Katra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Katra bělorusky Котра
Délka toku 109 (140?) km
Plocha povodí 2010 (2060?) km²
Průměrný průtok 11,4 (12,8?) m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 10010170
Pramen
0,5 km na jih od litevské pohraniční vsi Paramėliai v Bělorusku
Ústí
1. Němen, JV od Hrodna2. Ūla (bifurkace)
Protéká
LitvaLitva Litva (Alytuský kraj), BěloruskoBělorusko Bělorusko rajóny Hrodenský a Ščučynský
Úmoří, povodí
Baltské moře, Němen, Merkys, Ūla

Katra (bělorusky Котра (zápis v azbuce)) je řeka na jihovýchodě Litvy, v Alytuském kraji (Okres Varėna), a na severozápadě Běloruska, kde protéká okresy Hrodenským a Ščučýnským. Hlavní větev bifurkace Katry, shodná s jejím původním korytem se vlévá do Němenu jako jeho pravý přítok 534,7 km od jeho ústí. Ústí Katry do Němenu je hranice mezi horním a středním tokem Němenu. Pramení na území Běloruska těsně u hranic s Litvou, teče zpočátku na jih, brzy se stáčí ostře na východ a od soutoku s řekou Nizelė tvoří první úsek hranice s Litvou a stáčí se zde na sever. U vsi Kazliškiai dochází k zajímavému úkazu: bifurkaci řeky.
Za prvé - řeky Kotru a Ūlu formuje řeka, známá pod názvem Pelesa, pramenící v Bělorusku a tento název nese jen na území Běloruska. Asi 2 km tvoří hranici Litva/Bělorusko a na území Litvy vtéká pod názvem Ūla. Protéká městysem Dubičiai a opět se dotýká hranice Litva/Bělorusko. V tomto místě (u vsi Kazliškiai) tvoří bifurkaci: rozděluje se na dva různé toky: Katru, která je přítokem Němenu a Ūlu, která je přítokem Merkysu. Tato situace vznikla koncem 19. století, kdy Ūla podemíláním svých břehů zvětšovala svoje meandry a prodlužovala svoji délku, čímž od Katry odebrala původně její přítoky Pelesu a Dubė, až později podemlela i břeh, oddělující tok svůj od toku Kotry. Tím došlo ke spojení obou řek a náhlému přerozdělení jejich koryty plynoucích vod a spolu s tím i jejich povodí. Výsledkem bylo, že povodí Ūly se zvětšilo asi o 410 km² a Kotra ztratila 2 ze svých přítoků. Také to mělo za následek snížení hladiny spodní vody a úplný zánik několika jezer v povodí Katry a zkrácení horního toku Katry asi o 6 km. Část koryta je společná pro obě řeky a mimoto mají obě řeky společný říční ostrov o rozloze cca 3 - 4 km².
Za touto bifurkací i nadále Katra tvoří hranici mezi Litvou a Běloruskem v délce 24 km s výjimkou dvou krátkých úseků: v prvním úseku Katra nakrátko odbočuje na území Litvy a ve druhém nakrátko odbočuje na území Běloruska. Uprostřed mezi těmito dvěma úseky je ves Katra, v blízkosti které do Katry ústí kanál, prokopaný v 19. století, odvodňující Čepkeliajské bažiny (Čepkeliajská přírodní rezervace). 8 km na jih od obce Bieršty Katra definitivně opouští území Litvy a teče dále směrem jižním, kde protéká málo obydlenými velikými lesy. U města Skidel' se stáčí na západ a vlévá se do Němenu jako jeho pravý přítok 534,7 km od jeho ústí. Posledních 35 km náleží rybářskému hospodářství. Šířka koryta 10 - 20 m. Výška břehů 1 - 5 m, na dolním toku do 15 m. Šířka údolí 300 - 500 m. Průměrný spád 0,2 m/km.

Řeka byla zmiňována ve 14. století v raportech zvědů Řádu německých rytířů.[1]

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Levé:

Pravé:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://forum.istorija.net/forums/thread-view.asp?tid=2214&posts=1 (zpráva č. 83)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katra na litevské Wikipedii.