Josef Lanner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Lanner
Základní informace
Narození 12. dubna 1801
Sankt Ulrich
Úmrtí 14. dubna 1843 (ve věku 42 let)
Döbling
Povolání dirigent, hudební skladatel a houslista
Nástroje housle
Děti August Lanner a Katharina Lanner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Lanner, také uváděný jako Joseph Lanner[1] (12. dubna 1801, Vídeň14. dubna 1843, Vídeň), byl rakouský hudební skladatel.[2] Skládal hlavně valčíky a polky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině rukavičkáře. S hudbou se potkal v nedalekém lokále, kam rád chodil jeho otec a kde hrál Michael Pamer. Mladý Lanner zatoužil hrát na housle a Pamer se ho ujal jako učitel. Poté ho zařadil do své kapely. Otec ze začátku na synův zájem o hru na housle hleděl s nevolí, ale když se zraněný vrátil z války s Francií a krátce na to vlivem hospodářských problémů země zkrachoval, nedělal už synovi žádné překážky.

Jako 18letý se Lanner osamostatnil a spolu s Karlem a Jánem Drahánkem založil vlastní trio (2 housle a kytara). První veřejné vystoupení měli ve vídeňském Prátru roku 1819. Koncem roku přijal Lanner dalšího člena, Johanna Strausse. Postupně dál rozšiřoval svou kapelu, která byla v roce 1824 už 12členná. Poté kapelu rozdělil na víc těles, a nevedl je už celý večer, ale pendloval mezi nimi. Ve Vídni rychle rostla jeho popularita. V roce 1829 se stal hudebním ředitelem dvorních bálů (K.K. Hoffbalmusikdirector). Zemřel v roce 1843 na tyfus.

Hlavní Lannerův přínos spočíval v tom, že upustil od šablony 8 opakujících se valčíkových taktů (typických pro taneční valčík té doby) a začal komponovat různě motivy, které do sebe plynule přecházely.

Jeho nejznámější díla jsou Pesther Walzer, Die Werber, Die Hofballtänze a Die Schönbrunner.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Joseph Lanner Gesellschaft Wien. www.josephlanner.org [online].  [cit. 2016-06-15]. Dostupné online.  
  2. Joseph Lanner (1801-1843). www.planet-vienna.com [online].  [cit. 2016-06-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]