Karol Točík
| Karol Točík | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Osobní údaje | |
| Země |  Uhersko |
| Datum narození | 1890 |
| Místo narození | Ústí nad Oravou |
| Datum úmrtí | 1960 (ve věku 69–70 let) |
| Místo úmrtí | Žilina |
| Povolání | historik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karol Točík (1890 – 1960) pocházel ze zaniklé oravské vesnice Ústí nad Oravou, avšak celý svůj produktivní život prožil v Kysucích jako kněz.[1] Po studiích v Ostřihomi, a později v Nitře, působil jako kaplan v Rakové, Kolárovicích, Nové Bystrici a Turzovce, kde byl jmenován farářem[2] a tuto funkci pak zastával více než 40 let. Během působení v Turzovce se intenzivně věnoval historickému výzkumu se zaměřením na dějiny Turzovky a širšího okolí. Byl prvním historikem Kysuc. Na základě archivního výzkumu sestavil několik na svou dobu výjimečných prací které však zůstaly pouze v rukopise.[3] Byl výraznou autoritou a významnou osobností, která zasahovala do sociální, politické i kulturní oblasti tehdejší hornokysucké společnosti. Pohřben je v Turzovce.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Karlovi rodiče byli pláteníci a později se usadili na území dnešního Maďarska, v Papu (Vesprémské župě), kde mladý Karol žil od svých čtyř let. Lidové školy a gymnaziální studia absolvoval v Papu. Po jejich úspěšném skončení jej přijali do semináře v Ostřihomi, kde dokončil pět semestrů. V Ostřihomském semináři se stal členem slovenského sdružení, které pěstovalo slovenský jazyk a literaturu a bylo ve stálém spojení se slovenskou katolickou kulturní institucí - Spolkem sv. Vojtěcha.[4]
Odkaz[editovat | editovat zdroj]
Cena Karla Točíka[editovat | editovat zdroj]
Na jeho památku se Sdružení Terra Kisucensis rozhodlo od roku 2012 udělovat Cenu Karla Točíka za mimořádný přínos v oblasti výzkumu Kysuc nebo jeho podpory v společensko-vědních disciplínách (archeologie, historie, etnografie, filologie, archivnictví a pomocné vědy historické).
Městské muzeum Karla Točíka v Turzovce[editovat | editovat zdroj]
Památce tohoto významného Turzovského kněze a děkana bylo věnováno také Městské muzeum Karla Točíka v Turzovce, které vzniklo v roce 2015.[5] Fungování muzea začalo od 1. května 2016. První výstava "Dědictví otců" průřezově prezentovala různé předměty související s dějinami bývalé velké Turzovky.[6]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Církevní dějiny Turzovky a celých Kysuc[7]
- Obyvatelé Turzovky, Olešné, Vysoké, Podvysoká, Dlhé a Turkova roku 1694 - 1702
- Spor hraniční na Kysucích
- Když starý Jantulík umíral
- Tereziánský Urbář 1770 a Urbárska regulace
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Točík na slovenské Wikipedii.
- ↑ VELIČKA, Drahomír. Regionálny historik Karol Točík a jeho dielo. In: Terra Kisucensis. Príspevky k historiografii Kysúc. 1. vyd. Turzovka: Občianske združenie Terra Kisucensis, 2009. ISBN 978-80-969922-1-8. S. 48–59.
- ↑ Farnosť Turzovka - Farnosť Turzovka - Nanebovzatá Panna Mária [online]. faraturzovka.sk [cit. 2017-01-03]. Dostupné online.
- ↑ TOČÍK, Karel. Obyvatelia Turzovky, Olešnej, Vysokej, Podvysokej roku 1694 – 1702. rukopis. vyd. Trnava: Literárny archív SSV v Trnave, nevydané. S. 55.
- ↑ GAJDIČIAR, Ivan a VELIČKA, Jaroslav. Farnosť Turzovka. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 80-969314-7-4. S. 351.
- ↑ O múzeu [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-26.
- ↑ Mesto Turzovka - oficiálne stránky mesta - Mestské múzeum približuje dedičstvo otcov [online]. www.turzovka.sk [cit. 2018-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-26.
- ↑ 1 :: Miništrovanie MB [online]. ministrovaniemb.webnode.sk [cit. 2018-01-03]. Dostupné online.
