Justiční čekatel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Justiční čekatel je právník, absolvent právnické fakulty, který se praxí u soudu připravuje na vykonání odborné justiční zkoušky, aby se mohl stát soudcem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V období Rakouska i první republiky byl jeho obdobou auskultant, později se používalo obecné označení právní čekatel. Jako právní čekatel se ale později začal označovat pouze čekatel státního zastupitelství a po roce 1970 se objevilo specifické pojmenování justiční čekatel jen pro čekatele soudcovského místa.[1] Právní úprava justičních čekatelů byla poté postupně upravena v zákonech č. 36/1964 Sb., 335/1991 Sb. a 6/2002 Sb. Podrobnější pravidla byla obsažena v instrukcích ministerstva spravedlnosti z roku 1992 č. 125 a z roku 1997 č. 314, pak ve vyhlášce č. 303/2002 Sb.

Po zvýšení minimálního věku soudce však institut justičního čekatele pro tříletou přípravnou službu ještě před složením odborné justiční zkoušky přestal být téměř využíván[2] a na volná soudcovská místa začala byla konána výběrová řízení. Ministerstvo spravedlnosti proto v roce 2011 představilo záměr, podle nějž měl být tento institut zcela zrušen a nahrazen justičním kandidátem, právníkem s minimálně pětiletou praxí, který by vzešel z konkurzu na volné místo soudce a který by byl jmenován soudcem až po šestiměsíční stáži u soudu.[3] Ten ale nebyl realizován, naopak praxe se vrátila k justičnímu čekatelství a od roku roku 2018 je jejich výběr a přípravná služba nově rozvedena ve vyhlášce č. 382/2017 Sb.

Výběrové řízení[editovat | editovat zdroj]

Justičním čekatelem se může stát jen ten, kdo splňuje tyto předpoklady:

Zájemce o přijetí do přípravné služby justičních čekatelů musí nejdříve projít vstupním písemným testem, v němž se ověřují základní odborné znalosti uchazeče a který organizuje Justiční akademie, a být zaregistrován do centrální evidence u ministerstva spravedlnosti. Vlastní výběrové řízení vyhlašuje předseda krajského soudu po projednání s ministerstvem spravedlnosti podle očekávané potřeby obsazení volných míst v obvodu daného krajského soudu a zahrnuje další písemný test (místo tohoto testu je možné jako nutné kritérium stanovit určitý počet bodů ze vstupního testu) a pohovor před komisí příslušného krajského soudu, v němž se celkově zhodnotí předpoklady pro výkon přípravné služby justičního čekatele. Podle jejího návrhu pak předseda krajského soudu definitivně rozhodne o přijetí či nepřijetí uchazeče do přípravné služby.

Přípravná služba[editovat | editovat zdroj]

Účelem přípravné služby justičního čekatele je ho odborně připravit pro výkon funkce soudce. Vykonává se v pracovním poměru u krajského soudu a sjednává se na dobu určitou v trvání 40 měsíců. Samotná přípravná služba ale trvá tři roky, a vykonává se u okresního soudu nebo u krajského soudu jako soudu prvního stupně, kde je justiční čekatel zpravidla přidělen k jednomu soudci.

Justiční čekatel skládá při nástupu do práce do rukou předsedy krajského soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.“

Přípravná služba se řídí plánem přípravné služby, který stanoví konkrétní program přípravy justičního čekatele k odborné justiční zkoušce. Seznámení se s jednotlivými soudními agendami je zajištěno tím, že ho předseda soudu, u kterého je justiční čekatel zrovna umístěn, postupně zařazuje do jednotlivých soudních oddělení. Během přípravné služby má justiční čekatel povinnost řídit se pokyny předsedy soudu a určeného školitele, plnit jimi uložené úkoly, účastnit se výchovně vzdělávacích akcí a doplňovat si samostudiem své odborné znalosti.

Součástí přípravné služby jsou nejdříve Justiční akademií zajišťované adaptační kurzy, které seznámí justičního čekatele s jejím vlastním průběhem a poté v jejím průběhu i další semináře, přednášky, soustředění a cvičení. Nejdůležitějším odborným a pedagogickým článkem přípravné služby justičního čekatele je školitel, což je zkušený soudce, jmenovaný za tímto účelem předsedou soudu, který by měl justičního čekatele nejen odborně vést, ale vštěpovat mu i zásady profesní etiky. Přípravnou službu pak celkově koordinuje poradní sbor, jako poradní orgán předsedy krajského soudu složený ze soudců působících v obvodu tohoto krajského soudu, který především pravidelně vypracovává návrh hodnocení justičního čekatele. Po skončení přípravné služby pak vypracuje návrh jeho závěrečného hodnocení, který se přikládá k žádosti justičního čekatele o povolení vykonat justiční zkoušku.

Do doby přípravné služby justičního čekatele se započítává doba výkonu funkce soudce Ústavního soudu, asistenta soudce, státního zástupce, právního čekatele, asistenta státního zástupce, praxe advokáta, advokátního koncipienta, notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, asistenta Veřejného ochránce práv a samostatná legislativní činnost zaměstnance ministerstva spravedlnosti s vysokoškolským magisterským vzděláním v oblasti práva. Ministerstvo spravedlnosti na žádost započte i dobu, maximálně však dvou let, jiné právnické činnosti, jestliže za jejího trvání byly získány zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce.

Po složení odborné justiční zkoušky[editovat | editovat zdroj]

Jestliže chce být justiční čekatel s odbornou justiční zkouškou jmenován soudcem, musí ještě projít výběrovým řízením na pozici kandidáta na funkci soudce, které pro určité obvody krajských soudů organizuje Justiční akademie. Zahrnuje písemnou část ve formě případové studie zaměřené na ustálenou judikaturu v uchazečem zvolené oblasti práva, psychologicko-diagnostické vyšetření pro posouzení osobnostní způsobilosti, prováděné ministerstvem vybranými odbornými psychologickými pracovišti, a ústní část před komisí ministerstva spravedlnosti. S úspěšným justičním čekatelem uzavře předseda daného soudu pracovní smlouvu na dobu neurčitou (s jinými uchazeči se uzavírají smlouvy jako s vyšším soudním úředníkem) a po dvou letech přípravy, jejíž součástí je i stáž u krajského, příp. okresního soudu, může projít závěrečnou fází v podobě simulovaného soudního jednání. Je-li hodnocena justiční komisí krajského soudu kladně, může být navržen ke jmenování soudcem.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 156/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců
  2. Přehled o počtech soudců, státních zástupců, příslušníků VS a ostatních zaměstnanců kapitoly MSp (k 1.6.2014) [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2014-08-22 [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  3. Pospíšil chce nové soudce z výběrových řízení, po pěti letech právní praxe. iDNES.cz [online]. 2011-01-13 [cit. 2011-06-08]. Dostupné online. 
  4. Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 7/2017 ze dne 23. 11. 2017 o postupu při výběru kandidátů na funkci soudce a postupu při předkládání podnětů ke jmenování do funkce soudce

Právní úprava[editovat | editovat zdroj]

  • Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích
  • Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 382/2017 Sb., o výběru, přijímání a přípravné službě justičních čekatelů a o odborné justiční zkoušce

Související články[editovat | editovat zdroj]