Jan Matěj Hollan
| Jeho Milost Jan Matěj Hollan | |
|---|---|
| Kanovník pražské metropolitní kapituly | |
.svg) | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1672 |
| Datum úmrtí | 9. března 1743 (ve věku 70–71 let) |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
J.M. can. Jan Matěj Hollan, někdy nesprávně uváděn jako Jakub Václav Hollan[1] (1672 – 9. března 1743[2]) byl český římskokatolický duchovní, kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích a posléze kanovník pražské metropolitní kapituly u sv. Víta. Zemřel ve věku 71 let.
Život
[editovat | editovat zdroj]Hollan byl bakalářem bohosloví a kandidátem obojího práva (JUC.). Působil jako apoštolský protonotář. V roce 1718 se v litoměřické kapitule stal kanovníkem-seniorem. Když byl 27. února 1723 jmenován kanovníkem pražské metropolitní kapituly,[3] na svůj kanonikát v Litoměřicích v témže roce rezignoval. Je znám jako významný český kazatel a jako děkan u sv. Apolináře v Praze. Vydal tiskem velký kancionál a 27 stránkové Pašije Pána Ježíše Krista podle sepsání Sv. Matouše. Sepsal a v roce 1729 vydal životopisný spisek o sv. Janu Nepomuckém. Svá teologická díla psal také latinsky.[4] Jeho notářský podpis se nalézá v celé řadě významných dobových právních dokumentů.
Erb
[editovat | editovat zdroj]V knihovně svatovítské kapituly se nachází jeho osobní erb. Blasonem je popsán: v červeném poli stříbrný lev ve skoku. Na štítu turnajský helm s korunou, červené fafrnochy se stříbrným podšitím. Nad štítem mitra a berla, v klenotu vyskakující stříbrný lev mezi dvěma zelenými ratolestmi.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Knihopis Digital Database - FLÚ KKS AV - katalog Clavius[nedostupný zdroj]
- ↑ Matrika N, Z, sv. Vít, 1645-1750, snímek 163 [online]. Archiv hl. m. Prahy. Dostupné online.
- ↑ MĚŠŤANOVÁ, Květa. Obrazné prostředky v barokních kázáních. České Budějovice, 2013/2014. 91 s. diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav bohemistiky. Vedoucí práce Marie Janečková. s. 60–63. Dostupné online.
- ↑ TOBOLKA, Zdeněk Václav. Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Dil II., Tisky z let 1501–1800.. Praha: Komise pro knihopisný soupis československých tisků až do konce XVIII. století, 1946. S. 385.
- ↑ ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela; SUCHÁNEK, Pavel. Zahrada učené moudrosti – malířská výzdoba knihovny svatovítské kapituly na Pražském hradě. In: Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Dostupné online. S. 481.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VRABELOVÁ, Dana. Korunování milostných mariánských obrazů. THEOLOGICA 2012. Roč. 2, čís. 2, s. 103–123. Dostupné online.
- HORÁKOVÁ, Michaela. Nádoba zapálená: Soubor svatonepomucenských kázání a jiných spisů z první poloviny 18. století. Žďár nad Sázavou: Cisterciana Sarensis, 2000. 251 + 24 příl. s. ISBN 80-238-6479-3. S. 227.
