Jurij Alexandrovič Orlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jurij Alexandrovič Orlov
Orlov Yu A.jpg
Narození 31. květnajul. / 12. června 1893greg.
Syzraň
Úmrtí 2. října 1966 (ve věku 73 let)
Moskva
Alma mater Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity
Pracoviště Permská státní universita
Lomonosovova univerzita
Paleontologický ústav Ruské akademie věd
Obory zoologie a paleontologie
Ocenění Leninův řád
Leninova cena
Řád rudého praporu práce
zasloužilý vědecký pracovník RSFSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jurij Alexandrovič Orlov (rusky Юрий Александрович Орлов; 12. června 1893, Tomyševo, Simbirská gubernie – 2. října 1966, Moskva) byl ruský zoolog–paleontolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1911 nastoupil na matematicko–fyzikální fakultu univerzity v Petrohradě. Zoologii a anatomii ho vyučoval histolog Alexej Alexejevič Zavarzin. V roce 1917 absolvoval na katedře přírodních věd. Od roku 1916 do roku 1924 učil na lékařské fakultě Permské univerzity – i během občanské války; byl jedním z prvních zaměstnanců Permské univerzity a učitelů katedry histologie. Spolu s dalšími učiteli byl během ústupu Kolčaka evakuován na Tomskou univerzitu (1919–1920).[1]

V letech 1924 až 1935 vyučoval na Institutu výzkumu mozku a Vojenské lékařské akademii v Leningradu (jako docent na katedře cytologie a histologie). Oblast jeho vědeckého zájmu v této době zahrnovala studium nervového systému členovců. Od roku 1925 začal studovat paleontologii, o kterou se zajímal už od mládí.

Od roku 1939 přednášel na Moskevské státní univerzitě. V roce 1939 se stal řádným členem Moskevské společnosti přírodovědců. Od roku 1943 byl vedoucím oddělení paleontologie na geologické fakultě Moskevské univerzity. V letech 1945–1966 působil jako ředitel Paleontologického ústavu Akademie věd SSSR .

Je pohřben na Novoděvičím hřbitově. V roce 1966 bylo na jeho počest pojmenováno moskevské paleontologické muzeum.

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Počátek jeho vědecké činnosti byl věnován komparativní morfologii nervového systému zvířat. Později začal studovat evoluční vývoj mozku na materiálech fosilních savců. Pak přešel zcela k paleontologickým studiím. V roce 1928 objevil v Pavlodaru naleziště pozůstatků neogenní fauny jménem «Husí přelet».[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Орлов, Юрий Александрович na ruské Wikipedii.

  1. СМЕТАНИН, Андрей. День коммуны: эпизод из томской эвакуации Пермского университета. Звезда [online]. 9. června 2016 [cit. 23.května 2019]. Roč. 2016. Dostupné online. (ruština) 
  2. KOČENOV, B. G. In: БАРСКОВ, И. С. 200 лет отечественной палеонтологии 1809-2009. Материалы Всероссийского совещания 20-23 октября 2009 года.. [s.l.]: Alexander Doweld, 2009. ISBN 9785903825066. S. 61.