Lichtenštejnský kníže
Lichtenštejnský kníže (v němčině se užívá termínu Landesfürst – "zemský kníže") je oficiální panovnický titul hlavy Lichtenštejnského knížectví. Jeho institucionální a politická práva a odpovědnost jsou definovány ve II. kapitole lichtenštejnské ústavy. Kníže je společně s občany knížectví jedním ze dvou pilířů lichtenštejnské suverenity. Jako panovník má rozsáhlé pravomoci, jež jsou však obvykle z větší části delegovány na vládu.
Legislativa[editovat | editovat zdroj]
Protože Lichtenštejnské knížectví je dle své ústavy dědičnou konstituční monarchií, stojí výkon moci na demokratických principech parlamentarismu. Úřad zemského knížete je agnatický, tj. dědičný v mužské linii, proto je vykonáván vždy mužským členem domu Lichtenštejnů.[1] Od roku 1989 je lichtenštejnským zemským knížetem Hans-Adam II., nicméně většinu státních záležitostí vykonává od srpna 2004 jeho syn, korunní princ Alois, coby princ-regent.
Titul[editovat | editovat zdroj]
Oficiální titul lichtenštejnského knížete zní Jeho jasnost kníže z a na Lichtenštejnu, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, vládce domu z a na Lichtenštejnu (německy Fürst von und zu Liechtenstein, Herzog von Troppau und Jägerndorf, Graf zu Rietberg, Regierer des Hauses von und zu Liechtenstein).[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dle čl. 12 rodového zákoníku Lichtenštejnů z 26. října 1993 (LGBl 100/1993) platí v Lichtenštejnsku pro následnictví principy primogenitury. Ženské členky knížecího domu jsou dle tohoto zákona z roku 1993 z následnictví trůnu v podstatě vyloučeny.
- ↑ Článek 2 odstavec 1 rodového zákoníku knížecího rodu Lichtenštejnů z 26. října 1993
