Jean-François Paul de Gondi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jeho Eminence
Jean-François Paul de Gondi de Retz
arcibiskup pařížský
Církev římskokatolická
Arcidiecéze Paříž
Zvolení 12. června 1643
Předchůdce Jean-François de Gondi
Nástupce Pierre de Marca
Titulární kostel Santa Maria sopra Minerva
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 1643
Biskupské svěcení 31. leden 1644
světitel Jean-François de Gondi
1. spolusvětitel Nicolas de Netz
2. spolusvětitel Dominique Séguier
Kardinálská kreace 19. února 1652
kreoval Inocenc X.
Osobní údaje
Země Francouzské královstvíFrancouzské království Francouzské království
Datum narození 20. září 1613
Místo narození Montmirail
Datum úmrtí 24. srpna 1679 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí Paříž
Místo odpočinku Bazilika Saint-Denis
Alma mater Lyceum Ludvíka Velikého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-François Paul de Gondi de Retz (20. září 1613 v Montmirail24. srpna 1679 v Paříži) byl francouzský římskokatolický kněz a v letech 16541662 arcibiskup pařížský. V roce 1652 byl jmenován kardinálem. Je známý svými pamětmi, které vyšly až po jeho smrti v roce 1717.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jean-François Paul de Gondi byl v mládí určen pro kněžskou dráhu, ačkoliv se sám chtěl stát raději vojákem. Jeho strýcem byl Jean-François de Gondi, první pařížský arcibiskup a v roce 1643 se stal v jeho diecézi koadjutorem. Papež Inocenc X. jej dne 19. února 1652 jmenoval kardinálem s titulem kardinál-kněz u kostela Santa Maria sopra Minerva.

Účastnil se Frondy od jejího počátku a stal se prostředníkem mezi královnou Annou Rakouskou a parlamentáři. Když se v říjnu 1652 král Ludvík XIV. vrátil do Paříže, jedním z prvních činů kardinála Mazarina bylo Gondiho uvěznění 16. prosince na zámku Vincennes.

Dne 21. března 1654 zemřel jeho strýc, pařížský arcibiskup a kardinál Gondi nastoupil na jeho místo, i když byl stále ve vězení i přes intervence přátel a dokonce i papeže. Poté byl držen v domácím vězení na zámku v Nantes, odkud se mu podařilo uprchnout do Španělska a poté do Říma. Mazarin vyhlásil v arcibiskupství sedisvakanci. Gondi jmenoval vikáře, který spravoval diecézi místo něj. V roce 1655 nastoupil na papežský stolec Alexandr VII. zvolený s podporou kardinála Gondiho. Mazarin jej vylíčil papeži jako utajeného jansenistu, což Alexandr VII. odmítl. Kardinál se uchýlil na svůj zámek v Commercy, který v roce 1640 zdědil po své matce.

Cestoval po Evropě a zajímal se o politiku. Když v roce 1661 kardinál Mazarin zemřel, doufal ve svůj návrat, ale podcenil nelibost Ludvíka XIV. V roce 1662 tedy rezignoval na svůj arcibiskupský úřad. Na oplátku obdržel opatství Saint-Denis s vysokým beneficiem. Do Paříže se mohl vrátit v roce 1668. Pokračoval v politice, ale pouze při jednáních mezi Paříží a Římem. Zabránil papeži Alexandru VII. exkomunikovat Pařížský parlament, který se připojil k Sorbonně v boji proti dogmatu papežské neomylnosti.

Zemřel 24. srpna 1679 v klášteře Saint-Denis, kde byl pohřben.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Paul de Gondi, Paměti, Praha : Odeon, 1973.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-François Paul de Gondi na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


2. arcibiskup pařížský
Předchůdce:
Jean-François de Gondi
16541662
Jean-François Paul de Gondi
Nástupce:
Pierre de Marca