Karolinin pramen
| Karolinin pramen | |
|---|---|
 Karolinin pramen | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Mariánské Lázně |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′32″ s. š., 12°42′26″ v. d. |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 620 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karolinin pramen je pramen minerální vody v Mariánských Lázních. Má poměrně vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5), a proto se používá při různých urologických onemocnění a při léčbě ledvinových kamenů.
Nachází se v lázeňském centru Mariánských Lázní v pavilónu pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie, na konci promenády vedoucí od Křížového pramene. Vyvěrá ve Skalníkových sadech při Reitenbergově ulici.
Otevírací doba: Volně přístupný.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Při onemocněních urologických, nefrologických, vhodné i pro doplnění magnezia. Doporučován při svalové únavě, bolesti pohybového aparátu (vysoký obsah hořčíku, diuretické účinky). Vzhledem k příznivému poměru vápníku a hořčíku je vhodný při léčbě močových kamenů.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Byl objeven roku 1809 a dříve se voda pila přímo u vývěru. Po rekonstrukcích potrubí byl tento pramen vyveden až na kolonádu Rudolfova pramene – dnešní kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Několik let po objevení, roku 1811 byl kruhový pavilon zastřešen kopulí a osmi korintskými sloupy. Nejčastěji jako autor uváděn Josef Esch.
Novou podobu získala kolonáda v roce 1823, velmi podobnou původní verzi. V roce 1870 sem byl z Úšovic přiveden potrubím Ferdinandův pramen. Dvě křídla se 24 sloupy se zbudovala až při rekonstrukci v roce 1872. V letech 1888-89 prošla kolonáda rekonstrukcí stavitelem Johannem Königem podle vídeňských architektů Miksche a Niedzielského. Novobarokní litinová konstrukce byla tehdy vyrobena v blanenských strojírnách.
Když byl přiveden v roce 1912 i Rudolfův pramen, tak Karolinin byl na nějakou dobu zrušen a jímán v protějších lázeňských budovách pouze ke koupelím. Obnoven byl na své kolonádě až ing. dr. Benno Winterem v letech 1929–30. Během další rekonstrukce probíhající od roku 1975 byla postavena totožná kolonáda, ale o 20 metrů blíže k hlavní kolonádě Maxima Gorkého. Po nějaké době byla původní kolonáda zbořena. Po rozsáhlé rekonstrukci kolonády i celé promenády mezi Křížovým a Karolininým pramenem se slavnostní otevření konalo v roce 1981. Kolonáda ve své dnešní podobě byla otevřena v roce 1992 a k dispozici jsou zde dva prameny - Karolinin a Rudolfův.[2]
Karolinin pramen se původně nazýval Nový. Roku 1817 byl pojmenován na počest manželky císaře Františka I., císařovny Karoliny Augusty. [3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Vycházkové cesty v Mariánských Lázních a okolí. Mariánské Lázně: Art-Gallery-Nataly, 1998..
- ↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Historie kolonády. In: ŠVANDRLÍK, Richard. Hamelika. Mariánské Lázně: [s.n.], 2005.
- ↑ KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,, 1958. S. S. 27..
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karolinin pramen na Wikimedia Commons - Karolinin pramen v databázi eSTUDÁNKY
- Mariánské Lázně
- Historie Mariánských Lázní
- Interaktivní srovnání kolonády pod Zpívající fontánou
