Josef Grohmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Grohmann

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1885 – 1889
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 29. srpna 1821
Kunratice u Cvikova
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. prosince 1888
Kunratice u Cvikova
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Grohmann (29. srpna 1821 Kunratice u Cvikova[1]5. prosince 1888 Kunratice u Cvikova[2][1]) byl rakouský politik německé národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako hostinský v Kunraticích. Od roku 1870 byl členem okresního výboru. Byl okresním tajemníkem a roku 1887 se stal předsedou okresního výboru.[1] Byl obecním starostou.[2]

V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích volbách v listopadu 1885 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Česká Lípa, Mimoň, Hajda, Cvikov.[3] Kandidoval jako nezávislý německý kandidát. Orientován byl jako německý liberál (tzv. Ústavní straně, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[4] V lednu 1887 byl prohlášen za vystouplého ze sněmu. Šlo o součást pasivní rezistence, kdy němečtí poslanci protestovali proti nenaplnění jejich státoprávních a jazykových požadavků a fakticky zahájili bojkot sněmu.[5] Manifestačně byl opět zvolen v září 1887.[6]

Zemřel v prosinci 1888.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 80. (česky) 
  2. a b c Hof- und Personal-Nachrichten. Die Presse. Prosinec 1888, čís. 342, s. 9. Dostupné online. 
  3. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/3/stenprot/001schuz/s001002.htm
  4. Leitmeritzer Zeitung, 11. 11. 1885, s. 6.
  5. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/4/stenprot/025schuz/s025001.htm
  6. Die Presse, 12. 9. 1887, s. 2.