Kaštel v Holíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaštel v Holíči
Holic zamek 001.jpg
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Holíč, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaštel v Holíči je barokně-klasicistní zámek (kaštel) s bastionovým opevněním, dominanta slovenské Holíče. Vznikl přestavbou středověkého vodního hradu. Do dnešní podoby byl přestavěn poté, co ho získal roce 1736 František Lotrinský, což ho řadí mezi císařská sídla. Za národní kulturní památku SR byl vyhlášen 14. září 1963. V rejstříku nemovitých NKP pod číslem ÚZPF 613 je registrovaných 34 objektů.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Samotná budova barokně klasicistního zámku je tvořena třemi křídly ve tvaru U směřujícími vrcholem na východ. Kolem zámečku je opevněná čtvercová terasa s nárožními věžičkami. Je obklopena čtvercovým suchým příkopem s přístupem přes dva můstky, vstupující do nádvoří zámečku od východu a od západu do západního křídla přes vstupní bránu. Samotný zámeček obklopený suchým příkopem se nachází uprostřed fortifikační stavby čtvercového tvaru se čtyřmi bastiony pětiúhelníkového půdorysu v rozích. Na východní kurtině jsou dvě budovy s průchodem pro most přecházející přes vodní příkop. Směrem k jihovýchodnímu bastionu je budova tzv. Konírny a směrem k severovýchodnímu bastiónu tzv. Tabačiareň. Budovy tabačiarně a konírny jsou exteriérově shodné, mají tvar L, s kratšími rameny umístěnými na bastionu, kolmými na hlavní. Na jejich rozích, tvořících vstupní prostor brány, jsou vysunuty nad vodní příkop oktagonálně zděné strážnice. Střecha tabačiarně má však po poslední přestavbě zvýšený krov. Na kurtinách na sever a jih jsou budovy menšího rázu a tvoří jednolité budovy. I uprostřed západní kurtiny je druhý most přes vodní příkop. Po stranách stojí dvě hospodářské budovy. K zámku přiléhají prostory někdejšího parku a bažantnice a rybníka, které jsou ohrazeny kamennou barokní zdí.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Z reprezentačních prostor letního císařského sídla se i díky zestátnění habsburského majetku po roce 1918 mnoho nedochovalo. V kostele zřídili školu a hospodářské budovy a přilehlý park byly využívány pro zemědělské účely. Také se na tom podepsala i pozdější období, kdy se za socialismu pro zámečky hledalo nové společenské využití. Za zmínku stoji zachovaný Čínský sál se stěnami pokrytými tapetami s malovanými čínskými motivy, barokní kaple a také slavnostní schodiště s technicky zajímavou samonosnou konstrukcí, které je neklenuté na štíhlých vysokých sloupech. Začátkem 21. století byly do rekonstruovaných prostor umístěny expozice muzea keramiky a část prostor je využívána na kulturní a společenské účely. Akustika kaple je využívána na koncerty vážné hudby.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Věžička vnitřního opevnění
  • 12. století – WywarNový hrad – nejstarší označení Holíče vztahující se k původnímu vodnímu hradu
  • 1315 – hrad se stal předmětem bojů mezi vojskem Matúše Čáka Trenčianského a českým vojskem
  • 1. polovina 14. století – byl postaven obytný dvouvěžový palác
  • 15. století – palác byl rozšířen o další křídlo, opevnění je nově vybudované
  • 1627 – hrad dobyl Gabriel Betlen
  • 17. století – kvůli neustálému tureckému ohrožení bylo vybudováno bastionové opevnění propojené podzemní chodbou s původním opevněním
  • 1736 – Jozef Czobor prodal svůj majetek v Holíči a Šaštíně. Zámek se stal majetkem Františka Lotrinského
  • 1749–1754 – bylo vybudováno letní císařské sídlo, pod vedením architektů: J. N. Jadota a později F. A. Hillebrandta. Na výzdobě reprezentačních vnitřních prostor pracoval J. B. Chamant. Přebudování původně blokové renezanční pevnosti na tříkřídlový barokní zámeček[3]
  • 1918 – zámek přešel do rukou československého státu
  • 1963 (1970) – národní kulturní památka SR[1]
  • 1974 – obnova se zaměřením na společenské užití

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaštieľ v Holíči na slovenské Wikipedii.

  1. a b Památkový úřad SR Rejstřík nemovitých NKP č ÚZPF 613
  2. http : //www.obnova.sk/clanok/kastiel-v-holici-pomoze-otto-von-habsburg
  3. A.S, Petit Press. Holíč chce prilákať turistov opraveným Holíčskym zámkom. cestovanie.sme.sk [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PLAČEK Miroslav – BÓNA Martin: Encyklopédia Slovenských hradov. Bratislava: Slovart , 2007, s. 134.
  • RAGAČ Radoslav (ed.): Zlatý vek cisárskej rezidencie v Holíči v období Františka Štefana I. Lotrinského. Skalica: RRA, 2010, s. 23.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]