Přeskočit na obsah

Josef Schmiderer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Josef Schmiderer
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1880 – 1885
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub pokroku - mladoněmci)

Narození20. července 1845
Maribor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. března 1927 (ve věku 81 let)
Štýrský Hradec
RakouskoRakousko Rakousko
RodičeJosef Schmiderer
Alma materUniverzita Štýrský Hradec
Profesepolitik a poslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Schmiderer (20. července 1845 Maribor[1]16. března 1927 Štýrský Hradec[1][2]) byl rakouský politik německé národnosti ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Působil jako politik.[1] Byl členem obecní rady i okresního zastupitelstva v Mariboru. Byl rovněž zvolen na Štýrský zemský sněm, kde po osmnáct let zasedal i v zemském výboru.[2]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1880 za kurii městskou ve Štýrsku, obvod Maribor, Slovenska Bistrica atd.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Dr. Josef Schmiderer, statkář, bytem Maribor.[4]

Na Říšské radě vstoupil koncem listopadu 1880 do mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[5]

Zemřel v březnu 1927.[2]

Jeho bratr Johann Schmiderer byl v letech 1902–1919 starostou Mariboru.[6] Další člen tohoto rodu, Josef Schmiderer starší, zasedal v roce 1848 v Ústavodárném Říšském sněmu za Maribor.

  1. a b c Dr . Josef Schmiderer [online]. STMK. Landesbibliothek: Steir. Bibliographie [cit. 2015-08-21]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c Wien. Neue Freie Presse. Březen 1927, čís. 22451, s. 5. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=434&size=45
  5. Parlamentarisches. Das Vaterland. Prosinec 1880, čís. 331, s. 6. Dostupné online. 
  6. Marburg. Neue Freie Presse. Duben 1902, čís. 13508, s. 3. Dostupné online.