Kadence (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kadence neboli závěr v hudební harmonii znamená určitou posloupnost akordů základní tóniny, kterou se zakončuje hudební myšlenka nebo celá skladba. Ve významu vystupňování může také označovat melodický, intonační nebo rytmický spád, používá se i pro označení krátkých virtuózních částí v koncertech nebo áriích.

Závěrečným akordem kadence je vždy tónika. Nejjednodušší kadencí je postup S-D-T (subdominanta-dominanta-tónika). Z tónů těchto tří základních akordů lze složit celou diatonickou stupnici. Doprovody jednoduchých písní bývají často tvořeny pouze těmito třemi akordy.

Druhy kadencí[editovat | editovat zdroj]

  • Celý závěr - končí T
  • Poloviční závěr - končí jiným akordem než T
  • Autentický (původní) závěr - postup D-T
  • Plagální závěr (odvozený) - postup S-T
  • Klamný závěr - postup D-VI. stupeň
  • Rytmicky dokonalý závěr (též "mužský závěr") - končí na těžké době
  • Rytmicky nedokonalý závěr (též "ženský závěr") - končí na lehké době

Koncert[editovat | editovat zdroj]

U koncertů pro sólové nástroje s orchestrem znamená kadence také sólovou vložku, která se vkládá do poslední věty. Její začátek bývá vyznačen harmonickou kadencí a vložka jí také končí. Původně byla ve skladbě pouze vyznačena a dávala tak interpretovi příležitost, aby volnou improvizací předvedl svoji virtuozitu. Od doby Mozartovy se autorovy kadence zapisují a u Beethovenových koncertů jsou součástí partitury.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Kadence.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Kadence. Sv. 13, str. 731
  • L. Vrkočová, Slovníček základních hudebních pojmů. Praha 2005. Str. 81

Související články[editovat | editovat zdroj]