Přeskočit na obsah

Jotvingové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jotvingie (Sudúva a Dainava)
Sūdawa
Dainava
7. století1442 Polské království (1385–1569) 
Stát Řádu německých rytířů 
Volyňské knížectví 
Litevské velkoknížectví 
Geografie
Mapa
Baltské kmeny okolo roku 1200
Nenurodyta
Skomandburk (okolo 12601281)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Baltové
Následující
Polské království (1385–1569) Polské království (1385–1569)
Stát Řádu německých rytířů Stát Řádu německých rytířů
Volyňské knížectví Volyňské knížectví
Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví

Jotvingové,[1] Jatvingové,[2] Jatvěgové,[3] Jačvingové nebo Jatvězi[4] či Súduvé[5] (litevsky Jotvingiai nebo Sūduviai; lotyšsky Jātvingi; polsky Jaćwingowie; bělorusky Яцвягі, Jacvjahi; německy Sudauer) byl baltský kmen, který měl ve 13. století blízké vazby s Litevci a Prusy.

Příslušníci tohoto národa mluvili jotvingštinou (někdy také súduvština), mrtvým západobaltským jazykem z indoevropské jazykové rodiny, který měl velmi blízko k pruštině. Poslední záznamy o kmeni Jotvingů pochází z 19. století,[6] kdy byl tento kmen podmaněn a částečně vyhlazen Germány a užívání jejich jazyka bylo zakázáno.

Národ Jotvingů žil v zemích Súduva (lit. Suvalkija) a Dainava (Dzūkija), které ležely kolem středního toku Němenu. Dnes tato oblast odpovídá většině území Podleského vojvodství v Polsku a částem Litvy a Hrodenské oblasti v Bělorusku.

  1. http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=AVS500044&skr=2012&fak=11210&stev_print=on
  2. Archivovaná kopie. lotyssko.unas.cz [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-10. 
  3. KOSMAN, Marceli. Dějiny Polska. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 452 s. ISBN 978-80-246-1842-5. Kapitola Jagellonský stát (1386-1572), s. 67. 
  4. http://www.vylustim.cz/?hledat=Jatvingov%E9
  5. ERHART, Adolf. Baltské jazyky. Praha: Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1984. Dostupné online. Kapitola Úvod. Baltové a baltské jazyky, s. 9. 
  6. Sabaliauskas, A., Mes Baltai / We, the Balts (1995), Vilnius, Lithuania: Science and Encyclopedia Publishers, p 80

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]