Jiří Stodůlka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Jiří Stodůlka
Jiří Stodůlka.jpg

1. senátor za obvod č. 80 – Zlín
Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 19. listopadu 2006
Předchůdce Senát PČR vznikl
Nástupce Jana Juřenčáková

Radní města Otrokovice
Ve funkci:
1990 – 2000
Stranická příslušnost
Členství KDU-ČSL

Narození 7. února 1950 (69 let)
Československo Československo
Národnost česká
Choť ženatý
Děti dvě dcery a tři synové
Alma mater VUT v Brně
Profese politik, energetik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Stodůlka (* 7. února 1950)[1] je český politik a energetik, bývalý senátor za obvod č. 80 – Zlín a člen KDU-ČSL.

Vzdělání, profese a rodina[editovat | editovat zdroj]

Dálkově vystudoval energetiku na Vysokém učení technickém v Brně,[2] poté až do vstupu do senátu pracoval jako energetik.[3] Je ženatý, má dvě dcery a tři syny.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1990-2000 působil jako zastupitel a radní města Otrokovice, na tento post v roce 2000 rezignoval.[4] V roce 1999 kandidoval na místopředsedu KDU-ČSL, avšak nebyl zvolen.[5]

Ve volbách 1996 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil občanský demokrat Zdeněk Dostál v poměru 31,48 % ku 29,48 % hlasů. Ve druhém kole však vyhrál Stodůlka s 60,16 % hlasů.[6] V senátu vykonával funkci místopředsedy Ústavně-právního výboru (1996-2000), od roku 1998 zasedal v Mandátovém a imunitním výboru a od téhož roku předsedal Komisi Senátu pro Ústavu České republiky.

Ve volbách 2000 svůj mandát obhájil, přestože jej v prvním kole předčil tehdejší starosta Otrokovic Stanislav Mišák v poměru 39,25 % ku 33,93 % hlasů. Druhé kolo vyhrál křesťanský demokrat s 51,01 % hlasů.[7] V horní komoře usedl opět do Ústavně-právního výboru, pokračoval v předsednictví rozšířené Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury a stal se místopředsedou senátorského klubu KDU-ČSL, kde v letech 2002-2006 zastával post 1. místopředsedy. Angažoval se také zase v Mandátovém a imunitním výboru.


Ve volbách 2006 opět kandidoval na post senátora, tentokráte vyhrál první kolo se ziskem 23,01 % hlasů oproti nezávislé Janě Juřenčákové, která získala 19,18 % hlasů. Ve druhém kole obdržel 41,41 % hlasů, což na obhajobu mandátu nestačilo a do horní komory byla zvolena Juřenčáková.[8]

V lednu 2007 nastoupil jako náměstek ministra a předsedy Legislativní rady vlády na Úřad vlády, v lednu 2009 pak jako 1. náměstek ministra a státní tajemník na Ministerstvo pro místní rozvoj.

Do roku 2010 působil jako generální sekretář KDU-ČSL.

Aféra „zákon za milión“[editovat | editovat zdroj]

Redaktoři Mladé fronty DNES se rozhodli vyzkoušet odolnost vedoucích pracovníků stranických sekretariátů před lákavými nabídkami ze strany lobbistů kvůli změně zákona. Jednalo se o tehdy o změně loterijního zákona, KDU-ČSL proti hazardu silně brojila. Stodůlka jako tehdejší generální sekretář strany se s redaktory, představujícími majitele sítě heren, dvakrát sešel. Z jeho chování vyplývalo, že by nabídku milion za změnu loterijního zákona přijal, avšak po poradě s tehdejším předsedou Cyrilem Svobodou odmítl.[9] V září 2009 na post kvůli této kauze rezignoval.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Senát 1996-1998
  2. LIBIGER, Milan. Osm kandidátů, jedno místo. Mladá fronta DNES. 25-8 2006, s. 3. ISSN 1210-1168. 
  3. Kandidátní listina 1996
  4. vc. Stodůlka opustil zastupitelstvo. Mladá fronta DNES. 14-12 2000, s. 2. ISSN 1210-1168. 
  5. KDU-ČSL. Mladá fronta DNES. 17-5 1999, s. 2. ISSN 1210-1168. 
  6. Volby 1996
  7. Volby 2000
  8. Volby 2006
  9. Vyzkoušel jsem politiky, co všechno udělají za milion
  10. Generální sekretář KDU-ČSL Jiří Stodůlka rezignoval

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]