Rudolfův pramen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolfův pramen
Pavilon Rudolfova pramene
Poloha
Adresa Mariánské Lázně, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 22455/4-4250 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Soubor:Rudolfův pramen 500 ml PET (2016).jpg
Současné balení Rudolfova pramene 500ml PET

Rudolfův pramen je minerální voda pro léčebné využití a tedy přírodní léčivý zdroj vody, definovaný lázeňským zákonem 164/2001 Sb. vyvěrající v Mariánských lázních jako přírodní železnatá kyselka s diuretickými účinky. Vyznačuje se vysokým obsahem vápníku, kdy poměr vápníku a hořčíku je 5:4, a z toho důvodu je jeho konzumace vhodná především pro doplňkovou léčbu osteoporózy. Má protizánětlivé a močopudné účinky.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce se využívá u chorob ledvin a močových cest. Rudolfových pramenů je několik, Rudolf I. a II. se užívají pouze ke koupelím a původní Rudolfův pramen je dodnes hojně využíván k pitným kúrám a stáčení do lahví.[1] Pavilon Rudolfova pramene se nachází v městské části Úšovice. Leží zhruba 350 metrů jihovýchodně od kolonády Ferdinandova pramene v lázeňském parku. V blízkosti pavilónu je také vedeno potrubí pramene vtékající do Úšovického potoka. Je také sveden trubkami do stáčírny a do pavilonu Křížového pramene a na kolonádu Karolinina a Rudolfova pramene.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rudolfův pramen

Původně se nazýval Luční, protože vyvěral na loukách. Následně svůj název získal podle korunního prince Rudolfa, následníka trůnu Františka Josefa I. Rudolfův pramen původně vytékal na pastvině jako luční kyselka. Tepelský klášter tyto louky chtěl odkoupit od úšovického sedláka, který prameny nevyužíval. První rozsáhlejší úpravy byly prováděny v roce 1820. Až v letech 1865 se podařilo získat draze koupený pozemek v sousedství a vrtem pramen stáhnout. V roce 1902 byl pramen nově zachycený a následně se postavil pavilón. Od roku 1912 je také veden potrubím na kolonádu. V roce 1985 byl vybudován betonový základ a na něj postavena železná konstrukce, která podpírá ozdobné části kolonády.[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je Rudolfův pramen využíván v lázeňských provozech Mariánských Lázní. Od léta roku 2016 je také k dispozici pro domácí pitné kúry ve spotřebitelských obalech. Balení probíhá v budovách první stáčírny a solivárny nad areálem kolonády Ferdinandova pramene.

Složení[editovat | editovat zdroj]

[mg/l]
k datu:
Celková
miner.
CO2 Mg2+ Ca2+ Na+ K+ Fe2+ F- Cl- HCO3- SO4- H2SiO3- NO2 NO3 pozn.
1997[3] 2293 1 754 125,8 252,7 98,03 11,21 8,823 neuv. 33,97 1564 79,84 114,1 neuv. 1,72 vrt BJ 37
4. 7. 2014[4] 2413 2400 143 279 93,6 neuv. 13,2 0 39,3 1600 108 neuv. 0 neuv. vrty BH 36, 37

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Otevírací doba[editovat | editovat zdroj]

Denně od 6.30 do 17 hodin. Od října do dubna je pavilon pro veřejnost uzavřen. Pavilon Křížového pramene na kolonádě: denně 6.00–18.00 hodin. Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene: volně přístupný.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,, 1958. S. 27. 
  2. KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,, 1958. S. 115. 
  3. Marienbad Waters a. s. (archiv webových stránek) [online]. mbw.cz, 2001 [cit. 2001-08-22]. Dostupné online. 
  4. Etiketa produktu, 500ml balení, září 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]