Kchang Chaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kchang Chaj
Pseudonym Tuej-šan, Pchan-tung jü-fu
Jiná jména Kchang Te-chan
Narození 1475
Úmrtí 1540
Umělecká činnost
Znám jako dramatik a básník v žánrech ca-ťü, san-čchü a fu
Škola sedm dřívějších mingských mistrů
Významná díla Vlk z Čung-šanu

Národnost chanská
Země říše Ming
Bydliště Wu-kung, Sien-jang, Šen-si
Vzdělání ťin-š’ (1502)
Vyznání konfucianismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kchang Chaj je čínské jméno, v němž Kchang je příjmení.

Kchang Chaj (čínsky pchin-jinem Kāng Hǎi, znaky 康海, 14751540) byl čínský dramatik a básník v žánrech ca-ťü, san-čchü a fu působící v říši Ming.

Jména[editovat | editovat zdroj]

Kchang Chaj používal zdvořilostní jméno Te-chan (čínsky pchin-jinem Déhán, znaky 德涵) a literární pseudonymy Tuej-šan (čínsky pchin-jinem Duìshān, znaky zjednodušené 对山, tradiční 對山) a Pchan-tung jü-fu (čínsky pchin-jinem Pàndōng yúfù, znaky zjednodušené 沜东渔父, tradiční 沜東漁父).

Život[editovat | editovat zdroj]

Kchang Chaj pocházel z okresu Wu-kung ve střední části provincie Šen-si ležící na severovýchodě mingské Číny. V mládí studoval konfucianismus, přihlásil se k úřednickým zkouškám, složil jejich nižší stupně a roku 1502 složil i jejich nejvyšší stupeň, palácovou zkoušku, a získal titul ťin-š’. U palácové zkoušky přitom dosáhl vynikajícího prvního místa v pořadí.[1] Poté nastoupil úřední kariéru.

Působil v akademii Chan-lin.[2] Zapojil se do literárních diskuzí v Pekingu, kde patřil k takzvaným sedmi dřívějším mingským mistrům, kteří odmítali dosud převažující poezii kabinetního stylu a inspiraci hledali u tchangských a starších básníků. Společně s přítelem a kolegou z akademie Wang Ťiou-s’em byl Kchang Chaj zvláště kritický ke kabinetní poezii jakžto prázdné, bez emocionálního náboje. Chtěli se proto vrátit „ke kořenům“ básnické tvorby učením se od mistrů minulosti – vrcholně tchangských básníků a mezi nimi zejména Tu Fua.[3] Nicméně vzory minulosti se neomezovaly jen na jednu éru, tak Kchang Chajovy básně fu, v jejichž skládání vynikl,[4] měly hodně společného s lyrikou období Jižních dynastií.[3]

Roku 1510 vlivný eunuch Liou Ťin prohrál v mocenském boji a byl popraven, načež byli ze svých míst v akademii odvoláni Wang Ťiou-s’ i Kchang Chaj, ačkoliv jejich faktické styky s Liou Ťinem byly minimální; nicméně k odvolání stačilo, že pocházeli ze stejné provincie.[5]

Kchang Chaj se vrátil domů a – společně s Wang Ťiou-s’em – se soustředil na literární aktivity.[2] Oba se věnovali literatuře, dramatu i hudbě, ceněny byly jejich „severních písně“ san-čchü.[6] Kchang vydal na čtyři sta krátkých písní v hovorovém jazyce a přes sto dlouhých skladeb. Nicméně kritici si více cenili písní Wanga, i když jich složil méně.[5]

Ve svých hrách ca-tü Kchang Chaj využíval satiru a alegorii k nepřímé kritice soudobé politiky,[7] příkladem je jeho nejúspěšnější hra Vlk z Čung-šanu. V hrách používal nový elegantní styl, když mísil hovorový jazyk s klasickými obraty.[4] K provozování dramatických představení si vydržoval vlastní hereckou společnost, s jejímž vedením mu pomáhala manželka, pocházející z rodiny profesionálních hudebníků a herců.[8][pozn. 1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Sňatek úředníka s ženou takového původu byl velmi neobvyklý, podle Shena jediný v mingské éře. Vzal si ji až po odchodu z úřadu.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SHEN, Grant Guangren. Elite Theatre in Ming China, 1368-1644. Abington, Oxon: Routledge, 2005. ISBN 1134290268, 9781134290260. (anglicky) [Dále jen Shen]. 
  2. a b HERMANN, Marc, a kol. Biographisches Handbuch chinesischer Schriftsteller: Leben und Werke. Berlin: Walter de Gruyter, 2011. 381 s. ISBN 3598245505, 9783598245503. S. 268. (německy) 
  3. a b CHANG, Kang-i Sun. Literature of the early Ming to mid-Ming (1375–1572). In: CHANG, Kang-i Sun. The Cambridge history of Chinese literature: Volume II. From 1375. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. [Dále jen Chang]. ISBN 978-0-521-11677-0. S. 1–62, na s. 28. (anglicky)
  4. a b Chang, s. 35.
  5. a b Chang, s. 32.
  6. Chang, s. 21.
  7. Chang, s. 33.
  8. a b Shen, s. 63.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TAN, Tian Yuan. Songs of Contentment and Transgression: Discharged Officials and Literati Communities in Sixteenth-century North China. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2010. 293 s. ISBN 0674056043, 9780674056046. (anglicky)