Jeden den Ivana Děnisoviče
| Jeden den Ivana Děnisoviče | |
|---|---|
 | |
| Autor | Alexandr Isajevič Solženicyn |
| Původní název | Один день Ивана Денисовича |
| Země | Sovětský svaz |
| Jazyk | ruština |
| Vydavatel | New American Library |
| Datum vydání | listopad 1962 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeden den Ivana Děnisoviče (rusky Один день Ивана Денисовича) je novela ruského autora Alexandra Solženicyna vydaná původně v listopadu 1962 v sovětském časopise Novyj Mir. Děj se odehrává v pracovním táboře nedlouho před koncem stalinské éry. Autor ji napsal v roce 1959 a původní název byl Šč-854 (Jeden den jednoho mukla). Pro ruské vydání byla upravena, přesná verze vyšla poprvé ve Francii v roce 1973.
Obsah knihy[editovat | editovat zdroj]
Novela je popisem jednoho obyčejného lednového dne roku 1951 v gulagu na Sibiři, na jehož pozadí je vyprávěn životní příběh čtyřicetiletého vězně Ivana Děnisoviče Šuchova, táborové číslo Šč-854, za války odsouzeného na deset let nucených prací za velezradu[p 1]. Zachycuje drsné životní podmínky v táboře; zimu, nedostatek jídla, vztahy s dozorci i spoluvězni, hierarchii členů tábora, opakované trestání, často i z malicherných příčin, a těžkou fyzickou práci káranců, v táborovém žargonu „kárů“[p 2].
Česká vydání[editovat | editovat zdroj]
Knihu do češtiny přeložili Gabriel Laub (pro časopis Plamen) a Sergej Machonin. Obálka, vazba a ilustrace (vesměs v hnědé barvě dřeva) jsou dílem Stanislava Kolíbala, grafika Vandy Sukové. Knihu vydalo Nakladatelství politické literatury v Praze a vytiskla ji tiskárna Rudého Práva v nákladu 70 250 kusů. Cena byla 7 Kčs. Brožovaná novela má 90 stran[1]. Na obálce je článek o autorovi a pak i o obsahu knihy, objasnění kultu osobnosti Stalina.
- Jeden den Ivana Děnisoviče. Praha : Nakladatelství politické literatury, 1963. 87 s.
- Jeden den Ivana Děnisoviče a jiné prózy. Praha : Svět sovětů, 1965. 295 s.
- Jeden den Ivana Děnisoviče a jiné povídky. Praha : Lidové nakladatelství, 1991. 224 s. ISBN 80-7022-107-0.[p 3]
- Jeden den Ivana Děnisoviče. Praha : Academia, 2000. 310 s. ISBN 80-200-0834-9.
- Jeden den Ivana Děnisoviče. Praha : Academia, 2002. 310 s. ISBN 80-200-0999-X.
- Jeden den Ivana Děnisoviče. Voznice ; Praha : Leda ; Rozmluvy, 2011. ISBN 978-80-7335-278-3.
- Audiokniha Jeden den Ivana Děnisoviče, načetl Miloslav Mejzlík, vydala Audiotéka 2017
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ačkoli i po osmi letech věznění tvrdí, že je nevinný a důkazy u soudu předloženy nebyly, podepsal přiznání úmyslu dostat se do zajetí a plnění nespecifikovaného úkolu německé výzvědné služby.
- ↑ V originále zeků - označení "зэк", pžípadně "зeк" (zkr. заключённый каналоармеец (zaključonyj kanaloarmějec) pochází ze stavby Bělomořsko-baltského kanálu.
- ↑ SOLŽENICYN, Alexandr Isajevič. Jeden den Ivana Děnisoviče a jiné povídky. Redakce Petr Holzner, Markéta Hejkalová, Eva Hájková; překlad Sergej Machonin, Anna Nováková; ilustrace Michal Burda. 2., upravené vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1991. 224 s. (Kamarád). ISBN 80-7022-107-0.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOLŽENICYN, Alexandr. Jeden den Ivana Děnisoviče. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1963. Kapitola Tiráž, s. 90.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SOLŽENICYN, Aleksandr Isajevič. Jeden den Ivana Děnisoviče. Praha: Academia, 2002. 310 s. ISBN 80-200-0999-X.
- RYČLOVÁ, Ivana. Jeden den Ivana Děnisoviče jako cesta k Souostroví Gulag. Církevní dějiny. 2012, roč. 5, čís. 9, s. 54−59.
