KRTP-81 RAMONA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anténa pasivního sledovacího systému RAMONA.

KRTP-81 RAMONA (Komplet RadioTechnického Pátrače) a jeho pozdější modernizovaná verze KRTP-83 RAMONA-M byly pasivní sledovací systémy z 80. let 20. století vyvinuté v československém podniku Tesla Pardubice. NATO přiřadilo tomuto systému kódové označení Soft Ball.[1] RAMONA představovala druhou generaci pasivních sledovacích systémů po PRP-1 Kopáč.[2] K detekci cílů využíval časoměrně-hyperbolickou metodu Time Difference of Arrival (TDOA).[3]

Jedná se o pasivní sledovací systém, kde nevyzařuje soustava elektromagnetické záření, jehož odrazy by následně zachytávala a zpracovávala. RAMONA nesloužila pro navádění raket protivzdušné obrany, předávala pouze informaci o poloze cíle.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vedoucím projektu RAMONA byl Ing. Karel Nekut[5], který vedl odbor 2300. Ten byl samostatnou vývojovou skupinu v závodě Tesla Pardubice.[6] Jedním z cílů vývoje systému RAMONA bylo vytvoření automatického systému pro vyhledávání, vyhodnocování cílů a zaměřování jejich polohy, neboť předchozí systém PRP-1 Kopáč automatický nebyl.

Vývojové práce na kompletu RAMONA byly zahájeny roku 1973. Výroba a dodávky kompletu KRTP-81 začaly roku 1980. Modernizovaná verze RAMONA-M byla dodávána od roku 1983.

Popis systému[editovat | editovat zdroj]

Komplet pasivního sledovacího systému se skládal z trojice stanic. Dvou postranních a jedné centrální vyhodnocovací části. Stanice si předávaly data bezdrátově pomocí radioreléového spojení.

Systém RAMONA využíval k detekci letounů metodu TDOA. K výpočtům sloužil počítač RODAN, což byla vojenská verze polského 24bitového počítače ODRA.[5]

Komplet byl přepravován na vozidlech Tatra 148, později také Tatra 815 a na vozech značky Kamaz.

V přepravním stavu byl systém složen z těchto částí:[7]

  • paleta s anténní jednotkou (3 ks)
  • paleta s díly stožáru (3 ks)
  • paleta pomocná s manipulačními díly (3 ks)
  • kontejner přijímací části KB, KS (3 ks)
  • kontejner vyhodnocovací části KV (1 ks)
  • planžet ZZP (1 ks)

Kontejnery byly standardně vybaveny klimatizací a filtroventilací, které měly umožnit provoz v extrémních klimatických podmínkách.

V anténní jednotce se naházela elektrotechinka vstupních přijímacích obvodů, oscilátorů a později syntezátorů. Ve vysokofrekvenční části pak také antény pro radioreléové spojení stanic řady MT15. Ty zajišťovaly spojení s jednotlivými stanicemi soustavy RAMONY.

Anténny systému RAMONA byly zakryty kulovým krytem z materiálu, který neovlivňoval příjem antény. Materiál pozházel z NDR. Anténa mohla být provozována na přepravní paletě, případně mohla být vztyčena na stožáru příhradové konstrukce, který mohl dosahovat výšky 25 m.[8]

RAMONA měla být schopná detekovat letouny F-15 a F-16 až na vzdálenost okolo 400 km.[9]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • KRTP-81 RAMONA (vyrobeno 17 ks)
  • KRTP-83 RAMONA-M, někdy je také označovaná jako KRTP-81M (vyrobeno 14 ks)

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Muzejní exponáty[editovat | editovat zdroj]

Anténní sestava KRTP-81 RAMONA se nachází v německém letéckém muzeu na bývalém letišti Berlín-Gatow.[10]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Základní technické parametry KRTP 81/83 RAMONA[11]
Typ RAMONA RAMONA-M
Počet cílů RL 20 klasických 20 klasických,
pulsní doppler F-15, F-16, E-3 AWACS
Počet cílů IFF/SIF 20 SIF/IFF až 40
Výstupní data poloha cíle
Měřené veličiny délka impulsu
opakovací kmitočet
polarizace polarizace H/V kanálů
vysílací kmitočet cíle
– vnitroinmpulzní modulace
Počet měřících kanálů 5 7
Záznam SIF ne ano
Frekvenční pásmo 0,8 – 18 GHz
Citlivost -120 dBW
Doba rozvinutí a svinutí systému 4 až 12 hodin v závislosti na terénu
Vybavení analyzátor počítač RODAN
snímač a děrovač magnetická kazeta
– stabilizátor kmitočtu na vlnových délkách 3 až 23 cm
Chlazení výměník vzduch/vzduch

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ KOPP, Carlo. Warsaw Pact / Russian Emitter Locating Systems / ELINT Systems [online]. Air Power Australia, 2008-05-21 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ PROF. ING.BEZOUŠEK, Pavel; ING. ŠPÁS, Václav; ING. NEKUT, Karel. Historie radiolokační techniky v Československu. [s.l.]: Univerzita Pardubice, 2013. ISBN 978-80-7395-693-6. Kapitola Korelační pátráč KOPÁČ, s. 109–113. 
  3. ↑ VÁVRA, Jan. Závody ve zbrojení. Jak Československo zasáhlo do studené války | Byznys [online]. Lidovky.cz, 2018-09-13 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e KRTP-81 Ramona [online]. AvtoExport [cit. 2022-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. ↑ a b Historie radiolokační techniky v Československu, s. 109.
  6. ↑ Historie radiolokační techniky v Československu, s. 104.
  7. ↑ Historie radiolokační techniky v Československu, s. 110–111.
  8. ↑ Historie radiolokační techniky v Československu, s. 111.
  9. ↑ a b Historie radiolokační techniky v Československu, s. 110.
  10. ↑ MENNERICH, Daniel. Berlin - Militärhistorisches Museum Flugplatz Berlin-Gatow - Ramona passive sensor [online]. 2015-07-09 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Historie radiolokační techniky v Československu, s. 206.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOFMAN, Jiří; BAUER, Jan. Tajemství radiotechnického pátrače TAMARA. Praha: Sdělovací technika, 2003. 271 s. ISBN 80-85831-09-0. 
  • PROF. ING.BEZOUŠEK, Pavel; ING. ŠPÁS, Václav; ING. NEKUT, Karel. Historie radiolokační techniky v Československu. [s.l.]: Univerzita Pardubice, 2013. ISBN 978-80-7395-693-6. Kapitola Korelační pátráč KOPÁČ, s. 109–113. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=KRTP-81_RAMONA&oldid=23541545“