Zobrazení zdroje stránky Kavkazská válka

{{Infobox - konflikt
| typ konfliktu = válečný
| název = Kavkazská válka
| součást = [[ruský imperialismus]]
| obrázek = Sturm aul Gimry 1891.jpg
| popisek = [[Franc Alexejevič Rubo]]: Útok na Gimry [[17. říjen|17. října]] [[1832]]
| trvání = [[1817]]–[[1864]]
| místo = [[Severní Kavkaz|Předkavkazsko]]
| zeměpisná šířka = 
| zeměpisná délka = 
| příčiny = Podpora Kadžárovské Persie během [[Rusko-perská válka (1804–1813)|rusko-perské války v letech 1804-1813]]. Omezit vliv Osmanské říše
| výsledek = připojení Předkavkazska k ruskému impériu
| území = 
| strana1 = {{vlajka|Ruské impérium}}{{vlajka|Ruské impérium (1858–1883)}} [[Ruské impérium|Rusko]]
* {{vlajka|Kubáňská lidová republika}} [[Kozáci|kubánští kozáci]]
* {{vlajka|Tarkiský šamchalát}} [[Tarkiský šamchalát]]
* {{vlajka a název|Gurijské knížectví}} {{malé|{{nowrap|(do roku [[1829]])}}}}
* {{vlajka|Svanetské knížectví}} [[Svanetské knížectví]] {{malé|{{nowrap|(do roku [[1859]])}}}}
* {{vlajka|Mingrelské knížectví}} [[Mingrelské knížectví]]
| strana2 = {{vlajka|Čerkesie (1830–1860)}} [[Čerkesie|Čerkeská konfederace]] {{malé|{{nowrap|(do roku [[1864]])}}}}<br />{{vlajka|Abchazské knížectví (1770–1864)}} [[Abchazské knížectví]]<br />{{vlajka a název|Kavkazský imamát}} {{malé|{{nowrap|([[1829]]–[[1859]])}}}}
* {{vlajka|Avarský chanát}} [[Avarové (Kavkaz)|Avarové]]
* [[Soubor:Sheikh Mansur flag.svg|22px|okraj]] [[Čečenci]]
* [[Lezgové]]
* [[Ingušové]]
* [[Darganti]]
* [[Kumykové]]
* [[Karačajové]]
* [[Balkaři]]
* [[Tabasaránci]]
* {{vlajka|Lacký chanát}} [[Lakové]]
* [[Oseti|Osetinci]]
{{vlajka|Haličsko-vladiměřské království (1772–1890)}} [[Haličsko-vladiměřské království|polští]], [[Ukrajinci|ukrajinští]] a jiní evropští dobrovolníci<br />{{vlajka a název|Persie (1797–1834)}}
* {{vlajka|Širvanský chanát}} [[Širvanský chanát]]
* [[chanát Baku]]
* [[Karabažský chanát]]
* [[Derbentský chanát]]
* [[Gandžinský chanát]]
* [[Qubský chanát]]
* [[Šekský chanát]]
* [[Talyšský chanát]]
| vedení1 = {{plainlist|
* {{vlajka|Ruské impérium}} car [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]]
* {{vlajka|Ruské impérium}} car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]]
* {{vlajka|Ruské impérium (1858–1883)}} car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]]
* {{vlajka|Ruské impérium (1858–1883)}} [[Michail Nikolajevič Ruský|Michail Nikolajevič]]
* {{vlajka|Ruské impérium}} [[Alexej Petrovič Jermolov|Alexej Jermolov]]
* {{vlajka|Ruské impérium}} [[Michail Semjonovič Voroncov|Michail Voroncov]]
* {{vlajka|Ruské impérium (1858–1883)}} [[Ivan Fjodorovič Paskevič|Ivan Paskevič]]}}
| vedení2 = {{plainlist|
* {{vlajka|Kavkazský imamát}} [[Ghazi Muhammad]]
* {{vlajka|Kavkazský imamát}} [[Gamzat-bek]]
* {{vlajka|Kavkazský imamát}} [[Imám Šamil]]
* {{vlajka|Čerkesie (1830–1860)}} [[Kizbech Tughuzhuqo]]
* {{vlajka|Čerkesie (1830–1860)}} [[Qerandiqo Berzeg]]
* {{vlajka|Persie (1797–1834)}} [[Fát Alí Šáh]]
* {{vlajka|Persie (1797–1834)}} [[Abbas Mirza]]}}
| síla1 = {{vlajka|Ruské impérium}} [[1819]]: 50 000<br />{{vlajka|Ruské impérium (1858–1883)}} [[1857]]: 200 000<br />{{vlajka|Ruské impérium (1858–1883)}} [[1862]]: 60 000
| síla2 = {{vlajka|Čerkesie (1830–1860)}} 35 000–40 000<br />{{vlajka|Kavkazský imamát}} 15 000–25 000
| ztráty1 = {{vlajka|Ruské impérium}}{{vlajka|Ruské impérium (1858–1883)}} armádní vysoké
| ztráty2 = celkově vysoké<br />{{vlajka|Čerkesie (1830–1860)}} 1 200 000 civilistů
| poznámky = 
}}
'''Kavkazská [[válka]]''' neboli '''ruské dobývání Kavkazu''' je označení pro boje probíhající v letech 1817 až 1864 na [[Kavkaz (region)|Kavkazu]], přesněji v [[Severní Kavkaz|Předkavkazsku]], mezi [[Ruské impérium|Ruským impériem]] a státními útvary původních obyvatelů, zejména [[Čečenci|Čečenců]], [[Abchazové|Abchazů]], [[Dagestánci|Dagestánců]] a&nbsp;[[Čerkesové|Čerkesů]] (mezi posledně jmenovanými obzvláště [[Adygejci|Adygejců]]). Ze strany Ruska se nejednalo o klasické vojenské tažení s nepřetržitým důrazem, ale spíše o&nbsp;postupné vytlačování protivníků, bojujících hlavně [[partyzán]]skými metodami, a jejich postupnou asimilaci. Navíc například v letech 1826–1828 byla pozornost impéria upřena na tehdy probíhající válku s&nbsp;[[Persie|Persií]], a&nbsp;obdobně se jeho pozornost dvakrát obrátila také k&nbsp;[[Osmanská říše|Osmanské říši]], a&nbsp;to kvůli [[Rusko-turecká válka (1828–1829)|válce v&nbsp;letech 1828–1829]] a&nbsp;[[Krymská válka|Krymské válce]] v&nbsp;letech 1853–1856.

V rámci odporu proti ruskému impériu vznikl v roce [[1828]] na Předkavkazsku nový státní útvar, [[Kavkazský imamát]]. Třetí vůdce tohoto státu [[Imám Šamil]] se stal nejvýraznějším protiruským velitelem v&nbsp;celé oblasti, avšak jeho zajetím v&nbsp;roce 1859 Kavkazský imamát zanikl.

Ruské impérium bylo v dobývání Předkavkazska nakonec úspěšné. Při válečných operacích a po svém vítězství provedlo v této oblasti rozsáhlou [[etnická čistka|etnickou čistku]]. Z&nbsp;dlouhodobého hlediska tak došlo k trvalému připojení Předkavkazska k Rusku, ale také ke vzniku významných [[diaspora|diaspor]] předkavkazských národů v&nbsp;Osmanské říši, které přežívají i&nbsp;v&nbsp;[[Turecko|Turecku]] v&nbsp;[[21.&nbsp;století]] (viz [[Turecko#Demografie]]). Stejně tak přetrvávají až do 21.&nbsp;století protiruské nepokoje na Předkavkazsku a příklon předkavkazských národů k [[islám]]u coby sjednocující protiruské [[Ideologie|ideologii]].

== První fáze ==
Ruské impérium se k pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] a následně k jeho částečnému ovládnutí (pokud možno včetně úžin spojujících toto moře se [[Středozemní moře|Středozemním mořem]]) snažilo dostat už za [[Petr I. Veliký|Petra&nbsp;I. Velikého]], ale významné územní zisky se mu podařily až za vlády [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny&nbsp;II. Veliké]], která zvítězila v&nbsp;[[Rusko-turecká válka (1768–1774)|rusko-turecké válce let 1768–1774]]. Následná [[Mírová smlouva z&nbsp;Küčük-Kainardži]] z&nbsp;roku 1774 jednak přesunula [[Krymský chanát]] z&nbsp;faktické osmanské nadvlády pod nadvládu ruskou, jednak přiznala ruskému impériu [[Kabarda|Kabardu]] (v moderním dělení nížinná část [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-Balkarska]]).

[[Soubor:Map of Caucasus with the borders 1801-1813.JPG|náhled|upright|vlevo|Mapa Kavkazu po roce 1801. Území Ruského impéria označeno zeleně.]]
O nadvládu nad Kavkazem v té době kromě Ruska usilovala kromě Osmanské říše také [[Persie]], která byla stejně jako osmanská říše převážně [[islám]]skou říší, avšak na rozdíl od [[Sunnité|sunnitského]] (dnešního) Turecka s převahou [[Šíité|šíitského]] směru. Malé, převážně [[křesťanství|křesťanské]] [[Kartlijsko-kachetské království]] (východní část rozpadlého [[Gruzínské království|Gruzínského království]]) mělo jen malé šance obhájit plnou samostatnost, a&nbsp;tak se král [[Erekle II.]] se svým královstvím v&nbsp;roce 1783 [[Georgijevská smlouva|Georgijevskou smlouvou]] odevzdal pod ochranu nábožensky spřízněného Ruského impéria (mj. se na základě této smlouvy stal gruzínský [[primas (církev)|primas]] stálým členem ruského [[Nejsvětější synod|Nejsvětějšího synodu]]). Ruská ochrana sice zpočátku příliš nefungovala a&nbsp;nezabránila pustošivému perskému vpádu v&nbsp;roce 1795, nicméně v roce 1799 byla vybudována [[Gruzínská vojenská cesta]], a&nbsp;když v&nbsp;roce 1800 propukly v&nbsp;Kartlijsko-kachetském království následnické spory, vyřešil car [[Pavel I. Ruský|Pavel&nbsp;I.]] situaci jeho [[anexe|anexí]] a&nbsp;odstavením vládnoucí dynastie od moci. V&nbsp;roce 1810 následovala anexe západní části dnešní [[Gruzie]] – [[Imeretské království|Imeretského království]]. Rusko tak upevnilo svoji nadvládu nad velkým územím v&nbsp;oblasti [[Zakavkazsko|Zakavkazska]] jižně od [[Hlavní kavkazský hřeben|hlavního kavkazského hřebene]].

Na pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] zaznamenalo ruské impérium územní zisky v důsledku vítězné [[Rusko-perská válka (1804–13)|rusko-perské války v letech 1804–1813]]. V následné [[Gulistánská smlouva|Gulistánské smlouvě]] se Persie vzdala svých nároků na území [[Dagestán]]u, východní Gruzie i [[Ázerbájdžán]]u, tedy tehdejších chanátů [[Širvanský chanát|Širvanského]], [[chanát Baku|Baku]], [[Derbentský chanát|Derbentského]], [[Karabažský chanát|Karabažského]], [[Gandžinský chanát|Gandžinského]], [[Šekský chanát|Šekského]], [[chanát Quba|Qubského]] a části [[Talyšský chanát|Talyšského chanátu]].<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Gombár
 | jméno = Eduard
 | odkaz na autora = Eduard Gombár
 | titul = Ázerbájdžán a „velká hra“ velmocí 1801–1813
 | periodikum = Bulletin Centra ázerbájdžánských a kaspických studií
 | odkaz na periodikum = 
 | rok = 2013
 | měsíc = prosinec
 | ročník = 
 | číslo = 
 | strany = 
 | url = http://ubva.ff.cuni.cz/UBVA-114-version1-bulletin_2013.pdf
 | issn = 1803-8611
 | datum přístupu = 2014-02-18
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140222004955/http://ubva.ff.cuni.cz/UBVA-114-version1-bulletin_2013.pdf
 | datum archivace = 2014-02-22
 | nedostupné = ano
}} {{Wayback|url=http://ubva.ff.cuni.cz/UBVA-114-version1-bulletin_2013.pdf |date=20140222004955 }}</ref>

== Druhá fáze ==
[[Soubor:Roubaud. Scene from Caucasian war.jpg|náhled|upright=0.9|vlevo|[[Franc Alexejevič Rubo]]: Scéna z Kavkazské války]]
Na další vývoj v regionu měla zásadní vliv [[Drinopolský mír|drinopolská smlouva]] z roku 1829, podle níž [[Osmanská říše]] přiznala Ruskému impériu právo na [[Černé moře|černomořské pobřeží]] od řeky [[Kubáň (řeka)|Kubáň]] po přístav [[Poti]]. V západní části Kavkazu se [[Čerkesové]] začali proti této smlouvě a ruské nadvládě vojensky bránit.<ref name="Baar">{{Citace monografie
 | příjmení = Baar
 | jméno = Vladimír
 | rok = 2002
 | titul = Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus?
 | vydavatel = 1. vyd. Ostrava Šenov u Ostravy : Ostravská univerzita : Tilia
 | místo = Ostrava
 | stránky = 123
 | počet stran = 415
 | isbn = 80-86101-66-5
}}</ref> Ve východní části Kavkazu se v letech 1831–1859 Rusům postavil avarský [[imám]] [[Imám Šamil]], který sjednotil [[Avarové (Kavkaz)|Avary]], [[Čečenci|Čečence]] a&nbsp;další národy v&nbsp;boji proti Rusům. V roce 1845 utrpěla armáda generála [[Michail Semjonovič Voroncov|Voroncova]] drtivou porážku proti Šamilově vojsku (pod velením Bajsangura Benojského) a&nbsp;Rusové byli vyhnáni ze svých pevností v&nbsp;[[Čečensko|Čečensku]] a&nbsp;[[Dagestán]]u. Za [[Krymská válka|krymské války]] (1853–56) ruská aktivita v&nbsp;celé oblasti Kavkazu poklesla a&nbsp;se Šamilem byl vyjednán mír. K obnovení válečného stavu však došlo již v&nbsp;roce 1855.

[[Soubor:Imam Shamil surrendered to Count Baryatinsky on August 25, 1859 by Kivshenko, Alexei Danilovich.jpg|náhled|upright=0.9|Aleksej Kivšenko: Zajmutí [[Imám Šamil|Imáma Šamila]] ruskými vojáky pod vedením [[Alexandr Ivanovič Barjatinskij|Alexandra Ivanoviče Barjatinského]] v roce [[1859]]]]
Avarsko-čečenské povstání skončilo zajetím [[Imám Šamil|Imáma Šamila]] v&nbsp;roce 1859, když jeho armáda nemohla odolat nově posílené ruské armádě generála [[Alexander Ivanovič Barjatinský|Alexandra Barjatinského]] o&nbsp;síle 240&nbsp;000 mužů.<ref name="DKG Berlin">{{Citace monografie
 | příjmení = Maaß
 | jméno = Ekkehard
 | příjmení2 = Kubanek
 | jméno2 = Bettina
 | rok = 2006
 | titul = Chechnya. War and history. 400 Years of Colonial Conquest – 400 Years of Resistance
 | vydavatel = Deutsch-Kaukasische Gesellschaft e.V. © 2003
 | místo = Berlin
 | stránky = 123
 | počet stran = 415
 | isbn = 
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Machálek
 | jméno = Vít
 | odkaz na autora = 
 | titul = Z dějin Kavkazu
 | url = http://zvedavyzvedavec.czweb.org/dejiny_kavkazu.htm
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2016-05-03
 | vydavatel = virtually.cz
 | jazyk = cs
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160624214555/http://zvedavyzvedavec.czweb.org/dejiny_kavkazu.htm
 | datum archivace = 2016-06-24
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

Válka na východním Kavkazu zajetím Šamila skončila, ale na západním Kavkazu stále ještě docházelo k ozbrojeným střetům, především s&nbsp;Čerkesy. Za oficiální ukončení války je považován [[dekret]] [[car]]a [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra&nbsp;II.]] z&nbsp;2.&nbsp;června 1864.

== Reference ==
<references/>

== Související články ==
* [[Etnická čistka Čerkesů]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Kavkazská válka| ]]
[[Kategorie:Války Ruského impéria]]
[[Kategorie:Války 19. století]]
[[Kategorie:Dějiny Kavkazu]]
[[Kategorie:Etnické čistky]]
[[Kategorie:Rusifikace]]
[[Kategorie:Kolonialismus]]