Přeskočit na obsah

Jaroslav Mlčák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Jaroslav Mlčák
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1992
Ve funkci:
1992 – 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíOF (1989–91)
ODS (1991–93)
DEU

Narození16. února 1938 (86 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Mlčák (* 16. února 1938 Ostrava[1]) je český lékař a bývalý politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS.

Maturoval na dvanáctileté škole, pak nastoupil ke studiu na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové. Zde ale byl na základě zjištění vojenské kontrarozvědky za své politické názory vyloučen ze studia. Jako věřící křesťan nesouhlasil s komunistickým režimem. Dva roky potom pracoval v Ostravě jako horník. Díky spolupracovníkům se mu podařilo dostal zpět na vysokou školu. V roce 1964 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 1963 se oženil a po absolvování školy nastoupilů jako sekundární lékař na interně v podniku Nová huť Klementa Gottwalda. Pak byl závodním lékařem v strojírenském závodě. Během pražského jara byl politicky aktivní a pak za normalizace odešel do jižních Čech (Borovany). Zde pracoval do roku 1973 jako obvodní lékař a pak přešel do obce Osvětimany, opět jako obvodní lékař. V roce 1974 zemřela jeho manželka a on pak vychovával dvě děti. V roce 1981 se podruhé oženil. Od roku 1988 byl v invalidním důchodu, prodělal totiž tři infarkty. Podepsal Chartu 77 a provolání Několik vět. Čelil pak policejní prohlídce domácnosti. Těsně před pádem režimu se podílel na organizování veřejné debaty mezi studenty a představiteli Okresního výboru KSČ.[1][2]

Dne 17. listopadu 1989 shodou okolností vyrazil do Prahy. Jel tam zkontaktovat Emanuela Mandlera, o jehož platformu Demokratická iniciativa měl zájem. Večer téhož dne náhodně prošel centrem Prahy, ale demonstraci a následný zásah komunistických bezpečnostních složek proti demonstrantům minul. Podílel se na vzniku Občanského fóra v Uherském Hradišti. Pracoval v obvodní komisi pro vyšetření zločinů Státní bezpečnosti.[1]

Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Jihomoravský kraj) za OF. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Mandát obhájil ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[3] V parlamentu působil v období od voleb 1992 do zániku ČSFR jako předseda poslaneckého klubu ODS. V roce 1993 patřil mezi skupinu bývalých poslanců FS, kteří požadovali svolání mimořádného kongresu ODS.[1][4]

Po vzniku samostatné České republiky nastoupil do diplomacie. V únoru 1993 vystoupil z ODS a od listopadu 1993 se stal velvyslaneckým radou ve Vídni, kde setrval do června 1998. Mezitím ale v senátních volbách roku 1996 neúspěšně kandidoval do horní komory českého parlamentu za Senátní obvod č. 81 - Uherské Hradiště coby kandidát Demokratické unie. V letech 1997–1998 přivítal vznik Unie svobody, ale podle svých slov z roku 2004 tato strana svou šanci promarnila. Po návratu z diplomatických služeb žije na penzi v Újezdci.[1]

V roce 2002 se účastnil v Luhačovicích setkání bývalých federálních poslanců.[5] Stále se angažuje ve veřejném životě. Podepsal petici Akce D.O.S.T..[6] A roku 2011 podepsal otevřený dopis kritický vůči ministrovi zahraničních věcí Karlu Schwarzenbergovi.[7]

  1. a b c d e Patnáct let od revoluce. Pohled zpět očima přímého účastníka - Jaroslav Mlčák, Dobrý den s kurýrem - 15.11.2004 [online]. osvetimany.cz [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. 
  2. Seznam všech zveřejněných signatářů M-Ž [online]. ustrcr.cz [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. 
  4. Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  5. V Luhačovicích se sešli bývalí poslanci Federálního shromáždění [online]. radio.cz [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Signatáři petice D.O.S.T. [online]. akce-dost.cz [cit. 2012-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-21. 
  7. Otevřený dopis Karlu Schwarzenbergovi [online]. odsregionliberec.cz [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]