Josef Antonín Jíra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Antonín Jíra

Josef Antonín Jíra
Narození 19. července 1868
Heřmanova Huť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. ledna 1930 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Antonín Jíra (19. července 1868 Heřmanova Huť u Stříbra22. ledna 1930 Praha) byl český archeolog a sběratel, který působil především na území Prahy a konkrétně Prahy 6, která se i jeho zásluhou stala územím s velkým množstvím zásadních archeologických výzkumů a nálezů. Vedle terénní a vědecké činnosti se věnoval i popularizaci archeologie především formou výstav (od roku 1912 jeho vila Hanspaulka prakticky fungovala jako archeologické muzeum).

Začal sice studovat lékařství na LF UK, ale brzy se u něj oživil již dřívější zájem o archeologii a studium medicíny proto nedokončil. V roce 1895 se stal asistentem profesora L. Niederleho v Národopisném muzeu českoslovanském. V roce 1900 si byl z existenčních důvodů nucen najít práci ve státních službách. Do roku 1920 proto pracoval v účtárně c. k. zemského finančního ředitelství (zde byl zaměstnán i další významný soudobý archeolog Karel Buchtela).

Ve svých volných chvílích se ovšem i nadále věnoval archeologickým terénním pracím a sběratelství a to především v oblasti dnešní Prahy 6, kde bydlel. Z jeho četných výzkumů v Bubenči, Dejvicích, Podbabě, na Hanspaulce, je za nejvýznamnější považován výzkum v Šárce, který mu umožnil vytvořit vývojové schéma českého neolitu, které poprvé zveřejnil v roce 1910 ve studii Malovaná keramika neolithická v Čechách a i českého eneolitu (studie O keramice nordické a durynské).

Působil v několika archeologických organizacích: od srpna 1897 byl správcem sbírek Společnosti přátel starožitností, dále Archeologické komise ČAVU, členem Ústřední komise pro zachování památek ve Vídni a členem Antropologické komise Akademie v Krakově.

V roce 1920 se díky podpoře L. Niederleho mohl začít opět plně věnovat archeologii, když se stal státním konzervátorem archeologických památek pro Čechy v nově vzniklém Státním archeologickém ústavu v Praze. Ve 20. letech prokopal např. slovanský mohylník u Hlohoviček nebo pohřebiště z doby římské u Třebusic.

Své rozsáhlé sbírky věnoval dejvické obci a ty se později staly základem pro archeologické sbírky Muzea hl. m. Prahy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fridrichová, Marie 1980: J. A. Jíra. Archaeologica Pragensia 1, 3-7.
  • JÍRA, Josef Antonín. Malovaná keramika neolithická v Čechách : Předneseno na 3. archeologickém sjezdu v Boskovicích dne 1. srpna 1909. Olomouc : Pravěk, 1910. Dostupné online.  
  • Jíra, J.A. 1910: O keramice nordické a durynské. Pravěk 6, 162—206.
  • JÍRA, Josef Antonín. Předběžná zpráva o výzkumu v Podbabě a v Šárce podniknutém Společností přátel starožitností českých v Praze. Praha : Společnost přátel starožitností českých, 1898. Dostupné online.  
  • Sklenář, Karel 2005: Praha archeologická; Historie archeologického výzkumu Prahy. In: Lutovský, Michal, Smejtek, Lubor a kol.: Pravěká Praha. Praha. (passim)