John Campbell, 4. vévoda z Argyllu
| John Campbell, 4. vévoda z Argyllu | |
|---|---|
 Portrét 4. vévody z Argyllu z roku 1767 (Thomas Gainsborough, Skotské národní galerie) | |
| Narození | 1693 Skotsko |
| Úmrtí | 9. listopadu 1770 (ve věku 76–77 let) Londýn |
| Povolání | politik |
| Ocenění | Řád bodláku |
| Choť | Mary Campbell of Mamore (od 1720)[1][2] |
| Děti | John Campbell[1] Lord Frederick Campbell[1] Mary Earle[3] unknown child Campbell[3] unknown child Campbell[3] Lady Caroline Campbell[3][1] … více na Wikidatech |
| Rodiče | John Campbell of Mamore a Elizabeth Elphinstone[3] |
| Rod | Campbellové |
| Příbuzní | John Campbell, 7th Duke of Argyll, George Campbell, 6. vévoda z Argyllu[1], Charlotte Bury, Augusta Campbell[3] a George John Campbell, Earl of Campbell[3] (vnoučata) |
| Funkce | Member of the House of Lords of Great Britain poslanec 7. parlamentu Velké Británie poslanec 8. parlamentu Velké Británie poslanec 9. parlamentu Velké Británie poslanec 6. parlamentu Velké Británie … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Campbell, 4. vévoda z Argyllu (John Campbell, 4th Duke of Argyll, 4th Marquess of Kintyre and of Lorne, 4th Earl of Campbell and of Cowall, 4th Lord Inverary, Mull, Morvern and Tirie) (1693 – 9. listopadu 1770) byl skotský šlechtic, britský generál a politik. Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se dynastických válek 18. století, dlouhodobě byl také poslancem Dolní sněmovny. Po vzdáleném příbuzenstvu zdědil v roce 1761 rozsáhlý majetek ve Skotsku a titul vévody z Argyllu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starobylého skotského klanu Campbellů, patřil k vedlejší linii vévodů z Argyllu. Pocházel z početné rodiny Johna Campbella (1660–1729), dlouholetého poslance Dolní sněmovny. Od roku 1710 sloužil v armádě a ještě za války o španělské dědictví dosáhl hodnosti podplukovníka. Od mládí souběžně zastával hodnosti u dvora, od roku 1714 byl komořího krále Jiřího I. a později i Jiřího II. V roce 1713 byl poprvé zvolen do Dolní sněmovny, kde pak až do roku 1761 zastupoval několik volebních obvodů ve Skotsku, patřil ke straně whigů. Souběžně nadále sloužil v armádě, za války o rakouské dědictví bojoval v bitvě u Dettingenu, během této války dosáhl hodností brigádního generála (1743), generálmajora (1744) a generálporučíka (1747).
V roce 1761 se po bratranci Archibaldovi dědicem titulu vévody z Argyllu spolu s rozsáhlým majetkem ve Skotsku. Šlechtické tituly platily pouze pro Skotsko, ale v letech 1761–1770 zasedal ve Sněmovně lordů jako reprezentant skotských peerů. Zastával čestnou hodnost guvernéra v Limericku (1761–1770) a v roce 1765 dosáhl hodnosti generála. V roce 1762 byl jmenován členem Tajné rady a v roce 1765 obdržel skotský Řád bodláku.
Jeho manželkou byla Mary Bellenden (1685–1736), která pocházela ze skotské rodiny hrabat z Roxburghe. Z jejich manželství pocházelo pět dětí, z nichž dvě zemřely v dětství. Pokračovatelem rodu byl syn John Campbell, 5. vévoda z Argyllu (1723–1806), který v armádě dosáhl hodnosti polního maršála. Dcera Caroline (1721–1803) byla manželkou státníka Henryho Seymour-Conwaye.
