Jezerní paní (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jezerní paní
La donna del lago
Žánropera seria
SkladatelGioacchino Rossini
LibretistaAndrea Leone Tottola
Počet dějství2
Originální jazykitalsky
Literární předlohaWalter Scott: Jezerní paní (The Lady of the Lake)
Datum vzniku1819
Premiéra24. října 1819, Neapol, Teatro San Carlo
Česká premiéra10. prosince 1824, Brno, Divadlo Reduta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezerní paní (italsky La donna del lago, též Jezerní panna či Dáma z jezera) je opera seria Gioacchina Rossiniho z roku 1819. Libreto napsal Andrea Leone Tottola na motivy stejnojmenné poémy Waltera Scotta (The Lady of the Lake) z roku 1810. Byla to první opera na Scottův námět.

Opera měla premiéru v divadle Teatro di San Carlo v Neapoli 24. října 1819 pod skladatelovou taktovkou. V Londýně byla uvedena v únoru 1823. Ve Spojených státech amerických byla poprvé uvedena v New Orleans v červnu 1829. Po více než jednom století zapomnění byla znovu uvedena ve Florencii v roce 1958. Od té doby byla hrána na nejpřednějších světových scénách a několikrát nahrána.

V českých zemích byla poprvé hrána německy v Brně v budově dnešního Divadla Reduta dne 10. prosince 1824.[1] Roku 1825 byla hrána také v pražském Stavovském divadle.[2] V češtině dosud tato opera inscenována nebyla.

Osoby a obsazení premiéry[editovat | editovat zdroj]

Postava typ hlasu Představitel při premiéře 24. října 1819
Elena, jezerní paní soprán Isabella Colbranová
Malcolm Groeme alt Benedetta Rosmunda Pisaroni
Uberto, ve skutečnosti Giacomo (král Jakub V. Skotský) tenor Giovanni David
Douglas d’Angus, Elenin otec a bývalý poručník krále Jakuba bas Michele Benedetti
Rodrigo di Dhu, vůdce klanu horalů tenor Andrea Nozzari
Serano tenor Gaetano Chizzola
Albina mezzosoprán Maria Manzi
Bertram bas Massimo Orlandini
ovčáci, lovci, králova družina, horalé, venkované - sbor

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

První jednání[editovat | editovat zdroj]

První scéna[editovat | editovat zdroj]

Pastýři zpívají v podvečer na břehu jezera Loch Katrine ve Skotsku. Z lesů je slyšet zpěv lovců. Přes jezero přijíždí na loďce Elena a zpívá o svém milém Malcolmovi. Na břehu se setkává se skotským králem Jakubem, který se představí jako Uberto. Elena považuje Uberta za zbloudilého lovce a pozve jej k sobě domů.

Druhá scéna[editovat | editovat zdroj]

Po příjezdu do Elenina domova poznává Uberto v Elenině otci svého bývalého poručníka Douglase, který se přidal na stranu horalských povstalců. Elena se má podle otcovy vůle stát nevěstou vůdce povstalců Rodriga.

Třetí scéna[editovat | editovat zdroj]

Horalští povstalci vítají svého náčelníka - Rodriga. Ten se těší na svou nevěstu, kterou mu přivádí její otec Douglas. Oba ale zjišťují, že Elena ve skutečnosti miluje Malcolma. Přichází Serano a varuje před útokem králových vojsk. Povstalci se chystají na nadcházející bitvu.

Druhé jednání[editovat | editovat zdroj]

První scéna[editovat | editovat zdroj]

Uberto/Jakub přichází před bitvou zachránit Elenu a vyznává jí lásku. Ta ale zůstává věrná Malcolmovi. Dostane od Uberta prsten, který ji má ochránit. Objeví se Rodrigo a rozhodne se ztrestat cizince v souboji.

Druhá scéna[editovat | editovat zdroj]

Malcolm hledá svou milou a dozvídá se od Serana, že následovala svého otce, který se vydal do královského paláce jednat o uzavření míru. Rodrigo je mezitím zabit.

Třetí scéna[editovat | editovat zdroj]

Douglas žádá o mír, ale král odmítá. Vzápětí přichází Elena, které darovaný prsten zaručuje volný průchod. Zaslechne hlas Ubertův a zjišťuje, že neznámý cizinec je vlastně král Jakub.

Čtvrtá scéna[editovat | editovat zdroj]

Královský sál: král Jakub obměkčen Eleniným citem propouští v milosti Douglase i Elenina miláčka Malcolma. Je obnoven mír.

Instrumentace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La donna del lago na anglické Wikipedii.

  1. WURMOVÁ, Milada. Repertoár brněnského divadla v letech 1777–1848. Brno: ŠIFRA, k. s., 1996. 226 s. S. 106. 
  2. SCHERL, Adolf. Bender Sebastian Josef. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1346-6. S. 60.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]