Kasárne (Makov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kasárna (Makov))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kasárne

Kasárne (česky Kasárna) je osada a rekreační oblast o rozloze asi 35–50 hektarů, ležící na severozápadním svahu Veľkého Javorníku, součást slovenské obce Makov. V letech 1993–2001 byla tato oblast předmětem jednání mezi Slovenskem a Českem, kdy se česká vláda po zániku Československa neúspěšně snažila toto území získat pro Českou republiku výměnou za jiné území. Osada je významným lyžařským střediskem Javorníků.

Historické spory o hranici[editovat | editovat zdroj]

Již v první polovině 16. století začala být oblast zvaná Urgatina (Urgantina) mezi hřebenem Javorníků a Vsetínskou Bečvou s Provazným potokem třecí plochou mezi Moravou a Uhrami. Centrem sporné oblasti byly Velké Karlovice. V době počátku sporů patřila ta strana Javorníků, která spadá do povodí Vsetínské Bečvy, k Moravě.

Jak vyplynulo z výpovědí svědků při komisním prošetřování v roce 1590, rožnovské a vsetínské panství kdysi dočasně povolilo přilehlým uherským vesnicím pást a sušit seno na Javorníkách. Z toho uherská strana odvozovala svůj dle Moravanů chybný výklad, že jde o uherské území.

Uherský rod Podmanických se však snažil si území podmanit. Požádali uherského krále Ludvíka o přeložení zemské hranice na Vsetínskou Bečvu. Ludvík jim roku 1522 vyhověl, avšak nepožádal moravský zemský sněm o svolení ke změně hranic ani moravským pánům změnu v neprospěch Moravy neoznámil. Na sporném území začalo docházet k násilným střetům. Moravští páni vyslali do oblasti v letech 1523 a 1525 komisi, která měla hranici společně s uherskou stranou vytyčit. Došlo sice k dohodě, že hranice vede hřebenem Javorníků, ale uherská strana tuto dohodu poté nerespektovala a pokračovala v násilných nájezdech.

Roku 1535 se sporem zabývali moravští stavové i panovník. Uherská vrchnost sice roku 1549 slíbila, že se bude chovat pokojně, ale nadále pokračovala například v zajímání moravského dobytka, Moravané na oplátku zajímali uherský dobytek. V říjnu 1549 císař slíbil svolání komise na 5. května 1550 a stanovil předběžná opatření, která však Podmaničtí nerespektovali a pokračovali v útocích, zajímání lidí i dobytka a vypalování moravských obydlí. Komise pak nebyla svolána. Další jednání neúspěšně proběhla v roce 1590. Od roku 1723 a pak v roce 1733 se spory opět vyhrotily do násilných akcích s oběťmi na životech (v roce 1733 bylo 13 mrtvých) i na majetku. 31. srpna 1734 byla dohodnuta kompromisní hranice. Území dnešní osady Kasárna zůstalo v části oddělené od Moravy. Úmluva byla císařem schválena rámcově 27. ledna 1735 a definitivně 27. ledna 1738. Ještě v roce 1844 se uherská strana pokusila nárokovat celé sporné území, hranice z roku 1734 však zůstala s několikaletou přestávkou zachována dodnes.

V osadě Kasárna bývalo strážní středisko pro ochranu hranic mezi Moravou a Uhrami. V roce 1833 zde byla vybudována kasárna pro vojáky, kteří při epidemii cholery v Uhrách bránili rozšíření nákazy na Moravu.

Na dobu 2. světové války byla hranice mezi Protektorátem Čechy a Morava a Slovenským státem vytyčena tak, že celé sporné území přináleželo k Moravě. Po válce však byla obnovena hranice z roku 1734. Hraniční znaky z doby 2. světové války zůstaly z velké části zachovány.

Lyžařské centrum[editovat | editovat zdroj]

Kasárne

Lyžování na zdejších svazích začalo být populární už za první republiky. Po druhé světové válce zde byly vybudovány klubové i soukromé chaty a lyžařské vleky. Vlastníky nemovitostí byly zejména subjekty ze Zlína, Vsetína a Otrokovic.

Přístupová silnice pro automobily vedla jen z moravské strany.

Spor o pozemky a změnu hranic[editovat | editovat zdroj]

Při zániku Československa byla podle Generelní smlouvy (Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o generelním vymezení společných státních hranic, podepsaná 29. října 1992 v Praze, č. 229/1993 Sb. ČR) ustanovena Společná česko-slovenská rozhraničovací komise (ČSRK).

Předmětem jednání byla jak varianta, že k ČR bude připojeno celé území o rozloze 600 ha, které bylo od Moravy odtrženo roku 1734, tak varianta, že bude převedena pouze rekreační oblast Kasárna o rozloze asi 50 ha. Česká delegace navrhovala první variantu, slovenská strana žádnou z těchto variant neakceptovala.

Slovenská strana kvůli podpoře svého stanoviska postavila novou silnici ze slovenské strany, a to z Makova přes osadu Kopanice do sedla Pindula, v němž křižuje hranici z doby před rokem 1734. Odtud vede členitým terénem do osady Kasárna.

Práva moravských vlastníků nemovitostí zůstala zachována. Tito vlastníci (nikoliv už jejich návštěvníci) obdrželi od slovenských orgánů povolení k přístupu vozidly z moravské strany. Mezistátní smlouva zároveň umožnila všem občanům ČR a SR překračovat česko-slovenskou hranici pěšky v kterémkoliv místě.

Česká vláda se v roce 1994 snažila tuto oblast získat výměnou za jinou.[1]

To se nezdařilo, českým majitelům chat byla uzavřena doposud užívaná hlavní přístupová cesta z Česka, poté na objížďce byly zavedeny hraniční kontroly, na nichž docházelo k problémům.

V roce 2001 obecní úřad Makov zaregistroval pozemky, na nichž byly nemovitosti moravských majitelů, na katastrálním úřadě jako pozemky v majetku této slovenské obce a vzápětí je obec Makov prodala slovenským občanům. Petr Pithart sliboval pomoc, majitelů chat se zastali senátorka Irena Ondrová (ODS), poslanec Bohuslav Záruba (ODS) a ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).[2] Premiéři měli o řešení v květnu 2001 jednat.[3]

28. května 2001 jednali premiéři Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda v Praze. Na tiskové konferenci poté prohlásili, že nechtějí do konfliktu vstupovat dříve, než se strany (zlínské a otrokovické sportovní kluby s chataři a soukromé firmy, jimž obec Makov prodala své pozemky) pokusí vyřešit problém samy, k čemuž mělo dojít na jednání do 31. května 2001.[4][5] Starosta obce Makov Marián Masnica zásadně odmítá změnu státní hranice a závěr premiérů ocenil.

Účastníci sporu se 30. května 2001 sešli na schůzce v Makově a vydali společné prohlášení, podle něhož se zúčastněné strany v této věci obrátí na premiéry obou států.

Premiér Dzurinda v následujících dnech zopakoval svůj postoj, že další jednání mezi českými chataři, slovenskými majiteli pozemků a obcí Makov jsou jedinou možnou cestou, jak vyřešit spor ve slovensko-české příhraniční oblasti Kasárna ohledně zdejších pozemků, na kterých stojí české chaty, a kterákoliv ze zainteresovaných stran se v případě nespokojenosti může domáhat svých práv u slovenské justice.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Usnesení Vlády České republiky ze dne 9. února 1994 č. 71, k návrhu dalšího postupu při řešení změn československých státních hranic (Vláda pověřuje předsedu vlády, aby jednal podle možností s předsedou vlády Slovenské republiky o jediném nevyjasněném úseku společných státních hranic v rekreační oblasti Kasárna s cílem výměny této oblasti za jinou. Vláda ukládá ministru vnitra připravit Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích a informovat vládu o výsledcích práce Společné česko-slovenské rozhraničovací komise v roce 1994.
  2. Stanislav Gross navrhuje řešit spor o pozemky v Kasárnách posunutím česko slovenské hranice. Český rozhlas, Vilém Faltýnek, zprávy 30. 4. 2001 (resumé Grossových výroků z nedělního diskusního pořadu televize Nova)
  3. Petr Jánský: Vláda hází Čechy přes palubu Britské listy, 3. 5. 2001
  4. Premiéři Česka a Slovenska jednali i o sporu v hraniční oblasti Kasárna, Carolina, elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky UK, číslo 421, čtvrtek 31. května 2001
  5. Dzurinda ukončil návštěvu České republiky, Český rozhlas, 29. 5. 2001
  6. Podle slovenského premiéra Dzurindy je o Kasárnách zapotřebí nadále jednat, Český rozhlas, zprávy 4. 6. 2001, Zdeňka Kuchyňová

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]