Jean-François Champollion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Portrét Champolliona od Léona Cognieta z roku 1831.

Jean-François Champollion (23. prosinec 1790 Figeac - 4. březen 1832 Paříž) byl francouzský archeolog a zakladatel egyptologie. Roku 1822 rozluštil jako první egyptské hieroglyfy s pomocí trojjazyčné Rosettské desky.

Životopis

Narodil se 23. prosince 1790 v jihofrancouzském městě Figeac; kvůli tmavé pleti byl přezdíván „Egypťan“. Byl obdařen výjimečným jazykovým nadáním. Již v pěti letech se naučil sám číst a psát. V devíti letech uměl řecky a latinsky; jako jedenáctiletý četl bibli z hebrejského originálu. V té době také sepsal svoji první knihu, Dějiny slavných psů. Když mu bylo 13 let, začal se učit arabsky a syrsky, později koptsky, jako patnáctiletý studoval perštinu, zéndštinu, prehlévštinu, jazyk farsí, sanskrt a pro rozptýlení také čínštinu.

Roku 1808 se stal členem Akademie věd v Grenoblu; uvedl se přednáškou, při které přečetl úvod ke své knize Egypt za vlády faraónů. V období vlády císaře Napoleona však byl zastáncem Napoleonovi nebezpečných republikánských myšlenek a později vystupoval i proti Ludvíkovi XVIII.. To mu vyneslo snížení platu a zákaz přednášek. Když se Napoleon vrátil z vyhnanství na Elbě, Champollion se s ním setkal a představil mu koptský slovník na kterém pracoval. Po definitivní porážce Napoleona v bitvě u Waterloo roku 1815 byl Champollion označen za velezrádce a hrozilo, že bude odeslán na galeje. V létě roku 1821 odešel z Grenoblu, později se vrátil zpět domů a plánoval odejít do Egypta.

Rozluštění egyptských hieroglyfů

Detail Rossetské desky.

Champollion začal studovat nejdříve démotické písmo a potom hieroglyfy. Zkoumal a vyluštil deset písmen egyptské abecedy. Souběžně s ním učinil v tomto směru velký objev také britský přírodovědec Thomas Young, jenž rozluštil 5 hieroglyfických znaků a určil jejich fonetickou hodnotu; dále objevil dva zvláštní znaky které v démotickém textu označovaly začátek a konec vlastního jména a potvrdil domněnku, že ve staroegyptském písmu se s výjimkou vlastních jmen nevyskytují samohlásky, podobně jako v arabštině.

Champollionovi se však podařilo rozluštit celý systém egyptského písma. Odhalil vztahy mezi hieroglyfickým a démotickým písmem a zároveň vztahy obou těchto písem k třetímu hieratickému tj. kněžskému. Dne 23. září 1822 přednesl Champollion svůj výklad a zároveň důkaz jeho správnosti před členy akademie.

Na Rosettské desce se zachovalo celkem 1419 hieroglyfů kterým odpovídá 486 řeckých slov; tj. každé slovo se píše průměrně třemi znaky. Jména králů psali Egypťané zřejmě na znak úcty do oválných rámečků, tzv. kartuší. Ke znakům, které neměly fonetickou hodnotu se přidával vysvětlujíci znak - determinativ. Samohlásky Egypťané pravděpodobne nepoužívali kvůli nářečním rozdílům. Vyskytovaly se však i kombinace jednotlivých znaků; např. "j" se označovalo obrázkem třtiny, spojilo se s determinativem označujícím chůzi (nohy) a vznikl ideogram vyjadřující "chodit". Co se týče směru čtení znaků, hieroglyfy se čtou zprava nebo zleva podle orientace určitých symbolů, např. podle toho kam se dívá sova (písmeno m) - čte se proti směru jejího pohledu. Datum Champollionovy přednášky se považuje za den zrodu egyptologie.

V červenci roku 1828 odjel Champollion do Egypta, kde objevil starý chrám, poté pokračoval do Karnaku a do Théb. O dva a půl roku později se vrátil do Francie; zemřel v Paříži 4. března 1832.

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-François Champollion na Wikimedia Commons Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean-François Champollion

Reference

  • Jean-François Champollion: Précis du système hiéroglyphique, etc. (1824)

Šablona:Pahýl - biografie Šablona:Link GA