Jom Jerušalajim
| Den Jeruzaléma | |
|---|---|
 Den Jeruzaléma u Zdi nářků | |
| Oficiální název | hebrejsky: יום ירושלים (Jom Jerušalajim) |
| Slavený | izraelskými Židy, zejména pak náboženskými sionisty |
| Druh | židovský |
| Význam a smysl | Sjednocení Jeruzaléma po šestidenní válce pod izraelskou správu. |
| Začátek | 28. ijar |
| Rok 2023 | 19. květen |
| Rok 2024 | 5. červen |
| Rok 2025 | 26. květen |
Jom Jerušalajim (hebrejsky: יום ירושלים, doslova Den Jeruzaléma) je izraelským národním svátkem, který je spojen s připomínkou sjednocení Jeruzaléma v průběhu šestidenní války v roce 1967. Svátek připadá na 28. ijar a provází jej sváteční ceremoniály v Jeruzalémě.
Historické souvislosti svátku
[editovat | editovat zdroj]Podle plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 měla kromě izraelského a palestinského státu existovat také mezinárodní zóna, která by zahrnovala Jeruzalém a okolí. Během První arabsko-izraelské války, která se odehrála o rok později, však východní Jeruzalém (včetně Starého Města) zabralo Jordánsko, zatímco západní Jeruzalém získal Izrael. Jeruzalém tak zůstal na dalších 19 let rozdělen a po tuto dobu byly ve východní části města ničeny židovské památky.
Zlom nastal až během šestidenní války, kdy bylo Staré Město dobyto izraelským vojskem, Jeruzalém byl sjednocen, a Židům tak byl opět umožněn přístup ke Zdi nářků.
Vyhlášení svátku
[editovat | editovat zdroj] rozhodla rada vrchního rabinátu o ustanovení 28. ijaru jako dne díkuvzdání Svatému, budiž požehnán, za zázraky, které učinil v tento den a za osvobození Jeruzaléma
. O čtyři měsíce později, vyhlásila i vláda,[1] resp. Kneset,[2] 28. ijar jako svátek Jeruzaléma.
V roce 1998 byl přijat zákon o Dni Jeruzaléma,[3] který tento den vyhlašuje jako svátek a přiznává mu status "volitelného dne" (jom bechira), kdy má zaměstnanec nárok na poskytnutí volna v rámci své dovolené.
Rituály
[editovat | editovat zdroj]
28. ijar byl vyhlášen jako den díkuvzdání, nevztahují se na něj tedy omezení a zákazy platné pro zbytek období omeru.[4] Liturgie v předvečer i během svátku samotného obsahuje děkovné žalmy, které oslavují Jeruzalém (Ž 24, Ž 122, a Ž 137,5-9[5]), a také modlitby za padlé izraelské vojáky, které jsou doprovázeny sborovými zpěvy a zapálením osmnácti světel (Nerot Zikaron) za 181 padlých vojáků v bitvě o Jeruzalém.[4]
Během Jom Jerušalajim se také pořádají průvody skrze Jeruzalém, koncerty a další kulturní akce. Státní ceremoniál se koná na Giv'at ha-tachmošet, kde se odehrála bitva předcházející osvobození Jeruzaléma.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jom Jerušalajim na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků יום ירושלים na hebrejské Wikipedii a Jerusalemtag na německé Wikipedii.
- ↑ "והנצח זו ירושלים" - 40 שנה לירושלים המאוחדת
- ↑ http://lib.cet.ac.il/Pages/item.asp?item=7061
- ↑ http://www.knesset.gov.il/laws/special/heb/jerusalem_day_law.htm
- ↑ a b NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefar, 1992. ISBN 80-900895-3-4. S. 73.
- ↑ Tento úryvek začíná slovy „Jestliže na tebe zapomenu, Jeruzaléme…“
