Přeskočit na obsah

Karel Kavička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Mgr. Karel Kavička
Narození20. června 1940 (84 let)
Prostějov
Povoláníarchivář, teolog, církevní historik, filozof a učitel
Alma materCyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého
Tématateologie, Křesťanské umění, dějiny křesťanství, náboženská budova a církevní architektura
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Kavička (* 20. června 1940, Prostějov)[1] je český archivář, publicista, regionální historik a v letech 1997 až 2000 kancléř arcibiskupství olomouckého. Publikoval řadu popularizačních prací k církevní architektuře a křesťanskému umění.[2] Je emeritním ředitelem Arcidiecézního archivu v Olomouci. Je ženatý a má tři děti.[zdroj?]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval střední Pedagogickou školu v Olomouci a Pedagogický institut v Olomouci (1963). Do roku 1970 učil, mezi léty 1970–1990 však z politických důvodů nemohl vyučovat a živil se jako dělník. Po sametové revoluci byl ředitelem Městského kulturního střediska v Prostějově. Od roku 1997 pracoval na Arcibiskupství olomouckém nejprve jako kancléř (1997–2000), později jako vedoucí Arcidiecézního archivu (2000–2012). V roce 2003 získal titul PhDr.[3][4]

  • Pražská legenda, ve spolupráci s prof. Václavem Mathauserem připravil I. české knižní vydání Pražské legendy od Václava Renče. Praha 1994
  • Prostějov. Děkanský farní kostel Povýšení svatého Kříže. Starý Velehrad 2003
  • Prostějov - farní kostel sv. Petra a Pavla. Starý Velehrad 2004
  • Prostějov - Klášterní kostel sv. Jana Nepomuckého. Starý Velehrad 2005
  • Kroměříž - kolegiátní a farní kostel sv. Morice. Starý Velehrad 2006
  • Praha - Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, s Janem Bradnou. Starý Velehrad 2008
  • Prostějov. Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje. Starý Velehrad 2009
  • Dub nad Moravou. Proboštský, farní a poutní kostel Očišťování Panny Marie. Starý Velehrad 2010
  • Prostějov. Klášterní kostel sv. Jana Nepomuckého. 2., upr. a rozš. vyd. Starý Velehrad 2010
  • Chrám svatého Michala v Olomouci. Olomouc 2011
  • Farní chrám Povýšení svatého Kříže v Prostějově. Prostějov 2013
  • Poutní a farní chrám Páně Jména Panny Marie ve Křtinách. Brno 2014
  • Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno 2015
  • Bílkova Křížová cesta v děkanském a farním kostele Povýšení sv. Kříže v Prostějově. Brno 2016
  • Řeč i mlčení křížů, s Milošem Mlčochem, Brno 2017
  • Jano Köhler, monografie moravského malíře a grafika. Brno 2018
  • Svatý Jan Sarkander, monografie ke 400. výročí jeho mučednické smrti v Olomouci, nakl. Flétna 2020
  • Mariánský sloup v Praze, monografie k 1. výročí obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Flétna 2021

V roce 2010 mu byla udělena Cena města Prostějova za rok 2009,[5] kterou v roce 2014 vrátil na protest proti koalici s komunisty.[3]

Další ocenění:

  • Medaile sv. Jana Sarkandra (2012)
  • Cena Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury 2018 za mimořádný přínos v oblasti literatury (2019)
  • Stříbrná medaile sv. Cyrila a Metoděje (2020)
  • Stříbrná medaile sv. Jana Sarkandra (2020)
  • Pamětní medaile České biskupské konference (2021)
  • Stříbrná medaile sv. Vojtěcha (2021)
  • Řád sv. Řehoře Velikého (2022)
  1. Osobnosti střední Moravy. Kalendář výročí 2015. Olomouc: [s.n.], 2014. S. 30. 
  2. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 28. 3. 2020]
  3. a b MASAŘÍKOVÁ, Hana. Historik Karel Kavička vrátil Cenu města Prostějova. Kvůli komunistům na radnici. Prostějovský deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  4. Karel Kavička – Curriculum Vitae [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  5. Ceny města Prostějova za rok 2009. Prostějov [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]