Přeskočit na obsah

John Campbell, 4. vévoda z Argyllu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Campbell, 4. vévoda z Argyllu
Portrét 4. vévody z Argyllu z roku 1767 (Thomas Gainsborough, Skotské národní galerie)
Portrét 4. vévody z Argyllu z roku 1767 (Thomas Gainsborough, Skotské národní galerie)
Narození1693
Skotsko
Úmrtí9. listopadu 1770 (ve věku 76–77 let)
Londýn
Povolánípolitik
OceněníŘád bodláku
ChoťMary Campbell of Mamore (od 1720)[1][2]
DětiJohn Campbell[1]
Lord Frederick Campbell[1]
Mary Earle[3]
unknown child Campbell[3]
unknown child Campbell[3]
Lady Caroline Campbell[3][1]
… více na Wikidatech
RodičeJohn Campbell of Mamore a Elizabeth Elphinstone[3]
RodCampbellové
PříbuzníJohn Campbell, 7th Duke of Argyll, George Campbell, 6. vévoda z Argyllu[1], Charlotte Campbell Bury, Augusta Campbell[3] a George John Campbell, Earl of Campbell[3] (vnoučata)
FunkceMember of the House of Lords of Great Britain
poslanec 7. parlamentu Velké Británie
poslanec 8. parlamentu Velké Británie
poslanec 9. parlamentu Velké Británie
poslanec 6. parlamentu Velké Británie
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Campbell, 4. vévoda z Argyllu (John Campbell, 4th Duke of Argyll, 4th Marquess of Kintyre and of Lorne, 4th Earl of Campbell and of Cowall, 4th Lord Inverary, Mull, Morvern and Tirie) (16939. listopadu 1770) byl skotský šlechtic, britský generál a politik. Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se dynastických válek 18. století, dlouhodobě byl také poslancem Dolní sněmovny. Po vzdáleném příbuzenstvu zdědil v roce 1761 rozsáhlý majetek ve Skotsku a titul vévody z Argyllu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého skotského klanu Campbellů, patřil k vedlejší linii vévodů z Argyllu. Pocházel z početné rodiny Johna Campbella (1660–1729), dlouholetého poslance Dolní sněmovny. Od roku 1710 sloužil v armádě a ještě za války o španělské dědictví dosáhl hodnosti podplukovníka. Od mládí souběžně zastával hodnosti u dvora, od roku 1714 byl komořího krále Jiřího I. a později i Jiřího II. V roce 1713 byl poprvé zvolen do Dolní sněmovny, kde pak až do roku 1761 zastupoval několik volebních obvodů ve Skotsku, patřil ke straně whigů. Souběžně nadále sloužil v armádě, za války o rakouské dědictví bojoval v bitvě u Dettingenu, během této války dosáhl hodností brigádního generála (1743), generálmajora (1744) a generálporučíka (1747).

V roce 1761 se po bratranci Archibaldovi dědicem titulu vévody z Argyllu spolu s rozsáhlým majetkem ve Skotsku. Šlechtické tituly platily pouze pro Skotsko, ale v letech 1761–1770 zasedal ve Sněmovně lordů jako reprezentant skotských peerů. Zastával čestnou hodnost guvernéra v Limericku (1761–1770) a v roce 1765 dosáhl hodnosti generála. V roce 1762 byl jmenován členem Tajné rady a v roce 1765 obdržel skotský Řád bodláku.

Jeho manželkou byla Mary Bellenden (1685–1736), která pocházela ze skotské rodiny hrabat z Roxburghe. Z jejich manželství pocházelo pět dětí, z nichž dvě zemřely v dětství. Pokračovatelem rodu byl syn John Campbell, 5. vévoda z Argyllu (1723–1806), který v armádě dosáhl hodnosti polního maršála. Dcera Caroline (1721–1803) byla manželkou státníka Henryho Seymour-Conwaye.

  1. a b c d e Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]