Jan Vávra (sochař)
| Jan Vávra | |
|---|---|
| Narození | 6. dubna 1903 Hořice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. března 1952 (ve věku 48 let) Hořice  Československo |
| Povolání | sochař a učitel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Vávra, křtěný Jan František (6. dubna 1903 Hořice[1] (okr. Jičín) – 6. března 1952 Hořice) byl český sochař a středoškolský pedagog.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Jan Vávra se narodil v Hořicích v rodině holiče Pavla Vávry a jeho ženy Barbory rodem Dvořákové.[1]
Studium[editovat | editovat zdroj]
V letech 1917–1921 studoval sochařství na průmyslové škole sochařské a kamenické v rodných Hořicích. Jeho učitelem tu byl sochař Quido Kocian. Další rok na škole hospitoval kreslení a modelování. Ve studiu sochařství pokračoval v letech 1923–1927 na pražské Akademii výtvarných umění u Otakara Španiela.[2]
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po ukončení studií zůstal v letech 1927–1930 na Akademii výtvarných umění jako asistent u Otakara Španiela a Jakuba Obrovského. Většinu své profesní kariéry (v letech 1931–1952) však působil jako profesor modelování a kreslení na uměleckoprůmyslové škole sochařské a kamenické v Hořicích, kterou sám také absolvoval. Tam mj. učil Oldřicha Kotari-Boloma.[2] Osudným se mu staly jeho nemocné plíce.[3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Většinu života spojil s rodnými Hořicemi, kde vytvořil i několik sochařských děl. Byl autorem původní busty Jana Levita v Hořicích, později zničené nacisty.[2][4] Je také společně s Karlem Lenhartem autorem návrhů reliéfů a sochařské výzdoby na Masarykově věži samostatnosti u Hořic.[5][6] V Hořicích v kostele sv. Gotharda je umístěno také několik Vávrových soch: 12 pískovcových apoštolů a 4 čeští světci.[7]
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
| 1928, 26. května až září | Akademie výtvarných umění v Praze - Výstava soudobé kultury československé, Brno |
| 1943, 30. června až 15. srpna | Hosté Mánesa, Mánes, Praha |
| 1946, říjen | Pražský Aleš 1946, Pavilon Myslbek, Praha |
| 1949, 15. října až 13. listopadu | Pražský Aleš 1949, XXIII. členská výstava, Pavilon Jednoty výtvarných umělců, Praha |
| 1968, červen až srpen | 50 let českého výtvarného umění severních Čech, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích[2] |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2008 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2008 (XIX. V – Vik), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1903 v Hořicích, str.101.Dostupné online
- ↑ a b c d e Jan Vávra. cs.isabart.org [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ MAMIŇÁKOVÁ, Dana. Střední průmyslová škola sochařská a kamenická v Hořicích v letech 1918 – 1945 [online]. Technická univerzita v Liberci, Fakulta pedagogická, 2008 [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ cokolivokoli.cz - Pamětní deska MUDr. Jana Levita na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích. cokolivokoli.cz [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ rozhledna - Masarykova věž samostatnosti - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Věž samostatnosti – Městské muzeum a Galerie plastik Hořice. galerie.horice.org [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Hřbitovní kostelík sv. Gotharda Hořice – Kudy z nudy. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vávra na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Vávra (sochař)
- Databáze Národní knihovny ČR, Vávra, Jan, 1903-1952
- Jan Vávra v informačním systému abART
- Osobnosti kultury, Jan Vávra
- Brněnský architektonický manuál, Jan Vávra
