Jezerní paní (opera)
Jezerní paní | |
---|---|
La donna del lago | |
Žánr | opera seria |
Skladatel | Gioacchino Rossini |
Libretista | Andrea Leone Tottola |
Počet dějství | 2 |
Originální jazyk | italsky |
Literární předloha | Walter Scott: Jezerní paní (The Lady of the Lake) |
Datum vzniku | 1819 |
Premiéra | 24. října 1819, Neapol, Teatro San Carlo |
Česká premiéra | 10. prosince 1824, Brno, Divadlo Reduta |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jezerní paní (italsky La donna del lago, též Jezerní panna či Dáma z jezera) je opera seria Gioacchina Rossiniho z roku 1819. Libreto napsal Andrea Leone Tottola na motivy stejnojmenné poémy Waltera Scotta (The Lady of the Lake) z roku 1810. Byla to první opera na Scottův námět.
Opera měla premiéru v divadle Teatro di San Carlo v Neapoli 24. října 1819 pod skladatelovou taktovkou. V Londýně byla uvedena v únoru 1823. Ve Spojených státech amerických byla poprvé uvedena v New Orleans v červnu 1829. Po více než jednom století zapomnění byla znovu uvedena ve Florencii v roce 1958. Od té doby byla hrána na nejpřednějších světových scénách a několikrát nahrána.
V českých zemích byla poprvé hrána německy v Brně v budově dnešního Divadla Reduta dne 10. prosince 1824.[1] Roku 1825 byla hrána také v pražském Stavovském divadle.[2] V češtině dosud tato opera inscenována nebyla.
Osoby a obsazení premiéry
[editovat | editovat zdroj]Postava | typ hlasu | Představitel při premiéře 24. října 1819 |
---|---|---|
Elena, jezerní paní | soprán | Isabella Colbranová |
Malcolm Groeme | alt | Benedetta Rosmunda Pisaroni |
Uberto, ve skutečnosti Giacomo (král Jakub V. Skotský) | tenor | Giovanni David |
Douglas d’Angus, Elenin otec a bývalý poručník krále Jakuba | bas | Michele Benedetti |
Rodrigo di Dhu, vůdce klanu horalů | tenor | Andrea Nozzari |
Serano | tenor | Gaetano Chizzola |
Albina | mezzosoprán | Maria Manzi |
Bertram | bas | Massimo Orlandini |
ovčáci, lovci, králova družina, horalé, venkované - sbor |
Děj opery
[editovat | editovat zdroj]První jednání
[editovat | editovat zdroj]První scéna
[editovat | editovat zdroj]Pastýři zpívají v podvečer na břehu jezera Loch Katrine ve Skotsku. Z lesů je slyšet zpěv lovců. Přes jezero přijíždí na loďce Elena a zpívá o svém milém Malcolmovi. Na břehu se setkává se skotským králem Jakubem, který se představí jako Uberto. Elena považuje Uberta za zbloudilého lovce a pozve jej k sobě domů.
Druhá scéna
[editovat | editovat zdroj]Po příjezdu do Elenina domova poznává Uberto v Elenině otci svého bývalého poručníka Douglase, který se přidal na stranu horalských povstalců. Elena se má podle otcovy vůle stát nevěstou vůdce povstalců Rodriga.
Třetí scéna
[editovat | editovat zdroj]Horalští povstalci vítají svého náčelníka - Rodriga. Ten se těší na svou nevěstu, kterou mu přivádí její otec Douglas. Oba ale zjišťují, že Elena ve skutečnosti miluje Malcolma. Přichází Serano a varuje před útokem králových vojsk. Povstalci se chystají na nadcházející bitvu.
Druhé jednání
[editovat | editovat zdroj]První scéna
[editovat | editovat zdroj]Uberto/Jakub přichází před bitvou zachránit Elenu a vyznává jí lásku. Ta ale zůstává věrná Malcolmovi. Dostane od Uberta prsten, který ji má ochránit. Objeví se Rodrigo a rozhodne se ztrestat cizince v souboji.
Druhá scéna
[editovat | editovat zdroj]Malcolm hledá svou milou a dozvídá se od Serana, že následovala svého otce, který se vydal do královského paláce jednat o uzavření míru. Rodrigo je mezitím zabit.
Třetí scéna
[editovat | editovat zdroj]Douglas žádá o mír, ale král odmítá. Vzápětí přichází Elena, které darovaný prsten zaručuje volný průchod. Zaslechne hlas Ubertův a zjišťuje, že neznámý cizinec je vlastně král Jakub.
Čtvrtá scéna
[editovat | editovat zdroj]Královský sál: král Jakub obměkčen Eleniným citem propouští v milosti Douglase i Elenina miláčka Malcolma. Je obnoven mír.
Instrumentace
[editovat | editovat zdroj]- dechové nástroje: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty.
- žesťové nástroje: 2 lesní rohy, 3 pozouny.
- bicí nástroje: 2 tympány, basový buben.
- smyčcové nástroje: první housle, druhé housle, violy, violoncela, kontrabasy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku La donna del lago na anglické Wikipedii.
- ↑ WURMOVÁ, Milada. Repertoár brněnského divadla v letech 1777–1848. Brno: ŠIFRA, k. s., 1996. 226 s. S. 106.
- ↑ SCHERL, Adolf. Bender Sebastian Josef. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1346-6. S. 60.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 155–157.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezerní paní na Wikimedia Commons