. 14 by Edith Sylla (review)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- NEUBAUER, Zdeněk. Kolik se vejde andělů na špičku jehly ?. Vhled. 5. října 2001, čís. 3 Mimořádné číslo. Dostupné online [cit. 2023-09-20].