Zobrazení zdroje stránky Kladské hrabství

{{Infobox - zaniklý stát
| název = Hrabství kladské<br />{{malé|''Grafschaft Glatz<br />Hrabstwo kłodzkie''}}
| originální název = 
| rok vzniku = [[1459]]
| rok zániku = [[1818]]
| více před = 
| před 1 = České království
| před 1 vlajka = Royal banner of the Kingdom of Bohemia (colorful).svg
| před 2 = 
| před 2 vlajka = 
| před info = 
| více po = 
| po 1 = Pruské království
| po 1 vlajka = Flag of the Kingdom of Prussia (1803-1892).svg
| po 2 = Pruské Slezsko
| po 2 vlajka = Flagge Preußen - Provinz Schlesien.svg
| šířka 1. sloupce = 
| vlajka = 
| článek o vlajce = 
| velikost vlajky = 
| znak = Grofschoaft Glootz.gif
| článek o znaku = 
| velikost znaku = 105px
| rámeček znaku = 
| hymna = 
| článek o hymně = 
| motto = 
| článek o mottu = 
| mapa = HRR 1648 Glatz.PNG
| velikost mapy = 
| mapa poznámka = Poloha Kladska v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] ([[1648]])
| hlavní město = [[Kladsko (město)|Kladsko (Kłodzko)]]
| rozloha = 
| rozloha poznámka = 
| nejvyšší bod = 
| nejvyšší bod poznámka = 
| nejdelší řeka = 
| nejdelší řeka poznámka = 
| počet obyvatel = 
| počet obyvatel poznámka = 
| jazyky = [[latina]] ([[Úřední jazyk|úřední]]), [[čeština]], [[němčina]], [[polština]]
| národnostní složení = 
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Protestantismus|protestantské]]
| státní zřízení = [[dědičná monarchie]]
| mateřská země = {{vlajka a název|České království}} (do [[1742]])<br />{{vlajka a název|Pruské království (1750–1801)}} (od [[1763]])
| podřízené celky = 
| měna = 
| vznik = 
| zánik = 
}}
'''Hrabství kladské''' nebo též '''Kladsko''' ([[němčina|německy]] ''Grafschaft Glatz'', [[Polština|polsky]] ''Hrabstwo kłodzkie'') je historické území [[Čechy|Čech]], později (od roku 1742) součást [[Pruské Slezsko|pruského Slezska]], po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] (od roku 1945) [[Polsko|Polska]], nyní v polském [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]]. Jeho území, tvořené [[Kladská kotlina|Kladskou kotlinou]] obklopenou horami, přibližně odpovídá současnému [[Okres Kladsko|okresu Kladsko]] a&nbsp;jeho metropolí je město [[Kladsko (město)|Kladsko]] (polsky ''Kłodzko''). V&nbsp;západní části Kladska okolo města [[Kudowa-Zdrój|Chudoba]] (''Kudowa-Zdrój'') existoval tzv. [[Český koutek]].

== Geografie ==
[[Soubor:Kotlina Kłodzka.jpg|náhled|vlevo|Současný pohled na [[Kladská kotlina|Kladskou kotlinu]]]]
Centrální část Kladska tvoří [[Kladská kotlina]] (''Kotlina Kłodzka''), která je ze všech stran obklopena horami. Na hranicích oblasti se rozkládají masív [[Králický Sněžník (pohoří)|Králického Sněžníku]] (''Masyw Śnieżnika''), [[Orlické hory]] (''Góry Orlickie'') a&nbsp;[[Bystřické hory]] (''Góry Bystrzyckie''), [[Stolové hory]] (''Góry Stołowe''), [[Javoří hory]], [[Soví hory]] (''Góry Sowie''), Bardské hory (''Góry Bardzkie''), [[Rychlebské hory]] (''Góry Złote'', ''Góry Bialskie''). Jeho územím protéká několik řek, z&nbsp;nichž jsou nejdůležitější [[Kladská Nisa]] a&nbsp;hraniční řeka [[Divoká Orlice]] (''Dzika Orlica''). Kladská Nisa opouští území na severu u&nbsp;města [[Bardo (Dolnoslezské vojvodství)|Bardo]]. Většina Kladska patří do úmoří [[Baltské moře|Baltského moře]], nejzápadnější část do úmoří [[Severní moře|Severního moře]]. Z&nbsp;hlediska geologické regionalizace patří Kladsko z&nbsp;velké části do [[vnitrosudetská pánev|vnitrosudetské pánve]].

Z&nbsp;historického hlediska sousedí na jihu a západě s&nbsp;[[Čechy|Čechami]], na jihovýchodě s&nbsp;[[Morava|Moravou]], na hřebenech [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]] s&nbsp;územím [[České Slezsko|české části]] bývalého slezského [[Niské knížectví|niského knížectví]] (Jesenicko), na severu pak sousedí s&nbsp;územím bývalých slezských knížectví [[Svídnické knížectví|svídnického]] a&nbsp;[[Minsterberské knížectví|minsterberského]]. Pokud jde o&nbsp;moderní členění, tak [[okres Kladsko]] sousedí s&nbsp;[[Česko|českými]] kraji [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckým]], [[Pardubický kraj|Pardubickým]] a&nbsp;[[Olomoucký kraj|Olomouckým]], a&nbsp;polskými [[okres]]y [[Okres Ząbkowice Śląskie|Ząbkowice Śląskie]], [[Okres Dzierżoniów|Dzierżoniów]] a&nbsp;[[Okres Valbřich|Valbřich]].

== Krajina a pamětihodnosti ==
Krajina Kladska je velice malebná a&nbsp;přitažlivá, její kultura a&nbsp;dějiny pestré, proto se jedná o&nbsp;turisticky atraktivní oblast se značným turistickým potenciálem. Na území se kromě několika chráněných krajinných oblastí nalézá také [[národní park Stolové hory]] (''Park Narodowy Gór Stołowych''). Kladsko je oblastí s&nbsp;největším výskytem léčivých a&nbsp;minerálních pramenů na území [[Polsko|Polska]]. Nejen ve středověku zde byla naleziště drahých kovů, důkazem toho je velký počet důlních prací, které dnes slouží také jako muzea. V&nbsp;Kladsku je také mnoho sakrálních staveb a&nbsp;míst. Patrně nejproslulejší je poutní místo ve [[Vambeřice|Vambeřicích]] (''Wambierzyce'').

== Dějiny ==

=== První osídlení a spory o území ===
Území bylo osídleno již v [[1. století|prvním století]], ale první písemná zmínka o&nbsp;vlastním městě pochází z [[Kosmova kronika česká|Kosmovy kroniky]]. V&nbsp;kronice je zmíněno podhradí ''Ciadzco'', které patřilo [[Slavník]]ovi, zakladateli rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]]. Kladským územím totiž vedla již od nejstarších dob obchodní stezka do [[Slezsko|Slezska]], při níž byl vystavěn hrad Kladsko, který dal hustě zalesněnému území i městu jméno. Kladský kraj dlouho zahrnoval také území Broumovska.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Ottův slovník naučný XIV
| vydání = 
| vydavatel = Paseka/Argo
| místo = Praha
| rok vydání = 
| počet stran = 791
| strany = 295–297
| isbn = 80-7185-200-7
| isbn2 = 80-7203-117-1
| rok = 1998, fotoreprint vyd. 1899
}}</ref>

Později bylo území ovládnuto [[Přemyslovci]]. Nároky na území si však kladla i polská knížata, což vedlo k&nbsp;několika vojenským střetnutím. Roku 1003 se pokusil území obsadit [[Boleslav Chrabrý]], ale záhy byl vyhnán císařem [[Jindřich II.|Jindřichem II]]. Roku 1080 se oženil polský kníže [[Vladislav I. Herman]] s [[Judita Přemyslovna|Juditou Přemyslovnou]], dcerou českého knížete [[Vratislav II.|Vratislava II]]. Jejich syn [[Boleslav III. Křivoústý]] si pak území nárokoval jako věno své matky, ačkoli už od smíru z&nbsp;roku 1093 byla polskou stranou fakticky uznávána svrchovanost [[Břetislav II.|Břetislava II.]], českého knížete. [[Soběslav I.]] pak během bojů se svým bratrem [[Vladislav I.|Vladislavem I.]] vypálil roku 1114 podhradí do základů, ale poté, co se stal českým knížetem, jej vybudoval znovu včetně hradu, který zmodernizoval a více opevnil.<ref name=":0" />

=== Kladsko součástí Čech ===
Roku 1137 byla prostřednictvím císaře [[Lothar III.|Lothara III]]. domluvena konečná mírová dohoda mezi Soběslavem&nbsp;I. a Boleslavem&nbsp;III. Křivoústým, kterou se celé Kladsko stalo majetkem českého knížete. Kladský hrad a celý kraj byl tehdy spravován knížecími [[purkrabí]]mi. Někdy po roce 1241 jimi byla založena ves [[Broumov]] a další vesnice na severozápadě, které poté získal [[Police nad Metují|polický]] benediktinský klášter. Ostatní kladské území na čas ovládl [[Havel z Lemberka]], v&nbsp;roce 1253 mu ale bylo odňato [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]], který pak roku 1260 vyňal veškeré statky [[Břevnovský klášter|břevnovského kláštera]] (z&nbsp;jeho polického [[proboštství]] kolonizované Broumovsko) z&nbsp;moci kladských purkrabí, díky čemuž je Broumovsko dosud součástí [[Čechy|Čech]]. Za jeho vlády do Kladska hojně přicházeli němečtí kolonisté, král také všechny zdejší obyvatele vybavil [[Manská soustava|manským právem]], což znamenalo, že měli vlastní shromáždění a manský soud (řídil se [[Magdeburské právo|magdeburským právem]]), nepodléhali [[Český zemský soud|zemskému soudu]] a nevysílali své zástupce na [[český zemský sněm]]. Krále zde zastupoval zemský hejtman. Tím se Kladsko stalo jedním z tzv.&nbsp;vnějších krajů Čech.<ref name=":0" />

[[Soubor:Země Koruny české.jpg|náhled|vlevo|Kladsko jako jeden z českých krajů]]
Po porážce Přemysla Otakara&nbsp;II. od císaře [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I. Habsburského]] byl kraj včetně Broumovska doživotně přiznán vratislavskému knížeti [[Jindřich IV. Probus|Jindřichu IV. Probusovi.]] Jakmile však Jindřich zemřel (roku 1290), navrátilo se Kladsko do českých rukou. V&nbsp;roce 1316 ho král [[Jan Lucemburský]] dočasně zastavil [[Hynek Berka z Dubé|Hynkovi Berkovi z Dubé]] a pak Kladsko doživotně věnoval vratislavskému knížeti [[Jindřich VI. Dobrý|Jindřichu VI. Dobrému]] (1327 až 1335) coby české [[léno]]. Když zemřel, připadlo spolu s [[Vratislavské knížectví|vratislavským knížectvím]] opět českému králi, který je ale znovu dal do zástavy [[Boleslav II. Minsterberský|Boleslavu II. Minsterberskému]] (1337 až 1341). Roku 1344 se královskou listinou stalo Kladsko pevnou součástí [[Země Koruny české|zemí Koruny české]], přičemž už nikdy nemělo být odcizeno od Čech. Přesto je [[Karel IV.]] nabízel do zástavy: v letech 1378 až 1387 je držel moravský markrabě [[Jošt Moravský|Jošt]] a v&nbsp;letech 1397 až 1422 ratibořský kníže [[Jan II. Opavský|Jan II.]] Dosavadní privilegia Kladským však zůstala a území stále bohatlo a vyvíjelo se až do [[Husitské války|husitských válek]] v&nbsp;první polovině 15.&nbsp;století, během nichž došlo k&nbsp;poměrně velkému úbytku obyvatelstva, způsobenému hlavně [[mor]]em, válkou (např. roku 1428 Kladsko vyplenilo vojsko [[Sirotčí svaz|sirotků]]), požáry a povodněmi. Hospodářsky se území vzpamatovalo až v&nbsp;průběhu 16.&nbsp;století.<ref name=":0" />

Vládci Kladska se i nadále střídali, v&nbsp;roce 1431 ho od císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal [[Půta III. z Častolovic|Půta z Častolovic]], po jeho smrti roku 1435 spolu s [[Minsterberské knížectví|minsterberským knížectvím]] připadlo [[Hynek Krušina IV. z Lichtenburka|Hynkovi Krušinovi z Lichtenburka]] a po jeho smrti v&nbsp;roce 1454 jeho syn Vilém obojí prodal tehdejšímu zemskému správci [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Ten zde jako český král často pobýval a kladský hrad mu byl při válkách s [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]] velkou oporou; odolal všem nájezdům ze Slezska. Vymohl si proto na císaři [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichovi III.]] 17.&nbsp;prosince 1462 dekret, kterým bylo Kladsko ustanoveno [[hrabství]]m a byl mu udělen znak: dva zlaté šikmé pásy v červeném poli. Hrabství poté náleželo jeho potomkům jako léno, které nemůže být odděleno od Českého království: nejdříve [[Jindřich I. starší z Minsterberka|Jindřichovi I.]], poté jeho synům Albrechtovi, Jiřímu a Karlovi. Ti však kvůli zadlužení Kladsko, už&nbsp;bez Broumovska, prodali roku 1501 sešvagřenému hraběti [[Oldřich z Hardeka|Oldřichovi z Hardeggu]], který pro hrabství získal v&nbsp;roce 1514 právo razit vlastní mince. V&nbsp;tehdejší době do původně katolického Kladska začala pronikat [[reformace]] a v&nbsp;letech 1513, 1518 a 1526 se zde také konaly [[generální sněm]]y zemí Koruny české. Oldřichův bratr Jan pak hrabství roku 1534 prodal králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]], titul hrabat kladských však [[Hardekové|Hardeggové]] užívají dodnes.<ref name=":0" />

V&nbsp;rukou českého krále ale hrabství nezůstalo dlouho; už v&nbsp;roce 1537 bylo zastaveno [[Jan IV. z Pernštejna|Janovi z Pernštejna]] a po jeho smrti ho jeho synové roku 1549 prodali [[Arnošt Bavorský (1500–1560)|Arnoštu Bavorskému]], který opustil své salcburské arcibiskupství a trvale se v Kladsko usídlil, aby zde zahájil katolickou [[Protireformace|protireformaci]]. Po jeho smrti v&nbsp;roce 1560 byla zástava ze&nbsp;strany českého panovníka vyplacena, k&nbsp;čemuž značně přispěli sami kladští [[Stavy|stavové]], kteří poté získali od císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] roku 1578 majestát, zaručující neoddělitelnost Kladska od&nbsp;Českého království. Současně si však vždy hájili samostatnost ohledně povolování berní. Znovu se zde začalo rozmáhat [[luteránství]] a během [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] stáli Kladští pevně na české straně. Dokonce i po [[Bitva na Bílé hoře|bělohorské porážce]] odmítali složit zbraně a císařskému vojsku se vzdali až 26.&nbsp;října 1622. Kladsko poté získal vratislavský biskup [[Karel Štýrský (biskup)|Karel]], který začal s důslednou rekatolizací. Vzápětí však zemřel a hrabství roku 1624 připadlo zpět císaři [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandovi III.]] Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo území Kladska pleněno jak ze strany švédských, tak císařských vojsk. Po válce hrabství v&nbsp;roce 1649 svěřil císař svému synovi a králi [[Ferdinand IV. Habsburský|Ferdinandovi IV.]], aby po jeho smrti roku 1654 se už naposledy vrátilo přímo ke království. V&nbsp;roce 1681 Kladsko stejně jako Čechy ovládly [[Selské povstání (1680)|selské bouře]].<ref name=":0" />

=== Pruské a polské Kladsko ===
[[Soubor:1930 Graftschaft Glatz.jpg|náhled|Mapa Kladska k roku 1930]]
Podle výsad z&nbsp;let 1344, 1472 a&nbsp;1578 nemělo být Kladsko odloučeno od Českého království a až do [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] to byl jeden z českých krajů. Hrabství bylo během nich za vlády [[Marie Terezie]] v&nbsp;roce 1742 dobyto, kdy se město vzdalo pruskému králi [[Fridrich II. Veliký|Fridrichovi II. Velikému]] 9.&nbsp;ledna a rakouská posádka kladské pevnosti až 26.&nbsp;dubna; jen nakrátko bylo v&nbsp;letech 1760–63 získáno zpět generálem [[Ernst Gideon von Laudon|Laudonem]] během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]]. Ztráta Kladska [[Habsburská monarchie|Habsburskou monarchií]] po&nbsp;slezských válkách ve prospěch [[Pruské království|Pruského království]] však již byla potvrzena [[Berlínský mír|berlínským]] (1742), [[drážďanský mír|drážďanským]] (1745) i&nbsp;[[cášský mír|cášským mírem]] (1748).

Prusko je nicméně začlenilo do [[Pruské Slezsko|Slezska]] až roku 1818, do té doby požívalo status země odlišné od Slezska. K&nbsp;roku 1890 mělo rozlohu 1636 km² a žilo zde celkem 172&nbsp;tisíc obyvatel, převážně Němců. Čechů, žijících hlavně v&nbsp;[[Český koutek|Českém koutku]], bylo tehdy podle [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku]] zhruba 10&nbsp;tisíc<ref name=":0" /> (při [[sčítání lidu]] roku 1905 se k&nbsp;češtině jako jedinému mateřskému jazyku přihlásilo 4&nbsp;471 osob<ref>{{Citace monografie
| titul = Gemeindelexikon für das königreich Preussen. Auf Grund der Materialien der Volkszählung vom 1. Dezember 1905 und anderer amtlicher Quellen. VI. Provinz Schlesien
| url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/488205/edition/457428
| vydavatel = Verlag des königlichen Statistischen Landesamts
| místo = Berlín
| rok vydání = 1908
| strany = 48–53, 112–119, 226–231
}}</ref>).

Po [[První světová válka|první světové válce]] a porážce [[Německé císařství|Německa]] bylo toto území za vzniku [[Československo|Československa]] ze strany nového státu nárokováno při jednáních na [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížské mírové konferenci]] v&nbsp;roce 1919. Avšak neúspěšně, zůstalo součástí [[Výmarská republika|Německa]]. Kladsko bylo tvořeno třemi [[Zemský okres|zemskými okresy]] (Glatz, Habelschwerdt a Neurode) a z&nbsp;náboženského hlediska zde k&nbsp;roku 1933 žilo 162&nbsp;tisíc katolíků a 17&nbsp;tisíc evangelíků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rademacher
| jméno = Michael
| titul = Deutsche Verwaltungsgeschichte. Landkreis Glatz
| url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/glatz.html
| vydavatel = Treemagic.org
| datum přístupu = 2022-07-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220506023331/https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/glatz.html
| datum archivace = 2022-05-06
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rademacher
| jméno = Michael
| titul = Deutsche Verwaltungsgeschichte. Landkreis Habelschwerdt
| url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/habelschwerdt.html
| vydavatel = Treemagic.org
| datum přístupu = 2022-07-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200125101804/http://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/habelschwerdt.html
| datum archivace = 2020-01-25
| nedostupné = ano
}}</ref>

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] (1945) a porážce nacistického Německa pak bylo Kladsko zásahem polské armády začleněno do [[Polsko|Polska]], následný [[československo-polský spor o Kladsko]] byl urovnán mezistátními smlouvami z&nbsp;let 1947 a 1958 i na nátlak [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Německé obyvatelstvo bylo nahrazeno obyvateli z polských území, přičleněných po roce 1945 k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Až v&nbsp;roce 1972 bylo jeho území odděleno od [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]] a církevní správa byla předána [[Arcidiecéze vratislavská|vratislavské arcidiecézi]], odkud byla fakticky vykonávána už&nbsp;od roku 1945. Dne 1.&nbsp;června 1975 se Kladsko stalo součástí vojvodství [[Valbřich]]. Na základě správní reformy z&nbsp;roku 1998 zde existuje od 1.&nbsp;ledna 1999 v&nbsp;rámci Dolnoslezského vojvodství [[okres Kladsko]], jenž má téměř totožný rozsah jako historické území; z&nbsp;jeho území nepatřila k původnímu Kladsku pouze východní polovina vesnice Wilcza. Od&nbsp;roku 1995 je Kladsko také součástí [[Euroregion Glacensis|Euroregionu Glacensis]].

== Kladsko v české frazeologii ==
Ke Kladsku je v&nbsp;jedné z&nbsp;hypotéz vztahováno úsloví „za krále Klacka“ (ve&nbsp;východních Čechách „za&nbsp;klackýho krále“), označujícího velmi dávnou dobu, „když v&nbsp;Kladsku v&nbsp;době, jakou už nikdo nepamatuje, vládl mocný král“, což může být například odkaz na knížete [[Slavník]]a, resp. na dobu před [[Vyvraždění Slavníkovců|vyvražděním Slavníkovců]].<ref>[http://www.e-kniha.com/proc-se-rika-za-krale-klacka.html Proč se říká: „za krále Klacka“] – heslo na webu ekniha.com</ref>

== Místa v kladském hrabství ==
[[Soubor:County of Kladsko map.jpg|náhled|Mapa Kladska z 18. století]]
[[Soubor:Glatzer Land Karte 1747.jpg|náhled|Mapa Kladska z roku 1747]]
* [[Kladsko (město)|Kladsko]] – Glatz – Kłodzko
* [[Szalejów|Štívnice]] – Schwedeldorf – Szalejów
* [[Ołdrzychowice Kłodzkie|Oldřichovice]] – Ullersdorf – Ołdrzychowice Kłodzkie
* [[Trzebieszowice|Kunzendorf]] – Kunzendorf – Trzebieszowice
* [[Bystrzyca Kłodzka|Bystřice]] – Habelschwerdt – Bystrzyca Kłodzka
* [[Gorzanów|Arnoltov]] – Grafenort – Gorzanów
* [[Łomnica|Lomnice]] – Lomnitz – Łomnica
* [[Wilkanów|Vlčkovice]] – Wölfelsdorf – Wilkanów
* [[Mezilesí (Polsko)|Mezilesí]] – Mittelwalde – Międzylesie
* [[Domaszków|Habartice]] – Ebersdorf – Domaszków
* [[Długopole Górne|Lánov]] – Bad Langenau – Długopole Górne
* [[Lądek-Zdrój|Landek]] – Bad Landeck – Lądek-Zdrój
* [[Stronie Śląskie|Stráně]] – Seitenberg – Stronie Śląskie
* [[Nowa Ruda|Nová Ruda]] – Neurode – Nowa Ruda
* [[Ludwikowice Kłodzkie|Ludvíkovice]] – Ludwigsdorf – Ludwikowice Kłodzkie
* [[Tłumaczów|Tlumačov]] – Tuntschendorf – Tłumaczów
* [[Vambeřice]] – Albendorf – Wambierzyce
* [[Ścinawka (obec)|Stínava]] – Steine – Ścinawka
* [[Radków|Hrádek]] – Wünschelburg – Radków
* [[Bolesławów|Wilhelmsthal]] – Wilhelmsthal – Bolesławów
* [[Klesendorf]] – Klessendorf – Kletno
* [[Międzygórze (Dolnoslezské vojvodství)|Vlčí Důl]] – Wölfelsgrund – Międzygórze
* [[Bardo (město)|Varta]] – Wartha – Bardo
* [[Kudowa-Zdrój|Chudoba]] – Bad Kudowa – Kudowa-Zdrój
* [[Lewin Kłodzki|Levín]] – Lewin – Lewin Kłodzki
* [[Duszniki-Zdrój|Dušníky]] – Bad Reinerz – Duszniki Zdrój
* [[Zieleniec|Grunvald]] – Grünwald – Zieleniec
* [[Szczytna|Ředeč]] – Rückers – Szczytna
* [[Polanica-Zdrój|Starý Bor]] – Altheide Bad – Polanica-Zdrój
* [[Stary Wielisław|Stará Jesenice]] – Altwilmsdorf – Stary Wielisław
* ... – Freiwalde – [[Lesica]]
* ... – Grenzendorf – [[Graniczna]]
* ... – Stuhlseifen – [[Rudawa (Kladsko)|Rudawa]]
* ... – Peuker – [[Poniatów]]
* ... – Marienthal – [[Niemojów]]

=== Vrchnostenské celky v kladské kotlině ===
* Panství hradu [[Šnalenštejn|Schnallenstein]] (polsky Szczerba), později po přemístění centra správy nazýváno rovněž panství Rosenthal (polsky Różanka), ke&nbsp;kterému patřily vsi Rosenthal, Freiwalde, Marienthal, Seitendorf, Peucker, Stuhlseifen, Aloysienthal, Langenbrück, Verlorenwasser, Oberlangenau, Bad Langenau, Niederlangenau, Lichtenwalde, Ebersdorf a Wölfelsgrund.
* Panství Mezilesí (německy Herrschaft Mittelwalde, polsky Międzilesie), ke&nbsp;kterému vedle městečka Mittelwalde patřily vsi Steinbach, Rothflößel, Schönau, Schreibendorf, Bobischau, Schönthal, Herzogswalde a Urnitz.
* Panství Schönfeld (polsky Roztoki), které se oddělilo od&nbsp;panství Mezilesí, k&nbsp;panství Schönfeld patřily vsi Schönfeld, Hain, Lauterbach, Gläsendorf, Thanndorf a Neißbach.
* Panství Vlčkovice (německy Herrschaft Wölfelsdorf, polsky Wilkanów).
* Panství hradu Karpenstein (polsky Karpień),
* Panství Arnoltov (německy Herrschaft Grafenort, polsky Gorzanów), ke&nbsp;kterému patřily vsi Grafenort, Aspenau, Schlosshof, konfiskáty samostatných rytířských sídel Ratschin, Moschin, Alt Waltersdorf, Melling, Alt Batzdorf, Neu Batzdorf, Neu Wilmsdorf, Glasendorf, Sauerbrunn, Neuhain, Hüttenguth a dále dříve vsi samostatného panství Lomnice; Alt Lomnitz, Neu Lomnitz, Pohldorf, Ranserberg,
* Panství hradu Homole (německy Hummelburg, polsky Gomoła),
* Panství Plomnitz (polsky Pławnica), ke&nbsp;kterému patřily vsi Plomnitz, Kieslingswalde, Weißbrodt, Mariendorf, Glasegrund a chvíli také Martinsberg (později patří k panství Kunzendorf).
* Panství Wernersdorf (německy později zvané Wallisfurth, polsky Wolany),
* Panství Kunzendorf (polsky Trzebieszowice),
* Panství Seitenberg (polsky Stronie Śląskie), ke&nbsp;kterému patřily vsi Seitenberg, Schreckendorf, Winkeldorf (později při panství Kunzendorf), Weißwasser (později při panství Kunzendorf), Wolmsdorf, Alt Mohrau, Wilhelmsthal, Klessengrund, Kamnitz, Neu Mohrau)

'''Samostatné rytířské statky'''
* Ratschin
* Moschin

'''Svobodné rychty'''
* Marienthal
* Voigtsdorf
* Kaiserswalde
* Pohldorf
* Wölfelsdorf
* Seitendorf
* Ebersdorf

'''Komorní dvory a vsi'''
* Voigtsdorf (část)

{{Panorama
|obrázek=2013 Panorama Ziemi Kłodzkiej z Zieleńca.jpg
|šířka=1400
|popisek= Panoráma Kladska
}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* Ondřej Felcman: ''Kladsko: dějiny regionu'', Hradec Králové, 2012
* ''550 let Hrabství Kladského''. Kladský sborník supplementum 6, Trutnov, 2009, {{ISBN|978-80-903741-3-3}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Davídek
  | jméno = Václav
  | odkaz na autora = Václav Davídek (historik)
  | titul = Kladsko domů, domů. K provolání Národního výboru pro území Kladska
  | vydavatel = Svaz přátel Kladska
  | místo = Praha
  | rok = 1946
  | isbn = 
  | počet stran = 53
}}
* ''Naše Kladsko. Sborník prací členů výzkumného vědeckého sboru Svazu přátel Kladska''. Praha: Orbis, 1946, 90 s.
* {{Citace monografie
  | příjmení = Friedl
  | jméno = Jiří
  | odkaz na autora = Jiří Friedl
  | příjmení2 = Jirásek
  | jméno2 = Zdeněk
  | odkaz na autora2 = Zdeněk Jirásek
  | titul = Rozpačité spojenectví : Československo-polské vztahy v letech 1945–1949
  | vydavatel = Aleš Skřivan ml.
  | místo = Praha
  | rok = 2008
  | počet stran = 399
  | isbn = 978-80-86493-23-7
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Musil
  | jméno = František
  | odkaz na autora = František Musil (historik)
  | titul = Kladsko
  | vydavatel = Libri
  | místo = Praha
  | rok = 2007
  | isbn = 978-80-7277-340-4
  | počet stran = 190
  | edice = Stručná historie států
}}
* {{Citace sborníku
  | příjmení = Šebela
  | jméno = Marek
  | odkaz na autora = 
  | příjmení2 = Fišer
  | jméno2 = Jiří
  | autor2 = 
  | titul = České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku
  | vydavatel = Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
  | sborník = Kladský sborník 5
  | odkaz na sborník = 
  | místo = Hradec Králové
  | rok = 2003
  | isbn = 
  | kapitola = 
  | strany = 374–375
}}
* Josef Tichý: ''Stezkami kladských dějin''; in Kladský sborník 1946, s.9–28; uspořádal [[Václav Černý]]
* [[Arno Herzig]] a [[Małgorzata Ruchniewicz]]: ''Geschichte des Glatzer Landes''. DOBU-Verlag, Hamburg 2006, {{ISBN|3-934632-12-2}}

=== Související články ===
* [[Český koutek]]
* [[Kladské nářečí]]
* [[Československo-polský spor o Kladsko]]
* [[Kladské pomezí]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Souřadnice|50.3666667|16.6333333|zobrazení=top}}
* [http://www.soupispamatek.com/xkladsko/historie_kladska_knoll.htm Podrobné dějiny Kladska]
* {{pl}} [http://www.ziemiaklodzka.pl Internetový portál www.ZiemiaKłodzka.pl]
* [http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/mapy/kladsko-promeny-stredoevropskeho-regionu.ep/ Historické mapy Kladska] {{Wayback|url=http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/mapy/kladsko-promeny-stredoevropskeho-regionu.ep/ |date=20160107173023 }}
* [http://www.euro-glacensis.cz/ Euroregion Glacensis]
* [http://kladsko.unas.cz/Text/dp.pdf Kristýna Hladíková: Kladské sběry lidových vyprávění v „Českém koutku“ v Kladsku] {{Wayback|url=http://kladsko.unas.cz/Text/dp.pdf |date=20110524052410 }}
* [http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=10&bookid=198&page=365 Výpisy z register kanceláře hrabat kladských (1472-1505)]{{Nedostupný zdroj}} ([[Archiv český|AČ]], sv. 8)

{{Historické regiony Polska}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Polsko}}

[[Kategorie:Historická území Česka]]
[[Kategorie:Země Koruny české]]
[[Kategorie:Kladsko| ]]