Jevfimij (Moisejev)
| Jeho Přeosvícenost Jevfimij | |
|---|---|
| Biskup luchovický Vikář patriarchálního exarchátu Afriky | |
 | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Moskva |
| Jmenování | 18. března 2022 |
| Předchůdce | Petr (Dmitrijev) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 4. dubna 2001 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 12. dubna 2001 |
| Kněžské svěcení | 4. prosince 2003 |
| Biskupské svěcení | 20. března 2022 světitel Kirill |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Dmitrij Alexandrovič Moisejev (Дми́трий Алекса́ндрович Моисе́ев) |
| Země |  Rusko |
| Datum narození | 30. srpna 1972 (52 let) |
| Místo narození | Kaliningrad, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Moskevská duchovní akademie Lomonosova univerzita |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jevfimij (světským jménem: Dmitrij Alexandrovič Moisejev; * 30. srpna 1972, Kaliningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup luchovický a vikář patriarchálního exarchátu Afriky.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 30. srpna 1972 v Kaliningradu (dnes Koroljov) v Moskevské oblasti.[1]
Roku 1994 dokončil studium na filologické fakultě Lomonosovy univerzity v Moskvě a poté pokračoval ve studiu na Moskevském duchovním semináři, který dokončil roku 1997. Po semináři absolvoval na Moskevské duchovní akademii.[1]
Dne 4. dubna 2001 byl postřižen na monacha se jménem Jevfimij a 12. dubna byl rukopoložen na hierodiakona. Stejného roku dokončil kurz na Bernské univerzitě ve Švýcarsku.[1]
Od roku 2001 přednášel německý jazyk na Moskevském duchovním semináři a byl referentem rektora Moskevské duchovní akademie. Vedl také vydavatelskou činnost Pedagogického výboru akademie.[1]
Dne 2. června 2002 obhájil svou kandidátskou práci na téma „Misijní činnost sv. Bonifáce, osvětitele německých národů“.[1]
Dne 4. prosince 2003 byl rukopoložen na jeromonacha a 14. října 2005 mu bylo uděleno právo nosit náprsní kříž.[1]
Dne 25. dubna 2010 byl v chrámu Pokrova přesvaté Bohorodice při akademii povýšen arcibiskupem verejským Jevgenijem (Rešetnikovem) na igumena.[1]
Dne 26. července 2010 byl Svatým synodem jmenován zástupcem předsedy Vydavatelské rady Ruské pravoslavné církve.[2]
Dne 19. března 2014 jej Svatý synod jmenován rektorem Kazaňského duchovního semináře[3] a 30. května 2014 byl osvobozen od funkce zástupce předsedy Vydavatelské rady.[4]
Dne 26. října 2015 byl rozhodnutím metropolity kazaňského a tatarstánského Feofana (Ašurkova) jmenován prvním prorektorem Kazaňského duchovního semináře.[1]
Dne 4. dubna 2019 jej Svatý synod ustanovil rektorem Tulského duchovního semináře.[5]
Dne 29. prosince 2021 se stal představeným Vysoko-Petrovského monastýru v Moskvě s osvobozením od funkce rektora Tulského duchovního semináře. Stejného dne byl jmenován předsedou Synodního misijního oddělení a Pravoslavné misijní společnosti s ustanovením za biskupa luchovického a vikáře patriarchy moskevského a celé Rusi.[6]
Od 29. prosince 2021 je členem Vyšší církevní rady Ruské pravoslavné církve.[1]
Dne 25. února 2022 byl v chrámu Zjevení Páně v Moskvě povýšen metropolitou voskresenským Dionisijem (Porubajem) na archimandritu.[7]
Dne 18. března 2022 byl v chrámu Krista Spasitele v Moskvě oficiálně jmenován biskupem[8] a o dva dny později proběhla ve stejném chrámu jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita krutický a kolomenský Pavel (Ponomarjov), metropolita voskresenský Dionisij (Porubaj), metropolita tulský a jefremovský Alexij (Kutěpov), metropolita bělgorodský a starooskolský Ioann (Popov), metropolita tallinský a celého Estonska Jevgenij (Rešetnikov), metropolita kaširský Feognost (Guzikov), biskup naro-fominský Paramon (Holubka) a biskup zelenogradský Savva (Tutunov).[9]
Dne 5. dubna 2022 byl dekretem patriarchy moskevského a celé Rusi jmenován představeným chrámu svatého Mikuláše Divotvorce v Nové Slobodě (Moskva).[10]
Dne 18. července 2022 byl v Trojicko-sergijevské lávře patriarchou Kirillem uveden do funkce igumena s právem nosit igumenské žezlo.[11]
Dne 10. října 2022 se stal děkanem fakulty misií Ruské pravoslavné univerzity svatého Jana Bohoslova.
Dne 24. října 2024 byl ustanoven vikářem patriarchálního exarchátu Afriky.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 26 июля 2010 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 19 марта 2014 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 30 мая 2014 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 4 апреля 2019 год
- ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 29 декабря 2021 года
- ↑ Игумен Евфимий (Моисеев) возведен в сан архимандрита
- ↑ Состоялось наречение архимандрита Евфимия (Моисеева) во епископа Луховицкого
- ↑ В Неделю 2-ю Великого поста Святейший Патриарх Кирилл совершил Литургию в Храме Христа Спасителя и возглавил хиротонию архимандрита Евфимия (Моисеева) во епископа Луховицкого
- ↑ Епископ Луховицкий Евфимий назначен настоятелем Никольского храма в Новой Слободе
- ↑ В день 600-летия обретения мощей преподобного Сергия Радонежского Предстоятель Русской Церкви возглавил служение Литургии в Троице-Сергиевой лавре
- ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 24 октября 2024 года
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevfimij (Moisejev) na Wikimedia Commons - (rusky) Moskevský patriarchát
