Přeskočit na obsah

Kanonýr Jabůrek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kanonýr Jabůrek/U kanónu stál
Kanonýr Jabůrek a Frajtr Kalina (kresba z roku 1895)
Kanonýr Jabůrek a Frajtr Kalina (kresba z roku 1895)
Skladba od lidová píseň
Vydáno1884 (poprvé oficiálně)
Žánrprotiválečná píseň
Skladatellidová píseň

Kanonýr Jabůrek (alternativně též jako Tam u Králového Hradce či Udatný rek kanonýr Jabůrek) je česká protiválečná píseň od neznámého autora, poprvé publikovaná roku 1884[1][2] parodující tradiční kramářské písně.[2] Na příběhu fiktivního vojáka rakouské armády je zesměšňována dobová válečná propaganda, která fabrikovala příběhy o hrdinství a loajalitě vojáků.[3]

Udatný rek kanonýr Jabůrek (ilustrace z roku 1884)

Píseň pojednává o rakouském dělostřelci (feuerwerkrovi) Franzi Jabůrkovi v bitvě u Hradce Králové a zveličeně líčí jeho neohroženost a bojové úspěchy, například rozbití (či pobití) celého nepřátelského pluku. Jabůrek pokračuje ve vedení bojové činnosti u svého kanónu i poté, co se stane terčem všech děl protivníka a pruské dělové koule mu způsobují postupně stále drastičtější zranění, včetně ztráty obou rukou. Poté, co mu další zásah utrhne hlavu, ta se stále hlásí svému generálovi a omlouvá se, že nemůže salutovat. Za své činy je nakonec povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von die Jaburek.

1. Tam u Královýho Hradce, lítaly tam koule prudce
z kanónů a flintiček do ubohých lidiček.
R: A u kanónu stál a pořád ládo-, ládo-, ládo-,
u kanónu stál a furt jen ládoval.
2. Kmáni, šarže, oficíři, kobyly i kanonýři
po zemí se válejí, rány je moc pálejí.
R: A u kanónu stál...
3. Vzdor hroznému dešti kulek feuerwerker Franz Jabůrek
s luntem u kanónu stál a pánvičku pucoval.
R: A u kanónu stál...
4. Vytřel ho po každé ráně a už zase házel na ně
dvoucentové kuličky, na ubohé Prajzíčky.
R: A u kanónu stál...
5. Po každém vždy vypálení slyšet bylo nadávání:
"Jabůrku, ty raubíři! Hele jak na nás míří!"
R: A u kanónu stál...
6. Když to slyšel pan jenerál, vína připití mu hned dal
řka: "Můj milý Jabůrku, zde máš moji čutorku."
R: A u kanónu stál...
7. Jabůrek neliž ní kapky řka: "Nedělaj si oušlapky
se mnou, pane jenerál, a nechaj mě střílet dál."
R: A u kanónu stál...
8. A už střílel jako blázen, Prajzi měli horkou lázeň;
celej rozbil regiment, Jabůrek, ten saprment.
R: A u kanónu stál...
9. V tom ho zahlíd kronprinc Friedrich: "Herrje den Kerl erschieß ich!"
A už hází, potvůrka, rachejtle na Jabůrka.
R: A u kanónu stál...
10. A hned prajzští kanonýři na Jabůrka všichni míří,
každý chce ho trefiti, princi se zavděčiti.
R: A u kanónu stál...
11. První kartáč, můj ty smutku, vjel mu hubou do žaludku,
on však honem ho vyndal a už zase střílel dál.
R: A u kanónu stál...
12. Praskla puma velmi prudce, utrhla mu obě ruce;
on rychle boty sundal a nohama ládoval.
R: A u kanónu stál...
13. Vtom jeden prajzskej frajvilik šrapnelem hlavu mu ufik;
ač už na to neviděl, na Prajzy přeci střílel.
R: A u kanónu stál...
14. Jabůrkovi letí hlava zrovna kolem jenerála
a křičí: "Já melduju, že salutovat nemohu."
R: A u kanónu stál...
15. Když však pum a kulek více trefilo ho do munice,
tu se teprv toho lek a s kanónem pryč utek.
R: A u kanónu stál...
16. A že zachránil ten kánon, do šlechtického stavu on
povýšen za ten skutek, Edler von den Jabůrek.
R: A u kanónu stál...
17. Děj mu Pán Bůh věčnou slávu, "von" má, ale nemá hlavu;
nedělá si z toho nic, bezhlavých "von" je prej víc.
R: A u kanónu stál...

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Píseň není založena na skutečných událostech, ačkoliv v 19. století existovaly novinové zprávy a legendy o podobných typech heroismu. Jistý dělostřelec Jabůrek sice existoval a byl zřejmě chválen za své bojové zásluhy, ale bitvy u Sadové u Hradce Králové se neúčastnil.[1][2]

Kanonýr Jabůrek je také hlavní postavou satirické rozhlasové hry rakouského dramatika Franze Hiesela.[4]

V Sadové u Hradce Králové existuje hostinec U Kanonýra Jabůrka.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kannoneer Jabůrek na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]