Přeskočit na obsah

Japonské souostroví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Japonské souostroví
日本列島
Fyzická mapa souostroví
Fyzická mapa souostroví
Geografie
Poloha
Rozloha~368 000 km²
Počet ostrovů14 125[1]
Časové pásmoUTC+9
Hlavní ostrovHonšú
Země
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Obyvatelstvo
Jazykjaponština

Japonské souostroví (japonsky 日本列島 [Nihon Rettó]) leží v západní části Tichého oceánu a obloukem dlouhým 2 990 km se táhne podél východního pobřeží asijského kontinentu. Odděluje Japonské moře od Tichého oceánu a Filipínského moře, částečně i od Ochotského moře. Tvoří hlavní část Japonska.

K Japonsku náleží ještě další souostroví (Rjúkjú, Boninské ostrovy), které nebývají do Japonského souostroví počítány. V definici souostroví nepanuje jednota a především japonská geografie upřednostňuje dělení podle administrativních struktur. Proto se údaje z různých zdrojů mohou výrazně lišit.

Hlavní ostrovy

[editovat | editovat zdroj]

Japonské souostroví má čtyři hlavní ostrovy, níže uvedené od severu k jihu:

  1. Hokkaidó
  2. Honšú
  3. Šikoku
  4. Kjúšú

Termín Hlavní ostrovy (anglicky Home Islands) byl použit za druhé světové války v Káhirské deklaraci k určení území, na než měla být po válce omezena japonská vláda. Název je také užíván k rozlišení souostroví od kolonií a dalších území, které náležely Japonsku v první polovině 20. století.

Souostroví

[editovat | editovat zdroj]

Japonská geografie k japonskému souostroví řadí, kromě ostrovů poblíž hlavních ostrovů, i další souostroví:

Satelitní snímek Japonska

Podle této definice se souostroví skládá z 14 125 ostrovů majících obvod delší než 100 m,[2] z nichž 430 je obydlených.[3]

Microsoft Encarta zahrnuje do Japonského souostroví v širším pojmu i Tchaj-wan, Sachalin a Aleutské ostrovy.

Geologicky je souostroví tvořeno převážně podmořskými sedimenty, které byly zemskou tektonikou vyzvednuty nad hladinu. Vývoj Japonského souostroví v neogénu udává následující obrázky:

  1. Japonsko nárokuje dva nejjižnější ostrovy Kunaširi a Etorofu.
  2. V japonských pramenech nejsou explicitně uváděny, protože se považují za součást Rjúkjú.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SHAHGEDANOVA, Maria. The Physical Geography of Northern Eurasia. [s.l.]: Oxford University Press, 2002. 571 s. ISBN 0-19-823384-1. (anglicky) 

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wyspy Japońskie na polské Wikipedii, 日本列島 na japonské Wikipedii a Japanese archipelago na anglické Wikipedii.

  1. https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3565607-japonsko-prepocitalo-sve-ostrovy-ma-jich-o-sedm-tisic-vic-nez-se-dosud-myslelo
  2. MCCURRY, Justin. Japan sees its number of islands double after recount [online]. The Guardian, 2023-02-16 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Look Japan. Svazek 43. [s.l.]: Look Japan, Ltd., 1997. Dostupné online. S. 35. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]