Kohout (Novohradské podhůří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kohout
Pohled na Kohout ze severu (ze Střížovecké plané hory)
Pohled na Kohout ze severu (ze Střížovecké plané hory)

Vrchol 871 m n. m.
Prominence 204 m ↓ sedlo u Benešova n. Č.
Izolace 7,6 km → sev. hřbet Lužnického vrchu
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Novohradského podhůří
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Novohradské podhůří / Soběnovská vrchovina / Kohoutská vrchovina / Slepičí hory[1]
Souřadnice
Kohout
Kohout
Hornina granodiorit
Povodí Vltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kohout (871 m n. m.) je nejvyšší horou Slepičích hor, Soběnovské vrchoviny a celého podhůří Novohradských hor. Nachází se asi 7 km severovýchodně od města Kaplice, v okrese Český Krumlov.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Hora má kuželovitý tvar, její svahy jsou pokryté balvany a sutí z četných kryoplanačních teras. Vrcholek hory tvoří malebná soustava rozvětraných granodioritových skalisek.

Stavby na vrcholu[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu se nalézá žulový sloup označující bod I. řádu trigonometrické sítě, kterým se Kohout stal při vyměřování v letech 18601867. Ve 20. století zde stávala dřevěná dvoupatrová měřická věž. Po jejím pádu zde v roce 1965 vznikla dřevěná vojenská pozorovatelna, která podle Vladimíra Pohoreckého byla postavena ministerstvem vnitra.[2] Tato věž byla turisty později užívána jako rozhledna. Po svém zchátrání však byla v roce 1993 stržena.[2] Od poloviny devadesátých let usilovalo vedení obecního úřadu Besednice o postavení rozhledny − plán postavit na Kohoutu vysílač s rozhlednou však neprošel schvalovacím řízením a v roce 2002 byla postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou na návrší Slabošovka západně od Besednice.[3] Vrchol Kohoutu má od společnosti Lesy obcí Trhové Sviny a Besednice s.r.o. v pronájmu Ministerstvo vnitra.[4] V roce 2003 zde byla postavena kovová věž,[2] na níž je podle starosty Besednice Petra Trajera vysílací zařízení tajného charakteru.[5] Věž tak není přístupná pro veřejnost, které zůstává odepřena možnost spatřit daleké výhledy, neboť vrchol Kohoutu je zalesněný.

Střed Evropy[editovat | editovat zdroj]

Pomník a trigonometrický bod

Kohout, respektive kamenný sloup na vrcholu, bývá mylně považovaný za střed Evropy.[6] K chybné domněnce přispěl latinský nápis ve zkratkách, který sloup ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu nese:

C. R. OPER.
ASTR. TRIG.
PRO
MENS. GRAD
MED. EUROP
1867[6]

V plném znění: „Caesaro Regalis Operation Astronomica Trigonometrica pro Mensura Graduum Mediae Europae 1867“.[6] Nápis tedy nezmiňuje střed Evropy, jak se laici na základě posledních slov domnívají, ale střední Evropu,[7] konkrétně v překladu: „Císařsko královská komise astronomicko trigonometrická pro vyměření (zeměpisných) stupňů ve střední Evropě v r. 1867“.[6]

Tento mezník byl vyměřen vojenskými úřady kvůli zjištění vzdáleností na německých vojenských mapách a v roce 1867 (jako ostatní body) doplněn kamenným sloupem nesoucím zmíněný nápis.[6] Důvody vzniku těchto bodů vysvětloval vlastivědný sborník Pod Lipany: „Staré vyměřování i mapy bývaly velice nepřesné a nedokonalé. Vojenské (i berní) potřeby však vyžadovaly, aby byly mapy stále doplňovány a opravovány. Země byla proto pro usnadnění správného měření rozdělena na trojúhelníky (triangly) s vrcholy na temenech zdaleka viditelných kopců. Nadmořské výšky byly vypočteny a určeny až na desetinu milimetru.“[8]

Zcela chybné informace[6] o kamenném sloupu a jeho významu uváděl J. N. König ve Waldheimat. Podle něj se jednalo o vyznačení středu (či srdce) Evropy a nápis uváděl ve znění: „Oper. Astr. Trig. Imp. F. I. 1846“[9], což prý mělo znamenat „Operatio Astronomica Trigonometrica Imperante Ferdinand I, 1846“.[9] Tento nápis ani vysvětlení ale neodpovídá skutečnosti a autor je zřejmě převzal odjinud.[6]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Kohout je součástí Přírodního parku Soběnovská vrchovina a na jeho jižním svahu se nachází přírodní rezervace Ševcova hora (zbytek přirozených suťových bučin).

Přístup[editovat | editovat zdroj]

V sedle mezi vrcholy Kohouta a sousedního vrchu Vysoký kámen (též Slepice) se nalézá rozcestí několika značených turistických cest:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6
  2. a b c POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-233-3. S. 42. 
  3. NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. Liberec: Nakladatelství 555, 2003. ISBN 80-86424-19-7. S. 47. 
  4. ČERNÝ, Filip. Besednici u Velešína hlídá rozhledna Slabošovka. Z vrcholu lze spatřit i Alpy. rozhlas.cz [online]. 20.1.2014. Dostupné online. 
  5. Český rozhlas (archiv - Česko - země neznámá)
  6. a b c d e f g ŽÁČEK, Jan. Hory Novohradské. Třeboň: [s.n.], 1936. S. 24-29. 
  7. PAVEL, Josef. Střed Evropy. Naše republika. 1931-32, roč. II, čís. 2 a 3, s. 43. 
  8. Vlastivědný sborník Pod Lipany. 1924-25, roč. IV.. 
  9. a b KÖNIG, J. N. Walheimat. 1933, roč. X., čís. 5, s. 72-73. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]